Týdeník Kulturní noviny

13. číslo pondělí 27. 3. 2017

Téma Média

Dimenze veřejnoprávnosti

Foto Tomáš Koloc

V době, kdy se doplňují noví členové do mediálních rad, televizní i rozhlasové, je dobré diskutovat o povaze a smyslu veřejnoprávních médií, protože obraz současné situace není v tomto ohledu příliš uspokojivý – zrcadlí spíše určitou nejednotnost a nedůslednost. A přitom je společenská role těchto médií velmi důležitá a nezastupitelná.

Nedávno zveřejněný rozhovor s jedním z uchazečů o členství v Radě Českého rozhlasu ukázal, kam až může myšlení o úloze veřejnoprávních médiích dojít. Onen nominant obdivuje Parlamentní listy, různé alternativní weby s nejasnou vlastnickou a redakč ... více »

Dokument Domov

Ekopublika: Uzávěrka prodloužena do 15. dubna!

Kulturní noviny ve spolupráci s dalšími subjekty vyhlásily novou cenu, jejímž cílem je podpořit a zviditelnit pro-environmentální publicistiku v denním a týdenním tisku. Konečná uzávěrka přihlášek je 15.dubna. Neváhejte a pošlete své tipy na naši redakční adresu!

Kulturní noviny – vydavatelské a mediální družstvo a Nadace Veronica ve spolupráci s Katedrou environmentálních studií FSS MU v Brně a Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání Brno vyhlašují 1. ročník Smyslem ocenění je  podpořit a ... více »

Dokument Dokumenty

KN 2017: Prosíme o podporu!

Kulturní noviny potřebují základ pro provozní rozpočet v roce 2017. Podpoříte-li nás jakoukoli částkou, zašleme vám náš tištěný speciál KN zima 2016/2017 a na vyžádání i předchozí speciál s výběrem z textů z roku 2015. Vaše podpora znamená další život Kulturních novin.

Nezapomeňte, prosím, uvést při bankovním převodu své jméno a poštovní adresu a popřípadě se nám s dalšími požadavky přihlásit na adresu druzstvo@kulturni-noviny.cz . Potvrdíme vám příjem platby a pošleme vše, o co si napíšete. Číslo našeho účtu: 2 ... více »

Společnost a politika Věda

Myšlenky pro budoucnost: 1. část – Příroda a smysl jejího bytí

Foto Tomáš Koloc

Lidstvo potřebuje zaujmout nový postoj k přírodě, aby dokázalo předejít destruktivním následkům své vlastní činnosti a současně hlouběji pochopilo smysl existence přírody i Země jakožto vyššího celku. Přinášíme první ze série základních textů k novému uchopení vztahu mezi přírodou a člověkem.

Pro pochopení a řešení dnešní ekologické krize potřebujeme nové, evolučně ontologické pochopení přírody. Její pojem nebyl už v antice uspokojivě definován a v novověku se téměř rozplynul v důležitějším fyzikálním pojmu hmoty. Příroda však není ani p ... více »

Komentář Domov

Babišovy daně – jak se koukat na ně

Foto Tomáš Koloc

Daňové eskapády ministra financí z pohledu zkušeného podnikatele.

Tématem těchto dní jsou daňové eskapády Andreje Babiše. Jejich poměrně přesný popis byl publikován mnohokrát a v jedné věci není vůbec sporu, ať tvrdí, kdo chce, co chce – že tyto operace byly účelové. Nepředstavovaly to, čemu se říká „ordinary cour ... více »

Kultura a umění Osobnosti

Nastala éra Mažňáků?

Vlastimil Toman se svou knihou. Foto archiv autorky

Rozhovor s Vlastislavem Tomanem (1929), publicistou, spisovatelem a dlouholetým šéfredaktorem oblíbeného časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců a propagátorem komiksu. Řeč přijde i na spolupráci s legendárním spisovatelem Jaroslavem Foglarem.

Publicista a spisovatel Vlastislav Toman patří bezesporu k nejzajímavějším osobnostem české literární, komiksové i časopisecké scény. Proslul jako autor komiksů, z nichž cyklus ze Žluté planety se stal kultovní záležitostí. Je však také úspěšný spis ... více »

Kultura a umění Osobnosti

Miloš Forman – osud viděný zblízka (5. část – Miláčci boží a jejich hudba)

Miloš Forman režíruje Toma Hulce při scéně smrti W. A. Mozarta ve filmu Amadeus (1984). Foto je chráněno copyrightem knihy BARRANDOV - NEZAPOMENUTELNÍ: MILOŠ FORMAN, kterou vydalo Ottovo nakladatelství a do níž autor článku přispěl svým snímkem

V sobotu 18. února oslavil své 85. narozeniny Miloš Forman, jeden z tvůrců tří zásadních fenoménů československé kultury padesátých a šedesátých let (Laterny magiky, Divadla Semafor a československé nové filmové vlny), který po svém odchodu roku 1968 kromě americké filmové kultury výrazně ovlivnil i poměry československých umělců v exilu i doma (a to nejen tím, že řadu z nich přizval, aby se stali spolutvůrci jeho amerických filmů, které měly globální publicitu a byly oceňovány Oscary). Autorovi tohoto životopisného eseje byl kromě toho, že film je jeho oborem, osud Miloše Formana přiblížen tím, že se třikrát protnul s osudem jeho rodu i jeho osobně.

V exilu hledá duše duši spřízněnou, a tak se Miloš seznámil s ruským tanečníkem Michailem Baryšnikovem, který v roce 1974 při zájezdu v Kanadě opustil známý sovětský Kirovův baletní soubor a zamířil do USA. Baryšnikov pozval Formana „na svou daču“ d ... více »

Společnost a politika Média

Rozpaky nad středečními Souvislostmi Jana Pokorného

Foto Tomáš Koloc

Několik poznámek k televiznímu pořadu Budoucnost člověka jako živočišného druhu.

Ve středu 22. března 2017 jsem na ČT 2 se zájmem sledoval pořad Budoucnost člověka jako živočišného druhu. Jde o důležité téma pro celý náš vzdělávací systém, odbornou veřejnost včetně politiků i pro laické zájemce. Téma závažné, účastníci diskuse k ... více »

Poezie Kultura

Pavel Schreiber: Slunce nestojí…

Foto Pavel Schreiber

Pár veršů básníka, který sám sebe ze skromnosti nazývá nebásníkem.

Slunce nestojí... ... a do ošklivých zdí se... ... vstoupit nebojí...   Když Ti pod rukou tápající... ... víla v mlze mizí... ... ztratí se v mlze... ... pryč od člověka... ... jako v lučavce zlato ... to též znám... ... pak rozum jindy chápající ... více »

Literární ukázka Dokumenty

Počteníčko: Na poustkách

Zákoutí čtvrti Na Františku. Foto neznámého autora ze dvacátých let 20. století, repro Klub za starou Prahu

Prostor mezi hotelem Intercontinental a sídlem Ministerstva průmyslu a obchodu je dnes anonymní částí velkoměsta. Ale ještě před sto lety zde ležela čtvrť Na Františku, jeden z nejsvéráznějších koutů staré Prahy: křivolaké uličky, zchátralé domy, mnohdy pamatující středověk, skryté dvorky a ohrady, krčmy páté cenové skupiny a nevěstince; díky poloze na břehu Vltavy měla oblast i cosi z námořnické romantiky, takové malé středoevropské Marseille. Zdejší obyvatelé žili v bídě, dnes už stěží představitelné, ale život si uměli užívat tak, že si to dnes už také stěží umíme představit. A dařilo se v tomto slumu i Múzám: sem chodil Karel Hynek Mácha za krásnou, ale chudou Márinkou, pocházel odsud Karel Sabina, který byl z generace roku 1848 nejchytřejší a také nejhůře skončil, v Anežském klášteře vyrůstala Winterova Rozina Sebranec. Žila zde malířská rodina Mánesova i Jindrové z rodinné ságy Karla Matěje Čapka-Choda, do zdejších uliček umístil Jaroslav Foglar podivuhodnou chlapeckou republiku Vontů, byl tu i ševcovský verštat nešťastného Hondy Cibulků z veršovaného románu Jaromíra Johna. A také se na této periferii vzdálené jen pár kroků od Staroměstského náměstí narodil Géza Včelička, který zachytil zdejší atmosféru ve vzpomínkové knize Pražské tajemství.

U soukenice Slávičky býval náš kout. Hověli jsme si tu na obrubě neširokého chodníčku, to už mnohdykráte s děvčaty, cigaretu honosně v ústech. Na rohu zákoutí měl krámek kupec pan Otokar Moucha, jenž nám prodával po pětníku pikantní řezy marinovanéh ... více »

Kultura a umění Osobnosti

Osoba

Foto Youtube

Za Helenou Štáchovou a jejím divadlem.

„Osobo, neviděla jste tu dvě děti?“ (z gramofonové desky Pohádky Miloše Kirschnera , kterou autor dostal od svého otce k pátým narozeninám) Ve věku sedmdesáti dvou let, o němž hermetici tvrdí, že se v něm dovršuje dílo, zemřela minulý týden Hele ... více »

Příloha Kulturních novin Příloha Offformat

březen 2017

Offformat Kultura

Hořící brambor

Hořící brambor, pohled do instalace v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě. Foto: archiv Kulturních novin.

Výstava, která na svou vernisáž v jihlavské Oblastní galerii Vysočiny přilákala historicky největší počet návštěvníků (hned po výstavě Františka Skály), představuje práce jihlavské rodačky, přední malířky naší současné mladší generace Denisy Krausové.

Název výstavy Denisy Krausové, Hořící brambor , nám evokuje cosi známého, blízkého; brambor jako jednu ze základních složek naší stravy, ještě nedávno doménu a symbol Vysočiny, půdu, zemitost, brambory pečené v popelu a s nimi romantizující aluze n ... více »

Offformat Kultura

VýTěr 2017 (výtvarník + teoretik vytřou světu zrak):

Ilustrační foto z předešlého ročníku akce Výtěr

Otevřená výzva galerie OFF/FORMAT pro výtvarníky a teoretiky

Potkávají se mladí teoretici s výtvarný mi um ělci? Potřebuje výtvarník teoretika? A co z toho má divák? Společensky prospěšná akce Výtěr je především přílež itosť í k seznámení a spolupráci výtvarníků a teoretiků.   Přihlaste se do 17. dubna 2017! ... více »

Offformat Kultura

Buď v klidu

Rona Sternová, galerie Klubovna. Foto: archiv galerie Klubovna

V brněnské galerii Klubovna skončila první ze série „izraelských výstav“, KEEP CALM Rony Sternové. Galerie Klubovna se zaměřuje především na socio-politická témata v současném umění. Působivý samonosný text kurátorky Marty Fišerové zde přinášíme dílem jako nepřímou pozvánku na následující izraelskou výstavu Wallmarks (vernisáž 8. března), dílem jako avízo na dubnovou výstavu v galerii OFF/FORMAT, kde bude Marta naopak figurovat v pozici umělce.

Sunny, yesterday my life was filled with rain.  Sunny, you smiled at me and really eased the pain. The dark days are gone, and the bright days are here. My Sunny one shines so sincere. Sunny one so true, I love you. (1)   „Sunny…“ zaznělo v mé hlav ... více »

Offformat Kultura

V poměru k času

Michal Kindernay, print. Foto: Martina Schneiderová

Vnímat velkolepé drama nad našimi hlavami a okolo nás, naplnit si jím smysly a dráždit představivost. Konfrontovat přirozeně plynoucí přírodní čas s tím naším, nerovnoměrným a abstraktním. Prožít křehkou vzájemnost ekosystémů a uvědomit si naši závislost, sledovat intervence civilizačních vlivů. Či metafyzičtěji, lapat stíny struktury univerza za chaosem živlů?

Oko kamery, sluch a cit nejrůznějších snímacích senzorů, percepce zpracovaná digitálním nervem a v podobě časosběrného záznamu otištěná do paměti fotografie, videa, sonické intervence či multimediální instalace. Michal Kindernay nechává tyto umělé o ... více »

Offformat Kultura

Když si DOX čte pod lavicí

Budova Centra současného umění DOX. Foto: archiv DOX

Připomenutí diskuze, která vyvřela na začátku letošního roku v souvislosti s (ne)udělováním grantů v oblasti kultury. Klíčem je zřejmě pravidlo úplné výměny grantové komise, které s sebou nese přerušení kontinuity městské podpory, ale také otázka vlivu magistrátu na rozhodování komise.

Centrum současného umění DOX neuspělo v grantovém řízení. Pražský magistrát tím vysílá signál o jeho nepotřebnosti, přísně řečeno. Nebo mírněji: dává najevo, že prioritní zájmy města jsou jinde, konkrétně ve Společnosti Jindřicha Chalupeckého, v Mus ... více »

Příloha Kulturních novin Příloha Poiésis

březen 2017

Poiésis Kultura

RADEK FRIDRICH: KREVKER

Mnohovrstevné básně Radka Fridricha mám rád dlouho. Pro umanuté ohledávání rodného kraje, krajiny přimykající, neodmyslitelné, čarovné. Pro mytologii vyrůstající z pověstí a bájí a přesto osobní, interaktivní . Pro řeč zaklínadel, rozpočítadel, pís ... více »