Čtrnáctideník Kulturní noviny

20. číslo úterý 29. 9. 2020

Téma Ekonomika

Solidarita je přirozená

Solidarita v praxi.

Tato úvaha chce připomenout, že solidarita je přinejmenším stejně „přirozená“ a „normální“, jako sobectví a vypjatý individualismus. A že tvoří solidnější základ pro to, jak řešit naše společné problémy. Německý sociolog Heinz Bude ve své nové knize Solidarita. Budoucnost jedné velké ideje dokonce tvrdí, že je to jediná cesta. Ne všichni s tím souhlasí.

„Aby se dokázalo, že kapitalismus odpovídá přirozeným lidským potřebám, bylo třeba dokázat, že člověk je svou povahou soutěživý a plný vzájemného nepřátelství.“ To napsal Erich Fromm ve své knize Umění milovat , která vyšla poprvé v roce 1956. Zast ... více »

Společnost a politika Zahraničí

Na území širší Evropy začala válka: Čtyři svědectví z bojující Arménie

Červená: Náhorní Karabach-Arcach.

Z žádných důvěryhodných zdrojů nemáme informace, které by vyvracely, že v neděli 27. září 2020 zaútočily ázerbajdžánské jednotky na oblast, která je už 29 let územím arménské Náhorně-karabašské republiky. Z osobních a řekněme i obecně kulturních důvodů přinášíme svědectví o tomto konfliktu pouze z jedné strany: od našich čtyř arménských přátel; jednoho muže a tří žen. Chceme zdůraznit, že vedle hesla Zvítězíme! sdílejí Arméni na společenských sítích také slogany Věříme v mír! a Mír pro Arcach!

Milé Kulturní noviny, posílám vám narychlo souhrn informací: Nejprve nastíním situaci: Arménie má 3 miliony, Náhorní Karabach 145 tisíc, Ázerbájdžán 10 milionů a Turecko 83 miliony obyvatel. Turecko, které je s Ázerbájdžánem spojeno společným jazyke ... více »

Dokument Média

Krize se nevyhýbá ani Kulturním novinám: Prosíme o podporu!

Foto Tomáš Koloc

Milí čtenáři, snažíme se udržet naše nezávislé občanské médium i v této rozkolísané době. 

Milí čtenáři, snažíme se udržet naše nezávislé občanské médium i v této rozkolísané době. Jsme vděčni za jakýkoli příspěvek na podporu, abychom udrželi náš provoz ve druhé půli roku 2020. Nejpřínosnější pro nás je zřízení trvalého měsíčního příkazu, ... více »

Společnost a politika Zahraničí

Na nošení roušek jsme si už zvykli

Popelka s rouškou.

Podle bavorského ministra školství Michaela Piazola se zvládání koronavirových opatření na školách vyvíjí pozitivně. Na začátku školního roku hovoří mj. o větrání v zimě a sólo akcích svého ministerského předsedy.

taz: Pane Piazolo, baví vás vlastně ještě vaše práce? Michael Piazolo : Ano, každopádně. I když bych si samozřejmě přál, aby to bylo za jiných okolností: doba je momentálně velmi vypjatá. Lidé vám přitom pěkně zatápí. Valí se na vás všechna frustrac ... více »

Společnost a politika Zahraničí,Věda

Filtry namísto otvírání oken

Foto Tomáš Koloc.

Co si počít v době koronaviru, když už v chladném ročním období nebude možné větrat v kancelářích a halách? Alternativou by mohly být mobilní čističe vzduchu.

Mnoho zákazníků si těch přístrojů okamžitě všimne. „Zvědavě pak reagují a ptají se, co je zač ta věc, která hučí uprostřed místnosti,“ říká Kristina Schulzová, majitelka kadeřnického salonu Kiezschnitt v Berlíně. Když se zákazníci dozvědí, že je to ... více »

Společnost a politika Domov,Zahraničí,Věda

Dobré koronazprávy XII.

Foto Tomáš Koloc.

Jedenáctý díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.

Koronavirus může zreformovat školy za jediný rok https://zpravy.aktualne.cz/domaci/reforma-skolstvi-ceska-skolni-inspekce-strategie-2030/r~6485e876f40311ea95caac1f6b220ee8/ A nejen co do distančního vzdělávání, ale například i co do zbavení se výkon ... více »

Kultura a umění Domov,Kultura

Unikátní kniha je na světě. Můžete ji mít!

obálka sborníku

Antologie z textů autorů Kulturních novin (2009–2018) s názvem „Člověk a jeho svět“ je hotova. V konečném výběru je zastoupeno 24 autorů, jejichž texty uspořádal Jiří Plocek na 300 stranách do několika kapitol (Člověk a kultura, Člověk a dějiny, Osobnosti, Fejetony a povídky, Družstvo a média atd.). Cílem bylo vytvořit bilanční dokument první dekády existence novin s nadčasovým poselstvím, a především zajímavým čtením.

Tuto unikátní publikaci může získat každý, kdo naše médium podpoří do budoucna (podmínky viz níže). Do běžné distribuce zatím nemíří. Takže neváhejte! Knihu rozesíláme také těm, kteří její vydání podpořili v roce 2018. Pokud ji někdo z tohoto okruhu ... více »

Společnost a politika Domov,Osobnosti

Konec jednoho apoštolátu (Za Erikou Bezdíčkovou)

Moje dlouhé mlčení - Erika Bezdíčková, Repro Databáze knih

Dne 19. září 2020 zemřela ve věku nedožitých 89 let a 23. září ukončila definitivně svou pozemskou pouť na židovském hřbitově v Brně-Židenicích Erika Bezdíčková. Rozhlasová a novinová redaktorka. Ale především pamětnice hrůz nacistických koncentračních táborů, do vysokého věku činná jako apoštol humanity v dnešní době.

Setkal jsem se s ní v roce 2008, kdy jsem dělal pro Literární noviny rozhovor s její židovskou soukmenovkyní Pavlou Kováčovou (1913–2013). Paní Kováčová měla tehdy výstavu obrazů v prostorách brněnské židovské obce a vernisáž se proměnila i v pamětn ... více »

Společnost a politika Domov,Vzdělávání,Věda

Kritické myšlení jako cesta k ekologicky odpovědnému jednání

Zeměkoule z recyklovaného materiálu v izraelském městě Petah Tikva. Foto PikiWiki

Dimenze kritického myšlení a způsoby, jak je rozvíjet nejen v prostředí školní instituce, která by tak neměla sloužit primárně „k zachování a reprodukci daného stavu věcí, ale právě naopak – k jeho zpochybňování“.

„Žádný problém nemůže být vyřešen na stejné úrovni myšlení, která jej stvořila.“ (Albert Einstein) Filosofie je tradičně chápána jako disciplína, která podrobuje svět, člověka a společnost kritice. Jejím stěžejním úkolem je reflektovat, analyzovat a ... více »

Kultura a umění Domov,Kultura,Osobnosti

Dva světy Milana Kundery

Z filmu Žert. Foto archiv

Malé zamyšlení u příležitosti českého vydání posledního Kunderova románu Slavnost bezvýznamnosti (Atlantis Brno).

V roce 1964 připravil brněnský rozhlasový redaktor Antonín Jančík několik krátkých pořadů s názvem Písničky do zápisníku . Jančíkem oslovené osobnosti (Jaroslav Seifert, Karel Höger, Vincenc Makovský, Jan Skácel a další) krátce okomentovaly svou ob ... více »

Kultura a umění Kultura

Harvard základ života

V harvardském kampusu. Foto Wikimedia Commons

Román Američanky Elif Batumanové popisuje s ironií i nostalgií život na prestižní univerzitě v devadesátých letech – může však zaujmout i nepamětníky.

Elif Batumanová se ve svém románovém debutu nazvaném Idiot snaží popsat, jak se „americká teenagerka, tedy nejméně zajímavé a nejméně důstojné stvoření na celém světě“ stane vědkyní a spisovatelkou. Kniha má nepochybně autobiografické i arteterape ... více »

Společnost a politika Věda

Ženy z Bohnic

Edna Nová. Foto autor

Rozhovor nejen o předsudcích s blogerkou Ednou Novou, která připravuje vydání knihy Ženy z Bohnic, mapující příběhy dvanácti pacientek psychiatrické léčebny.

„Blázen, magor, psychouš. Její život krom elektrošoků v Bohnicích zahrnuje vztahové držkopády, bohémský život v polosquatu či těhotenství, které kompletně celé strávila v posteli. Na UK v Praze vystudovala sociální práci a udělala si výcvik v krizov ... více »

Kultura a umění Kultura

Odpovědnost umělce VII: Glosa o pýše a nevyužitém potenciálu

Marta Fišerová Cwiklinski (vlevo) při vernisáži aktuální výstavy Krajina tisíců zpřetrhaných nití v Blansku. Foto Galerie města Blanska

„Všechnu hrdost stranou – je na umělcově odpovědnosti, aby dílo dostatečným způsobem s divákem daný problém komunikovalo.“ Celoroční seriál úvah o odpovědnosti umělce pokračuje úvahou umělkyně a kurátorky Marty Fišerové Cwiklinski.

Od dob, kdy umění pozbylo služebnosti a s avantgardou získalo na svobodné formě i možnosti bezprostředně se vyjadřovat k mnoha tématům, uplynulo století. Angažovanost, která dnes často umění provází, z něj dělá rafinovaný prostředek, jak pozorovatel ... více »

Kultura a umění Kultura

Potřebuju podněty ze života

Veronika Bromová. Foto Jana Šašková

„Chtěla jsem mít možnost umění využít ještě jinak. Přišlo mi v určitý moment, že je to všechno takové uzavřené – stejná skupina lidí, co se o umění zajímá, co si chodíme navzájem na vernisáže. (…) Takže teď si dělám psychoterapeutický výcvik,“ říká umělkyně Veronika Šrek Bromová. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.

Rozhovor proběhl na Chaosu, což je svérázné spojení rodinného domu, ateliéru, galerie, farmy a příležitostně dočasné komunity, v jednom lednovém dni plném sněhu (2019, pozn. redakce). Z Poličky sem vede úzká cesta lemovaná stromořadím a za vraty se ... více »

Kultura a umění Kultura

Otevření ryby (hodiny akvakultury)

Otevření ryby, Eva Koťátková, pohled do instalace. Foto Martina Schneiderová

Empatii jako cestu úniku z úzkosti či jinak „nepřirozených“ podmínek vtěluje Eva Koťátková také do aktuální výstavy v galerii OFF/FORMAT.

Vstupujete do krajiny Evy Koťátkové. Možná je to škola, docela běžná s otřískanými židlemi a obligátními nástěnkami, zároveň však i podivná. Opatrně našlapujete v osiřelých třídách, kde před chvílí zřejmě ještě někdo byl a v příštím okamžiku se možn ... více »

Poezie Kultura

Jeruzalémský dialog

Gustave van de Woestyne: Poslední večeře (1927). Repro Groeningemuseum

Hlas lidu, hlas boží, jak dokazuje báseň Miroslava Krleži.

Tak je to? On je tedy z Nazaretu? - Tak; na rohu v hokynářství prý má tetu. - A je prý nemanželský, teta neteta. - A jeho táta, ten ulice zametá. - A narodil se v maštali, ne? Zkrátka ten kus spratka má podezřelý původ. Navrch jeho matka se spusti ... více »

Literární ukázka Kultura

Počteníčko: Dauphinův zvyk

Francisco Goya: Svatý Ignác z Loyoly (kolem roku 1780)

Ukázka z dopisů Liselotte Falcké, švagrové Ludvíka XIV., její tetě Žofii Hannoverské – aneb Jak se bavila urozená společnost na konci sedmnáctého století.

 

…znám několik pěkných historek a musím vám jednu z nich povědět. Stala se před několika dny v jezuitské koleji a má ji na svědomí syn rytíře de Lorraina. Je to takový na všechny způsoby rozpustilý nezbeda – coural celé noci venku a páni patres mu po ... více »

Fejeton Kultura

Toaletní střílečka

Foto Ivana Jonová

Každý se na něco těší.

Johanka: „Mami, pojď se mnou čůrat!!!“ Moc se mi nechce, neb obě už celkem odrostlé děti obvykle chtějí můj doprovod na toaletu a chodit na záchod třikrát častěji, než potřebujete jen kvůli svým vlastním potřebám, zabírá během dne logicky minimálně ... více »

Příloha Kulturních novin Příloha Offformat

srpen 2020

Offformat Kultura

Kolektivní péče o Národní galerii

Národní galerie

Do aktuálního výběrového řízení na post ředitelky Národní galerie se přihlásil kolektiv teoretiček, kurátorek a umělkyň. Chtějí spolu se stávajícími zaměstnanci i vystavujícími umělci a umělkyněmi táhnout za jeden ohleduplný provaz.

 Národní galerie vybírá svoji novou ředitelku nebo ředitele. Kdo by to mohl chtít dělat? Kritizovaný kolos mnoha budov, sbírek i „živého“ umění zjevně dlouhodobě trpí neutěšenými vnitřními vztahy, nedostatečným financováním a neustálými otazníky nad ... více »

Offformat Kultura

Nejsem váš procesor, jsem soukromý majetek sebe sama

Minimal Wage Open Space I Foto Martina Schneiderová

„Jemně, zlehka a pomalu participovat jako jeden z mnoha miliard procesorů na výpočtu, který skrze maximální efektivitu konání, nejvyšší zisk jednotlivých aktérů a jejich bezbřehou sobeckost spěje k výsledku, který popírá většinu z nás.“ Celoroční seriál úvah o odpovědnosti umělce pokračuje úvahou umělce, loňského vítěze Ceny Jindřicha Chalupeckého, Andrease Gajdošíka. K tématu se dále vysloví například teoretik a kurátor Jan Zálešák, umělkyně a kurátorka Marta Fišerová Cwiklinski či šéfkurátor Moravské galerie v Brně Ondřej Chrobák.

Mám-li přemýšlet nad zodpovědností umělkyň a umělců, musím prvně vyjasnit svůj postoj k esenciálnímu mýtu umění – vlastní výjimečnosti. Pochybuji o ní. Pochybuji o jedinečném postavení umělkyň a umělců ve světě. Pochybuji o výjimečnosti umělecké prá ... více »

Offformat Kultura

Nechat plynout, co se právě děje

Foto archiv autora

„Posvátno je nějaký zažitý princip řádu. Když chci udělat performance, nemusí být pokaždé stejně opakovaná, ale snažím se dostat do toho podobného pocitu, který je pro mě sváteční a intenzivní. Tak to tam prostě je. To „jení“ je,“ říká performer, hudebník, umělec-aktivista Matěj Kolář. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.

Matějův čas pro rozhovor si uzurpuji v pozdních hodinách – v administrativním patře Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Hned po skončení rozhovoru je mi jasné, že bude třeba něco doplnit. Druhé setkání se odehrává tamtéž, jen u mě v pracovně. Matěj ... více »

Offformat Kultura

Tady úložiště nebude!

Foto archiv autora

Matěj Kolář zahájil výstavu Nostalgie jako avantgarda aktivistickou performancí. V industriálním prostoru bývalé továrny můžete zhlédnout díla pěti současných malířů a videoart z Vysočiny.

Výtvarnou akcí s názvem „100× kolem Čeřínku“ demonstruje Matěj Kolář nejen silný osobní vztah k místu vytipovanému k uložení vysoce radioaktivních odpadů z našich jaderných elektráren, ale především strach, obavy, nejistotu existence, ale i námahu, ... více »

Offformat Kultura

Když dny ztrácejí jména

Foto archiv autora

Umění Doby Covidové. Před týdnem skončila výstava uměleckých reflexí bytí v nouzovém stavu. Díla nevznikala poté, ale v nejistém průběhu.

Koncem května se znovu otevřely výstavní sály. Stalo se tak po necelých třech měsících, během nichž se většině lidí zcela proměnil řád a prožívání času. Na koho nedolehly existenční problémy, pocítil alespoň ty existenciální, když si uvědomil (vyzko ... více »

Offformat Kultura

Myceliem

Eva Jaroňová: akvarel na papíře, 2020 Foto archiv autorky

Základním tématem aktuální výstavy v galerii OFF/FORMAT je sexualita a tělesnost, přičemž název Myceliem odkazuje k spletitosti a skrytosti na jedné straně a prorůstání a široké propojenosti na straně druhé.

Naší realitě v oblasti sexuality dominuje maskulinní heterosexualita. Tato konvence neurčuje jenom uvažování společnosti o tom, co je normální a co ne, ale prosakuje do mnoha lidských projevů včetně jazyka, aniž by to řada z nás vnímala. Související ... více »

Offformat Kultura

Kouzelnice Sakuma po deseti letech. Proměny malířské tvorby Evy Sakumy

Eva Sakuma: Spring Room 2017, akryl na plátně. Foto Zbyněk Fišer

Malířku Evu Sakumu si sám pro sebe řadím mezi kouzelnice. Kouzelníci dokáží představit oku člověka věci, které ne že nevidělo, ale o kterých netušilo, že je může spatřit tady a teď a v této ustrojenosti.

Eva Sakuma pro mne patří do řady výtvarných iluzionistů, jako je Michal Pěchouček, František Matoušek nebo i Pavel Hayek. Tito umělci nenápadně, avšak nápaditě využívají postupy, které představují malířské techniky a předmětnou inspiraci v nové, viz ... více »

Offformat Kultura

Odpovědnost umělce IV

Vladimír Havlík: Pokus o spánek (1982). Foto archiv ghmp

Celoroční seriál úvah o odpovědnosti umělce pokračuje mantrickou úvahou umělce, performera a pedagoga Vladimíra Havlíka. K tématu se dále vysloví například teoretik a kurátor Jan Zálešák, umělkyně a kurátorka Marta Fišerová Cwiklinski, umělec Andreas Gajdošík či šéfkurátor Moravské galerie v Brně Ondřej Chrobák.

VLADIMÍR HAVLÍK   Jestli se nepolepším, lepším se nestanu. Jestli se nepolepším, lepším se nestanu. Jestli se nepolepším, lepším se nestanu. Jestli se nepolepším, lepším se nestanu. Jestli se nepolepším, lepším se nestanu. Jestli se nepolepším, lepš ... více »

Offformat Kultura

Jan Exnar: Vybrat to, co stojí za to

Jan Exnar. Foto Jana Šašková

Dřív, když jsem maloval obraz, tak jsem měl stále pocit, že vytvářím nějakou věc, a měl jsem k tomu takovou zvláštní zodpovědnost. Dneska už ji nemám, něco si vymýšlím a ověřuji, a to, že přitom vznikne obraz, už je spíš souběh,“ říká sochař, malíř a sklář Jan Exnar. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.

Prostorný ateliér vybudovaný ze staré stodoly je prozářen světlem. Kousek od hlavní silnice na Jihlavu a přitom v poklidném koutě s výhledem na lesík. K domu vede úzká stromová alej, v zatáčce nelze přehlédnout letitý rybízový sad. Letmo nakoukneme ... více »

Offformat Kultura

Umění pod rouškou II.

Nouzový stav. Foto Lemparbatu

Dokončení ankety tentokrát s důrazem na situaci nakladatelství (Větrné mlýny, Baobab, Galén, Host), ale také reflexi samotnými umělci (Denisa Krausová, Šárka Basjuk Koudelová, Jaroslav Kovanda…).

Všechny články knižního trhu jsou spolu těsně propojené, říká Miroslav Balaštík z Nakladatelství Host, když vysvětluje, že finanční výpomoc ministerstva malým nakladatelstvím situaci nevyřeší. Malá nakladatelství se již v březnu spojila do cechu (CM ... více »

Offformat Kultura

Odpovědnost umělce III

Barbora Zentková a Julia Gryboś: Tiredness Quotes pohled do instalace při performativním zahájení. Foto archiv autorek

.

Nejsme si zcela jisté, zda lze na problematiku odpovědnosti umělce nahlížet jako na specifickou kategorii. Je snad odpovědnost umělce jiná nebo větší, než odpovědnost kohokoliv jiného? Kterékoliv jiné osoby? Otázka ovšem také zní – odpovědnost ke ko ... více »

Offformat Kultura

Tiredness Quotes v Karlín Studios

Tiredness Quotes, pohled do instalace, foto_archiv autorek

Hudební jam jako protest a současně symbolická paralela s tlakem společnosti na vysilující stále se zrychlující výkon – ve výstavním projektu Barbory Zentkové a Julie Gryboś.

Toho dne klesla teplota až ke dvaceti stupňům pod nulou. Bylo to na začátku bouřlivého roku 1972, kdy se Západním Německem ozývaly výstřely Frakce rudé armády, a proto policie a úřady bedlivě střežily i undergroundové koncerty. Krautrocková kapela C ... více »

Offformat Kultura

Luboš Drtina: Aby to všechno harmonovalo

Luboš Drtina, foto Jana Šašková

„Já jsem začal dělat knížky proto, že je mám rád. Dvě tři za rok, ve třiceti kusech s originální grafikou. Pak to se ženou ručně sešijeme. Nespěcháme, neříkáme nikomu žádné termíny,“ říká grafik, typograf a vydavatel Luboš Drtina. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.

Ptala se LENKA DOLANOVÁ Do Chlov mě dovedla navigace po spletitých cestách, silnička na návsi končí. Vesnička na Pelhřimovsku usazená v kopcovité krajině, s udržovanými domy okolo návsi, na které se pasou krávy a volně pobíhají perličky. Hledala jse ... více »

Příloha Kulturních novin Příloha Poiésis

srpen 2020

Poiésis Kultura

Přečteno

Obrázek nebo fotografie#28403

.

Román v dopisech, které islandský evangelický kněz Jón Steingrimsson píše své ženě na přelomu let 1755 a 1756, je pro mne jedním z nejzdařilejších příkladů básnického vidění vtěleného v prózu. Za Knihu Jón aneb Vyprávění o Jónovi – listy, které psa ... více »

Poiésis Kultura

TIM POSTOVIT: všude na světě ilias

v noci se mi zdálo že jsem hotel / mými posledními zákazníky byli unavení lidé…

Řečový obrazivý proud realistický i surreální zároveň. T řetihorské kapraďorosty vedle po stepi prchajícího temudžina . Sen, emoce, realita v neustálé tenzi, a přesto: není to poezie, ke které potřebuješ sofistikovaný dekodér, lze se jí nechat né ... více »