Jean Malaquais: Javánci

Obrázek nebo fotografie#6423

Zapomenutý a znovu objevený prozaik Jean Malaquais (1909-1998) se narodil ve varšavské vzdělané židovské rodině jako Jan Paweł Malacki, ale neklidná povaha ho už v sedmnácti letech vyhnala do světa. Vystřídal mnoho zemí a povolání, až zakotvil ve stříbrném dole na jihu Francie, který popsal ve svém knižním debutu Javánci. Zanedbaná hornická kolonie je osídlena všelijakými lidmi, kteří sem prchli před bídou z celé Evropy i odjinud. Namísto vytoužené exotiky je však čeká stejně ubíjející a mizerně placená dřina jako doma - odtud ironický název knihy. Jednoduchý příběh je vyprávěn živým, hovorovým jazykem, autor prokresluje své hrdiny s pochopením pro lidské slabosti i s obdivem k jejich houževnatosti; projevuje umění trefné zkratky i cit pro jazykové monstrozity, jaké v tomto babylonu vznikají. Kniha je cenným svědectvím o skutečné tváři Velké hospodářské krize od člověka, který ji poznal z první ruky, vedle všudypřítomného sarkasmu v ní však najdeme i upřímnou víru v lidskou solidaritu. Navzdory úspěchu Javánců (kniha obdržela roku 1939 Renaudotovu cenu) se z Malaquaise intelektuální celebrita nikdy nestala, na to byl až příliš sám sebou. Jeho dílo bylo doceněno až posmrtně - a tak se i čeští čtenáři dočkali příležitosti poznat autora, který se může rovnat jak Rollandovu vypravěčskému umění, tak Queneauovu novátorství.

Jean Malaquais: Javánci. Přeložila Jovanka Šotolová. Mot, Praha 2012, 240 stran.