Mezi Velikonocemi a Letnicemi

Jiří Plocek 15. duben 2010

Na Zelený čtvrtek se v Brně točilo zelené pivo. Žena za pultem se zadívala skrze výlohu na ulici: „A hele je!“ - „Co tam vidíš?“ zeptala se kolegyně. „Křesťani, jdou do kostela.“ Na protějším chodníku kráčelo několik starších, svátečně oblečených lidí směrem ke královopolskému kostelu.

V novinách i na internetu vycházely ve velikonočních dnech zprávy, které „nekřesťanskou“ část populace informovaly o povaze těchto svátků, na Novinkách třeba takto: „Velikonočním pondělím vrcholí křesťanské oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na mnoha místech se konají bohoslužby. Velikonoční pondělí je ale spojeno především s tradiční pomlázkou (dle regionu mrskačkou, hodovačkou či šmigrustem).“ - Některé zprávy byly věcné, jiné filosofovaly. Často neopomněly zmínit „pohanský původ“ Velikonoc, na který prý církev naroubovala příběh o Ježíšově  zmrtvýchvstání.  To se někdy vykládá jako účelová konstrukce, dnešním slovníkem řečeno, marketingový tah.  Jo, jo. Vcelku to té církvi vyšlo, že? I když dneska už to není, co bývalo. Kdysi byl panovník „z milosti Boží“ a člověka, jenž by popíral existenci Boha, abys pohledal.  Dnes je to jinak. Abys pohledal toho, který upřímně dodržuje katolický či jiný křesťanský  ritus ve vší jeho plnosti. Vkládat preambuli o křesťanských tradicích do evropské ústavy může se pak skutečně jevit jako anachronismus.

A tak to jde rok za rokem. Žijeme ve slábnoucím předivu tradic. Dílem za to může jednotlivec, který využiv možnosti svobody ducha v posledních dvou stoletích hledá si svoje cesty a je mu zatěžko nasazovat si kazajku věroučných a obřadních předpisů, zatuhlých staletími. Dílem za to může církev - ta největší, katolická, především -  nesdělností svého jazyka a života. Čím prázdnější obsah, tím více slov a pompy. Nůžky se rozevírají. A přitom, život Ježíšův byl prostý, stejně jako jsou prosté lidské i Božské pravdy obsažené v Bibli. Stejně jako v životě. Nejobtížnějším úkolem v naší době přebujelosti všeho je ony základní pravdy člověka  znovu najít. A porozumět si skrze ně s ostatními. - Třeba nám k tomu v čase letošních Letnic - svátků svatodušních - přijde opět na pomoc Duch svatý. Stejně jako kdysi apoštolům.

Nahoru nahoru