Čtrnáctideník Kulturní noviny

8. číslo pondělí 12. 4. 2021

Téma Domov,Kultura

Výtvarník vytvořil sociální parodii na Kellnerovu půjčkovou firmu, ale do 24 hodin ji musel odstranit

TIMO: Home less (2013)

Vojtěch Landa v Britských listech napsal: „Když sprejer TIMO dostal s povolením fakulty FAVU plochu v brněnském podchodu a vytvořil parodický kus Homeless (pozn. TK: Namísto „Homecredit, s námi na to máte“, ve stejné grafice vyvedl nápis „Homeless, s námi na to máte“) trvalo jen den, než vedení Homecreditu zavolalo na fakultu a vše se muselo přemalovat.“ Přinášíme rozhovor s autorem díla, výtvarníkem TIMem.

Jak vás to dílo napadlo – a inspirovalo vás k němu dílo vašeho kolegy z pražské UMPRUM Jana Kvíze: „Díky, že můžem“ (seznam 30 nejbohatších Čechů ke 30. výročí sametové revoluce)? Přemýšlel jsem co si počít s tímto fenoménem. Prvně jsem chtěl dělat ... více »

Dokument Média

KN na hraně: Potřebujeme pomoc!

Koláž Tomáš Koloc

Kulturní noviny jsou v krizi. Současná doba zkomplikovala způsob, jakým funguje jediné družstevní a pouze čtenáři podporované nezávislé kulturně-politické médium v republice. Prosíme o pomoc při stabilizaci redakce. Stačí, když jednotlivec přispěje málem, od více čtenářů přijde záchrana. Prosím čtěte!

... více »

Společnost a politika Zahraničí,Ekonomika

Lesk a bída „zelených“ miliardových toků

Obrázek nebo fotografie#31604

Evropská ekonomika potřebuje ekologickou přestavbu. Ale jak velký je ekoefekt unijních peněz? Která centrální banka je nejzelenější? Proč jsou ropné akcie špatné pro investiční portfolio? Objasňují to nově zveřejněné studie.

Peníze leží na ulici: z běžného rozpočtu EU a podpůrných programů po koronavirové krizi má být v 27 zemích EU do roku 2027 vynaloženo plných 1,8 bilionu eur. Pomůže to ale přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku? Takovou otázku si položily evrops ... více »

Společnost a politika Osobnosti

Lenka Procházková: Jak jsem (ne)překládala Gagarinovi, se kterým se převrhla loďka

Jurij Gagarin během návštěvy v Praze.

Toto vydání KN vychází v den 60. výročí prvního úspěšného letu člověka do vesmíru. Lenka Procházková je jedna z lidí, kteří zblízka potkali tohoto člověka: Jurije Gagarina (1934–1968) – díky jeho setkání s jejím tatínkem Janem Procházkou (1929–1971) u příležitosti udělení ceny nakladatelství Mladá fronta, kterou oba dostali v roce 1966. Setkání proběhlo během Gagarinovy druhé návštěvy v Československu, na jeho zpáteční cestě z filmového festivalu v Karlových Varech. Jan Procházka pustil Gagarinovi svůj film Ať žije republika a pak ho pozval domů na večeři. Tehdy patnáctiletá Lenka Procházková tlumočila. Setkání bylo zážehem jejího celoživotního zájmu o život prvního (či prvního přeživšího?) kosmonauta světa Jurije Alexejeviče Gagarina.

Když jsem se ze seriálu Koruna dozvěděl, že v těchto dnech zemřelý princ Philip měl i při svém postavení na setkání s astronauty, kteří dobyli Měsíc, vyhrazeno jen čtvrt hodiny, uvědomil jsem si, že západní propaganda i tehdy byla i v plánování mnoh ... více »

Společnost a politika Zahraničí,Osobnosti

Novinář, který nechtěl být prezidentem

Hugo Portisch (1927 - 2021).

Za rodilým Bratislavanem, legendou rakouské žurnalistiky Hugem Portischem (1927–2021)

Hugo Portische jsem si povšiml téměř okamžitě, když jsme začali sledovat rakouskou televizi. Živá gestikulace, strhující dikce, neokázalý šarm i šíře rozhledu a přesvědčivost analýz tvořily charisma, které nejen ostře kontrastovalo s dřevní publicis ... více »

Společnost a politika Domov

O „nezávislosti“ dnešní České televize: jeden případ za mnohé

Foto Tomáš Koloc.

Jak dnešní ČT dělá ze zachránců viníky

Dočetl jsem se v médiích, že „nezávislost České televize je ohrožena“. Může za to prý jakási rada, která bere nezávislost jakýmsi manažerům. Nedá se říct, že by mi Československá televize a později Česká televize byla lhostejná – počínaje už tím, že ... více »

Společnost a politika Zahraničí,Věda

Ztracená prvotní důvěra – příběh vědce, který se bez ohledu na důsledky postavil za poznanou pravdu (8. část)

Peter Weish

V roce 2019 jsme v Kulturních novinách ve vybraných kapitolách z knihy Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu! sledovali příběh rakouské společnosti, která po poznání, že směr jejího nejvýkonnějšího průmyslu přináší zhoubu, svým úsilím dokázala tento směr změnit a dané odvětví průmyslu ve své zemi úplně uzavřít. I vzhledem k aktuálnosti tohoto příběhu právě v dnešních dnech, v nichž se na čele světového podnikání ocitá sice jiné odvětví průmyslu, jehož výsledky jsou ale stejně pochybné, uveřejňujeme na pokračování esej z téže knihy – příběh vědeckého insidera (jeho obdivuhodný životopis najdete pod textem), který po zjištění pravdy dokázal odolat tlaku – a postavit se i proti svým váženým učitelům, kteří totéž nedokázali… 

Co se musí vládě Kreiského nechat: Vládní kampaň k jaderné energii byla velkolepá věc. Náš institut byl pověřen, aby sestavil soupis dotazů, které je potřeba zodpovědět v souvislosti s uvedením jaderné elektrárny Zwentendorf do provozu. Především Ed ... více »

Společnost a politika Věda

Dobré koronazprávy XXVI.

Foto Tomáš Koloc.

Další díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.

Vakcína se vyrábí i v České republice Vyplývá to z mapy 52 evropských továren, které vyrábějí komponenty pro vakcíny. Šimpanzi na Zoomu Propojení zoologických zahrad v Brně a Dvoře Králové snižuje u primátů pocity izolace v období bez návštěvníků. P ... více »

Dokument Média

Unikátní kniha je na světě. Můžete ji mít!

Obálka knihy: Miroslav Švejda.

Antologie z textů autorů Kulturních novin (2009–2018) s názvem „Člověk a jeho svět“ je hotova. V konečném výběru je zastoupeno 24 autorů, jejichž texty uspořádal Jiří Plocek na 300 stranách do několika kapitol (Člověk a kultura, Člověk a dějiny, Osobnosti, Fejetony a povídky, Družstvo a média atd.). Cílem bylo vytvořit bilanční dokument první dekády existence novin s nadčasovým poselstvím, a především zajímavým čtením.

Tuto unikátní publikaci může získat každý, kdo naše médium podpoří do budoucna (podmínky viz níže). Do běžné distribuce zatím nemíří. Takže neváhejte! Knihu rozesíláme také těm, kteří její vydání podpořili v roce 2018. Pokud ji někdo z tohoto okruhu ... více »

Kultura a umění Domov,Osobnosti

Deník Martina Jelínka, 29. 3. – 11. 4. 2021

Martin Jelínek

Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.

„Narodil jsem se v zimě roku 1979. Ze svého dětství si pamatuji milou moji babičku v zástěře a malé obrázky dřevěných chaloupek, které jsem kreslil pastelkami. Za to, že jsem uzrál v lidskou bytost, vděčím mým nejvěrnějším druhům a místům v krajině ... více »

Kultura a umění Zahraničí,Kultura

Pětkrát v Rusku: První cesta (2004): Michail Pismennyj

Foto Tomáš Koloc.

Když nejsi rusofob, jsi tedy rusofil?, ptal se mě před jednadvacátým srpnem roku 2018 básník a kritik Radim Kopáč v rozhovoru, který měl vyjít toho času v Lidových novinách, a který nevyšel, protože toho času bylo zvykem na Rusy plivat – v rámci té bohulibé třaskavé směsi, která si zcela záměrně plete Sovětský svaz s Ruskem, Putinovy snahy se Stalinovými výsledky apod. K čemuž připočti glorifikaci nevinného Západu (jeho „humanitární“ bombardování Srbska třeba) a klasické užívání dvojího metru: na jedné straně odporná anexe Krymu a na druhé straně shovívavé očko nad připojením Golanských výšin k Izraeli. Na rozdíl od některých mám však za to, že tak jak čile obcujeme s Němci, kteří nám ve své fašistické epizodě ublížili násobně víc než Rusové ve svém sovětském balení, že bych neměl přisýpat sůl do ran, které jsem nezpůsobil. Osmašedesátý rok Sovětskému svazu (a jeho komunistickým spojencům) odpustit nejsem s to, ale na Rusko jsem se snažil dívat pokud možno bez předsudků.

„Jmenovaný má dobrý a pevný cíl postaviti solidní prosaickou větu, již možno čísti bez nebezpečí, že klopýtneme o vzepřený obraz nebo že se zkrvavíme nahromaděným štěrkem pustého feuilletonistického verbalismu.“ Julius Fučík o Karlu Novém, KMEN, roč ... více »

Kultura a umění Zahraničí,Kultura

Odložený případ

Odložený případ. Repro Areovod.cz

Hrůzy afrického apartheidu, laboratoře pro šíření epidemie viru HIV a smrt dánského velvyslance. Bylo zřícení letadla s Dagem Hammarskjöldem nehoda, nebo promyšlený atentát?

Nedávno se na české streamingové platformě Aerovod objevil velmi zajímavý a originální dokument kloubící klasickou dokumentární investigativu s mystifikací a pavučinou konspirace. Režíroval ho dánský novinář a filmař Mads Brügger, který je známý svý ... více »

Poezie Kultura

Leo Freimuth: Šedivý Pánbu

Jaroslav Panuška: Mor, 1903, kvaš, papír, tužka 360 x 530

Báseň zapomenutého bohéma: smutný člověk strach má o život.

Tak, bože, smutno nikdy nebylo mi, jak někdo cizí by mi v srdce sáh. Zazpíval večer, zkrvavěly stromy A šedý Pánbu zpívá na horách. Slyšíš ten zpěv? A hory zvoní, zvoní. Máš dosti tvrdou zem a dost jsi nah, bys padnout moh a rozdrat tělo o ni. A več ... více »

Literární ukázka Kultura

Všeprostupující Helena

Ilustrační obrázek.

Psychofonetika je terapeutická metoda zviditelňující vnitřní prožitek skrze spontánní gesto a hlásky. Autor spojuje svou erudici terapeuta a celoživotní vášeň literáta a postupně vytváří pohádky, v nichž nejen děti, ale i dospělí mohou prožít kvalitu jednotlivých hlásek. V tomto případě jde o pohádku pro pedagogickou práci s hláskou H.

Na svatého Jána planou ohně na kopcích. Chlapci je přeskakují a pak běží za děvčaty, která se snaží všemožně schovat a uniknout, aby to jejich miláčci neměli jednoduché. Jen se trochu zšeřilo. Asi tak na dvě polínka od úplné tmy zaplál oheň i na vrš ... více »

Literární ukázka Kultura

Počteníčko: Moje drahá noha

Vždycky jsem byl nápadný kvůli špatnému čištění bot. Foto Wikimedia Commons

Povídka Heinricha Bölla: „To byl prostě řádný voják, ten se nechal aspoň správně zastřelit.“

Dali mi teď příležitost. Napsali mi lístek, že mám přijít na úřad, a já jsem šel na úřad. Na úřadě byli velmi roztomilí. Vzali můj lístek z kartotéky a řekli: „Hm.“ Řekl jsem také: „Hm.“ – „Která noha?“ ptal se úředník. „Pravá.“ „Celá?“ „Celá.“ „Hm, ... více »

Literární ukázka Věda,Kultura

Počteníčko: Kitt Peak

Kitt Peak. Foto Stephen Lea, CC-BY-SA-3.0

Z vyprávění George S. Mumforda o všedním životě na astronomické observatoři.

V divočině kolem vysokohorské observatoře na Kitt Peaku v Arizoně je živá příroda zastoupena především skunky. Jedné noci se jistému skunkovi podařilo nějak proklouznout do kuchyně. Kuchař ho stačil zahnat do komory na smetáky a zavřel dveře. Další ... více »

Fejeton Kultura

Jak stoupnout v ceně

Album autorova učitele Giuseppe di Stefana.

O marketingových strategiích v zemi operních a operetních úsměvů.

Vypráví se tady u nás o zpěvákovi, který kdysi vylezl v New Yorku z metra ve stanici Metropolitní opera a neprodleně si do svého životopisu, který poskytoval agenturám, připsal „vystoupil jsem v Metropolitní opeře.“ Abych pravdu řekl, ani nevím, jes ... více »

Příloha Kulturních novin Příloha Offformat

leden 2021

Offformat Kultura

Odpovědnost umělce IX: Kde se bere (umělecká) nesnášenlivost?

Rozlitý olej. Foto: Tomáš Koloc.

„Kritický dialog uvnitř umělecké scény nahradil otevřený třídní boj.“ V celoročním seriálu úvah o odpovědnosti umělce pokračuje malíř Petr Dub, který spolu s Markem Medunou vede malířský ateliér na pražské Akademii výtvarných umění. Cyklus pak již v novém roce uzavře úvaha ředitelky Společnosti Jindřicha Chalupeckého, Kariny Kottové.

#intro Na jedné z posledních letních vernisáži GHMP jsem poslouchal úvodní slovo autora, do kterého místy vstupoval ex-profesor vlastnímu žákovi. Vlastně šlo o trochu hrubé chování, ale v daný okamžik milé, vtipné a nabourávající onen vodopád slov, ... více »

Offformat Kultura

Život jako Dobré dílo?

Michael Florian, podobizna otce, Josefa Floriana

Nakolik lze hospodařit s lidmi, aniž bychom vybočili z dobrého díla? Žití v umění těžko oddělovat od umění žít, rozhodně v případě Josefa Floriana.

Kde by byli umělci a intelektuálové dvacátého století bez svých oddaných a pečujících družek, které jim umožnily plně se věnovat vlastním posedlostem! Které svoji konkrétní roli na osvětleném pódiu světa „umenšily“ do monolitického a obecného „díky, ... více »

Offformat Kultura

Podoby lesa

Hayek z výstavy v Galerii Josefa Jambora v Tišnově, foto Zbyněk Fišer

Milujeme přírodní originalitu organických forem, a současně je stále kategorizujeme, přizpůsobujeme, a tedy měníme podle sebe, dedukuje autorka recenze aktuální výstavy malíře a grafika Pavla Hayeka.

Každý, kto niekedy vstúpil do lesa, si pri príchode do výstavy Pavla Hayeka uvedomí, že les, ktorý tam nachádza, je síce povedomý našej skúsenosti, napriek tomu však oproti tomu, čo v prírode bežne zažívame, zvláštny. Obrazy, ktoré tu autor prezentu ... více »

Offformat Domov,Kultura,Osobnosti

Cesta k hodnosti stařešiny zemských sochařů

Zdeněk Macháček: Rudá Venuše, mořené dřevo, 2012. Foto: Jan Dočekal

Pět vzpomínek na sochaře Zdeňka Macháčka.

Zdeněk Macháček, narozený 16. srpna 1925 v Brně, který od roku 1971 žil a tvořil v Křížovicích–Doubravníku u Nedvědice, zemřel 8. listopadu 2020 v Brně. Červenec 1997: Dřevěné skulptury a objekty jsou hravými a lehce ironickými variacemi na téma věč ... více »

Offformat Kultura

Odpovědnost umělce VIII: Dekolonizace pravidly kolonie?

Z letošní výstavy Dům umění. Foto archiv kgvu Zlín

„Dekolonizujte umění!“ volá se (voláme). Ale od čeho? Od koho? Kde jsou v současném (českém) umění ty kolonie, kolonizátoři? Celoroční seriál úvah o odpovědnosti umělce pokračuje úvahou teoretika, kurátora a vysokoškolského pedagoga Jana Zálešáka.

Je dobrý nápad, abych se vyjadřoval k tématu odpovědnosti umělce? To byla moje první reakce na oslovení k účasti v anketě Kulturních novin. Než jsem oslovení přijal, položil jsem Petru Kovářovi několik doplňujících otázek, hlavně asi proto, abych si ... více »

Offformat Kultura

Krajina tisíců zpřetrhaných nití

Marta Fišerová Cwiklinski. Foto archiv Galerie města Blanska

Výstavu Marty Fišerové Cwiklinski v Galerii města Blanska nevidělo kvůli protipandemickým opatřením tolik lidí, kolik by bývalo mohlo, ale především rozhodně ne tolik lidí, kolik by mělo. Jak příhodně ukazuje situace uzavřených institucí, cesta uměleckého aktivismu nikdy nemohla vést pouze ruku v ruce s uměleckým „provozem“, natož pak výhradně galeriemi. Přesto (nebo právě proto) tato výstava potvrzuje klíčový význam rozvíjejícího přídavného jména před jinak širokým slovem aktivismus.

„Umělec prospektivně odpovídá za to, že jeho dílo bude mluvit s divákem a měl by nést tíhu odpovědnosti (…) za nezdařenou komunikaci, zejména pokud jeho dílo aspiruje na akcentování zásadních a aktuálních témat doby.“ 1 Že jsou klimatická krize a j ... více »

Offformat Kultura

Brno Art Week za všech okolností

Po brněnských sochách s Radkem Horáčkem. Foto archiv BAW

Na co jste se báli zeptat své učitelky výtvarné výchovy? Viděli jste někdy cvičit umělce? K tomu knihy o umění, poezie, domácí vernisáže nebo příběhy umění na místech, kde dřív bylo a už není. Pokud jste nestihli sledovat akce již tradičního brněnského týdne, který spojuje výtvarným uměním, můžete si jej „přehrát“ znovu  – celý byl totiž online.

Obrazovky místo galerií! Tímto krátkým heslem lze vystihnout podzimní Brno Art Week 2020. Letošní ročník byl nemile poznamenán nouzovým stavem, který ani v jarních měsících neumožnil přístup veřejnosti do galerijních institucí. Organizátoři si kladl ... více »

Příloha Kulturních novin Příloha Poiésis

únor 2021

Poiésis Kultura

Přečteno

Obrázek nebo fotografie#31090

.

Proud severoamerické poezie, v němž je reflektováno přírodní dění, invenčně, intuitivně i programově, je mi blízký od prvních setkání v raných devadesátých letech. Kanadský básník John Pass patří k oceňovaným současným autorům řazeným k tomuto pro ... více »

Poiésis Kultura

Lenka Kuhar Daňhelová: vzduch těžce stojí

Přiměřeně svému věku planout. / Tak jako ztrouchnivělé dřevo hoří.

Vykroužit tečku… mít svůj řád… Hledat řád, hledat vnitřní smysl – ve svém konání, v okolních věcech, událostech či v přírodním dění. Hledat vertikály, natažená lana mezi námi i mezi námi a světem. Hledat v prolínání, hledat v rozhovoru – s lidmi, ... více »