Mozart ve Vídni a v Brně
Putovní výstava realizována Rakouským kulturním fórem v Praze u příležitosti 250. výročí narození W. A. Mozarta byla otevřena v červnu v Paláci šlechtičen v prostorách Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
Nová výstava umístěná do úctyhodných prostor kaple Paláce šlechtičen v Brně sleduje Mozartovy kroky Vídní a Brnem. V úvodu výstavy si návštěvník může prohlédnout dobovou mapku Vídně, která kopíruje Mozartův pohyb Vídní – jeho bydliště, působiště a také sály a divadla, kde se provozovala jeho díla. Obrazový materiál se tedy logicky skládá zejména z dobových vyobrazení míst s Mozartem spjatých v porovnání s jejich současným stavem na fotografiích. Texty, které obrázky doprovází, jsou nejen informačně nabitým popisem Mozartova sepjetí s tím či oním místem ve Vídni, ale zároveň také velmi poutavým životopisem skladatele. Kromě topografických informací se z textů také dozvídáme zajímavosti z Mozartova života. Odkryta je např. příčina skladatelovy smrti – podle nejnovějších zjištění revmatická horečka (neinfekční hořečnaté onemocnění spojené se záněty a bolestmi kloubů). Rozšifrována a zbavena romantického hávu je také legenda o Mozartově pohřbení do společného hrobu za městem. Po Mozartově smrti zvolila z finančních důvodů jeho manželka Constanze levnější pohřeb III. kategorie, kdy bylo běžné ukládat mrtvé do šachtového (hromadného) hrobu. Také je třeba brát v úvahu, že bezprostředně po skladatelově smrti si téměř nikdo neuvědomoval velikost jeho génia. V současné době má Mozart vytvořen pomník na vídeňském hřbitově – hrob je však prázdný, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.
Mozart vystřídal během svého života celkem 12 míst ve Vídni, kde bydlel. Vůbec poprvé navštívil město se svým otcem roku 1762 jako zázračné dítě (bylo mu šest let). Vystoupil na koncertě v collatovském paláci a také na zámku Schönbrunn u Marie Terezie a císaře Františka Štěpána Lotrinského. Jako zázračný klavírista vystoupil ve Vídni ještě víckrát, premiéru zde měla také jeho první opera Bastien a Bastienka (1768). Osudnou se mu Vídeň stala až roku 1781 – tehdy po roztržce se salcburským arcibiskupem Mozart do Vídně natrvalo přesídlil. Toužil se stát aktivním klavíristou a učitelem hudby a velmi záhy po usídlení se oženil s Constanze Weberovou, dcerou hudebníka Franze Fridolina Webera.
Vedle Mozartových bydlišť prezentuje výstava také místa, kde se prováděla jeho díla. V první řadě to jsou dobová, dnes již neexistující, vídeňská divadla – staré divadlo Burgtheater (stálo na dnešním náměstí Michaelerplatz, fungovalo do roku 1888) a Divadlo u Korutanské brány (blízko dnešní státní opery, existovalo do roku 1896). Obě budovy musely ustoupit habsburským přestavbám města (vídeňská okružní cesta „Ringstraße“) ke konci 19. století. V obou divadlech měly premiéru Mozartovy opery (Kouzelná flétna, Così fan tutte, Don Qiovanni atd.).
Brno je s Mozartem spjato víceméně okrajově. Roku 1767 navštívil Mozart se svým otcem hraběte Schrattenbacha (sídlil v budově dnešní Mahenovy knihovny na Kobližné ulici) na cestě do Olomouce. Když se vraceli zpět do Vídně přes Brno, provedl Mozart 30. 12. koncert v domě zvaném „taverna“ (dnes divadlo Reduta). Mozartovo dílo pak hojně provozoval řád Augustiniánů v Brně, v jejichž hudební sbírce se dochovalo mnoho vzácných opisů Mozartových děl.
Vedle obrazových materiálů a s nimi spjatých textů výstava prezentuje několik dobových hudebních nástrojů ze sbírek Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea.
MZM, Palác šlechtičen – kaple, Kobližná 1, Brno
9. 6. 2010 – 31. 7. 2010
Pořádá Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Rakouským kulturním fórem v Praze.
Autorka pracuje v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea.
