Čtrnáctideník Kulturní noviny
9. číslo středa 1. 6. 2022
KN: Končíme
Kulturní noviny končí po necelých třinácti letech svou pravidelnou publikační činnost. Důvodem je dlouhodobé přetížení redakce a nedostatek sil pro kvalitní práci v době, která je navíc zjitřována válečnými událostmi. Toto je poslední vydání. Jeden ze zakladatelů prvního českého družstevního média se ohlíží zpět a loučí se.
Kulturní noviny končí po necelých třinácti letech svou pravidelnou publikační činnost. Důvodem je dlouhodobé přetížení redakce a nedostatek sil pro kvalitní práci v době, která je navíc zjitřována válečnými událostmi. Toto je poslední vydání. Jeden ... více »
Jiří Guth: Pro budoucnost považuji za žádoucí zkoušet další formy účasti a vyjednávání
Družstevník a redaktor Kulturních novin v rozhovoru ze srpna 2021 připomíná jejich začátky a odpovídá na další „Otázky pro budoucnost“ sociálního inovátora Robina Čumpelíka. Shodou okolností, byť ne přílliš radostných, je tento rozhovor v posledním vydání Kulturních novin realistickou rekapitulací historie našeho média i reflexí obtíží s uváděním družstevního principu do života.
Družstevník a redaktor Kulturních novin v rozhovoru ze srpna 2021 připomíná jejich začátky a odpovídá na další „Otázky pro budoucnost“ sociálního inovátora Robina Čumpelíka. Shodou okolností, byť ne přílliš radostných, je tento rozhovor v posledním ... více »
Informace k ukončení činnosti Kulturních novin
Pro naše podporovatele: Od června si zrušte, prosím, trvalé příkazy.
Naše družstvo zatím nezaniká, máme ještě některé závazky (např. cena Ekopublika).. Pokud budete chtít být s námi v kontaktu a případně podpořit nějakou dílčí zajímavou akci (např. konferenci nebo vydání publikace), tak se ozvěte na adresu druzstvo@kulturni-noviny.cz . Pošleme vám případně informaci o aktuální činnosti.
Pro naše podporovatele: Od června si zrušte, prosím, trvalé příkazy. Naše družstvo zatím nezaniká, máme ještě některé závazky (např. cena Ekopublika). Pokud budete chtít být s námi v kontaktu a případně podpořit nějakou dílčí zajímavou akci (např ... více »
Lidská práva a příroda
Větší globální rovnoprávnost není možná bez ochrany klimatu. Ta přitom zároveň s sebou nese skryté nebezpečí, že zvětší stávající chudobu – takže mezinárodní klimatická politika má problém.
Větší globální rovnoprávnost není možná bez ochrany klimatu. Ta přitom zároveň s sebou nese skryté nebezpečí, že zvětší stávající chudobu – takže mezinárodní klimatická politika má problém. Německý Spolkový ústavní soud konstatoval na jaře 2021, že ... více »
Mezi námi dědky – Nežádoucí účinky 2
Reakce na žádost o svědectví o nežádoucích účincích očkování proti kovidu. Plná pochyb a otázek, ale nakonec kladná.
Reakce na žádost o svědectví o nežádoucích účincích očkování proti kovidu. Plná pochyb a otázek, ale nakonec kladná. Milý Ivoši, díky za dopis, který mě potěšil (zajímají mě zprávy o Tobě a od Tebe, navíc bývají inspirativní) i překvapil: že ses ... více »
Lid jako hybatel společenské změny
V neděli 15. května zemřel vynikající environmentální právník a statečný obhájce přírody a občanských práv Petr Kužvart. Připomeňme si ho krátkým textem z léta roku 2011, vyzdvihujícím význam lidu a jeho samoorganizace proti mafiánsko-korupční oligarchii.
V neděli 15. května zemřel vynikající environmentální právník a statečný obhájce přírody a občanských práv Petr Kužvart. Připomeňme si ho krátkým textem z léta roku 2011, vyzdvihujícím význam lidu a jeho samoorganizace proti mafiánsko-korupční oliga ... více »
Daňa Horáková: Rozpočty na domácí menšiny byly kráceny už za mého ministrování; globalizace nás svaří na beztvarou hmotu
20. května uplynulo kristových 33 let od smrti zakladatele československé nové filmové vlny, scenáristy a režiséra Pavla Juráčka (1935–1989), mj. spoluautora prvního interaktivního představení na světě, Kinoautomatu. Autorovi této rubriky i při této příležitosti poskytla rozhovor jeho manželka PhDr. Daňa Horáková, žačka filozofa Milana Machovce, novinářka a spisovatelka, která se svým mužem podepsala Chartu 77 a s Václavem Havlem vydávala samizdatovou Edici Expedice. Po nuceném odchodu do SRN v roce 1977 řídila kulturu v největších německých denících a stala se i ministryní kultury spolkové země Hamburk. V roce 2020 o svém muži napsala knihu O Pavlovi, která se stala knihou roku Lidových novin.
20. května uplynulo kristových 33 let od smrti zakladatele československé nové filmové vlny, scenáristy a režiséra Pavla Juráčka (1935–1989), mj. spoluautora prvního interaktivního představení na světě, Kinoautomatu. Autorovi této rubriky i při této ... více »
Učení bez Googlu i Microsoftu
Digitální výuka funguje i bez programů velkých společností. Školy v Barceloně úspěšně sází na volně šiřitelný software.
Digitální výuka funguje i bez programů velkých společností. Školy v Barceloně úspěšně sází na volně šiřitelný software. Jakmile Mireia Gómezová zapne svůj počítač, objeví se obrazovka plná aplikací. Skoro to vypadá, jako by se jednalo o softwarový ... více »
Málomluvného autistu Marka rozmluvilo natáčení na YouTube. Teď s rodiči ve společnosti otevírají debatu o autismu
Marovi Sloukovi je 16 let, dobře si rozumí s počítačem, miluje počítačové hry a rockovou hudbu. Z prvního popisu by mohl znít jako každý druhý kluk v jeho věku – jenže Mara je autista a dlouho téměř nemluvil. Rozmluvilo ho až natáčení videí na YouTube. Teď natáčí cestovatelské tipy, mluvení před kamerou mu zlepšuje komunikaci i v běžném životě a motivuje ho podpora sledujících. V Kulturních novinách přinášíme (ve spolupráci s Markovým tatínkem Mirkem) reportáž a tip, jak pouhými pár minutami času podpořit neobvyklou formu Markovy logoterapie.
Marovi Sloukovi je 16 let, dobře si rozumí s počítačem, miluje počítačové hry a rockovou hudbu. Z prvního popisu by mohl znít jako každý druhý kluk v jeho věku – jenže Mara je autista a dlouho téměř nemluvil. Rozmluvilo ho až natáčení videí na YouTu ... více »
Úspěchy německé energetiky
Z Německa se v prvním čtvrtletí 2022 opět vyvezlo hodně elektřiny do zahraničí. Má to co do činění i s problémy ve francouzských jaderných elektrárnách.
Z Německa se v prvním čtvrtletí 2022 opět vyvezlo hodně elektřiny do zahraničí. Má to co do činění i s problémy ve francouzských jaderných elektrárnách. Německo v prvním čtvrtletí roku 2022 opět dodalo velké množství elektrické energie do zahraničí ... více »
Poděkování a oznámení kde po zastavení vydávání KN najdete mé výstupy
Autorův kulturněnovinový kšaft.
Autorův kulturněnovinový kšaft. Když mě Jiří Plocek v březnu 2010 oslovil ohledně spolupráce s Kulturními novinami, začalo mi 12 let tvůrčího života, během něhož jsem sice odmítl desítky víkendových návrhů svých starých přátel s omluvou, že musím „d ... více »
Splacený dluh a obdiv
Kniha 30 rozhovorů vydaná ke 30 letům existence časopisu Sedmá generace je neobyčejným počinem. Hloubka a důležitost obsahu její výpovědi budou narůstat s časem.
Kniha 30 rozhovorů vydaná ke 30 letům existence časopisu Sedmá generace je neobyčejným počinem. Hloubka a důležitost obsahu její výpovědi budou narůstat s časem. Už od konce roku 2021 mi na stole leží sborník rozhovorů Předat dětem, co je k žití ... více »
Co se přihodilo ve Vlašském Meziřití a co ukázaly vzorky z Hustotečí nad Bečkou
Mojmír Vlašín a spol. se nenechávají stavem životního prostředí a společnosti frustrovat, ale promítají ho do divadelních komedií. Insitních, ale nikoliv neumětelských.
Mojmír Vlašín a spol. se nenechávají stavem životního prostředí a společnosti frustrovat, ale promítají ho do divadelních komedií. Insitních, ale nikoliv neumětelských. Společenská sezóna ochránců přírody má už tradičně, více než čtvrtstoletí, dva ... více »
Je to městem, je to řekou? Leierová nastiňuje obrazy životů, v nichž není nikdo tak úplně šťastný…
Minirecenze knihy Tohle město, tahle řeka.
Minirecenze knihy Tohle město, tahle řeka. V anonymním Městě se v jednom bytovém domě rozvíjí spleť mnoha osudů. Čtenář postupně odhaluje, jak rozdílní jsou obyvatelé činžáku/románu; že v domě ve Městě žije zamlklá fotografka Róza, které je dům tak ... více »
Boj s větrnými mlýny aneb Životopis průšviháře 8.
Na pokračování uveřejňujeme paměti legendárního východočeského barda devíti uměleckých řemesel (herec, loutkoherec, loutkář, malíř, výtvarník, scénograf, ilustrátor, umělecký knihař a básník).
Na pokračování uveřejňujeme paměti legendárního východočeského barda devíti uměleckých řemesel (herec, loutkoherec, loutkář, malíř, výtvarník, scénograf, ilustrátor, umělecký knihař a básník). Mé herecké úspěchy se soustřeďovaly spíš na drobná ško ... více »
Nos si mikinu nebo dřevěnýho motýlka. Etiketa má být zábava, ne šikana
Konečně uzavíráme volný guthovský cyklus, v jehož rámci KN přinesly – nikoliv z popudu svého redaktora z tohoto rodu – texty Jiřího Stanislava Gutha Jarkovského, jeho syna Gastona (lesníka), jeho vnuka Jiřího („černého barona“, analytika a právníka), vnučky Dany (porodní asistentky, lidskoprávní aktivistky a spisovatelky), jeho pravnuka Jiřího (ekologa a zmíněného redaktora) a jeho dvou prapravnuků, Jiřího - a Tomáše.
Konečně uzavíráme volný guthovský cyklus, v jehož rámci KN přinesly – nikoliv z popudu svého redaktora z tohoto rodu – texty Jiřího Stanislava Gutha Jarkovského, jeho syna Gastona (lesníka), jeho vnuka Jiřího („černého barona“, analytika a právníka ... více »
Lepší je na sebe řvát…
Fejeton i dopis na rozloučenou bývalému šéfredaktorovi, autorům i čtenářům Kulturních novin.
Fejeton i dopis na rozloučenou bývalému šéfredaktorovi, autorům i čtenářům Kulturních novin. Z omylů se vysvlékám/do omylů oblékám/v celé své nepřesné/cele své tělesné. Nečtěte to. Vy, kteří si chcete v sobě uchovat nenávist v co nejčistší laborat ... více »
Mír
Fejeton z Kulturních novin 37/2017, dnes ještě aktuálnější než byl tehdy...
Fejeton z Kulturních novin 37/2017, dnes ještě aktuálnější než byl tehdy... Kdysi dávno mě napadlo, že by bylo fér, kdybych zemi, o které po své vlasti mluvím nejčastěji, taky viděl. V roce 2012 se mi to povedlo – vlastně zázrakem. Můj pohled se od ... více »
Příloha Kulturních novin Příloha Offformat
říjen 2021
Neantropocentrické terény
Klimatická změna, ztráta biodiverzity, degradace půdy, sucho… vzájemně propletené krize dnes poutají širokou, i když evidentně stále nedostatečnou pozornost. Prolínání těchto témat do umělecké sféry je již přijímáno jako samozřejmost, přestože ještě nedávno zaujímala zcela marginální roli. Kdy, jak a proč se to změnilo? Zpráva o tomto procesu je obsahem právě vydané knihy historika umění, kurátora a umělce Ondřeje Navrátila, nazvané Řečiště a vlna – České umění a environmentální problematika na počátku 21. století, z níž přinášíme redakčně krácenou a mezititulky doplněnou ukázku jedné z úvodních kapitol.
Za nejvlastnější příčinu tohoto zvláště ve druhé dekádě našeho století rostoucího zájmu umělců o environmentální problematiku lze považovat klimatickou a další krize, které rozechvívají chatrný dům antropocénu. Reakce na ně se, podobně jako i dříve, ... více »
Podruhé v krajinách třetích
Imaginativní, posthumanisticky vyznívající text zve do výstavy v pelhřimovském prostoru TICHO46, který spolu s tamo vzniklým Klubem korealistických aktivit spoluutváří umělec a kurátor Jakub Minářů.
Vážení a milí, vítejte v Tichu, snad náhoda nebo osud, možná dlouhá chvíle, anebo touha po umění svedla vaše kroky na výstavu V krajinách třetích II sestavenou pod kurátorským dohledem umělce, teoretika, stavitele a tak trochu poustevníka MgA. Jakub ... více »
Příliš zřejmá pravda
„Každý máme zcela jasnou představu o pravdě, přesto jako by nebylo možné ji vidět ze všech úhlů stejně, natož z jednoho stanoviště pojmout celou.“ Tuto situaci, denně mimoděk zakoušenou, zhmotnil umělec František Novák v instalaci pro galerii Nonstrop, pod širým nebem, a prostřednictvím kartonu, materiálu charakteristického pro jeho dlouhodobý projekt zpřítomňující problémy lidí bez domova.
František Novák pochází z Třeště, už 15 let pracuje v azylovém domě pro muže bez domova v Jihlavě a v Praze se po studiích Akademie výtvarných umění etabloval jako umělec pracující na rozhraní figurální kresby, konceptuálních situací a sociálního ak ... více »
Deník Elsy Rauerové
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Elsa Rauerová (1993) je umělkyně, kurátorka galerie Photogether a doktorandka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Po střední textilce vystudovala bakalářský stupeň na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty MU v Brně a poté magisterský stupeň na R ... více »
Okouzlit Apollóna
x
Před policií jsem prchal jen párkrát. Byl jsem vychován k úctě k řádu a autoritám. Při prvním pokusu dojet stopem do Itálie, coby student bez prostředků na tak nákladnou cestu, jsem se dokonce nechal zadržet dálniční policií a do Itálie jsem se tak ... více »
Jaká je cena půdy?
Výstavní projekt EPOSe 257 pro galerii OFF/FORMAT tematizuje nakládání s bohatstvím, které představuje půda, s aktivistickou razancí obnažuje postupy územních plánovačů – vida, i ve městě je stále kde brát! – a připomíná tak mimo jiné i stále ohrožené zahrádkářské kolonie.
Návštěvník, který prošel dveřmi galerie OFF/FORMAT, za nimi stane před hromadou hlíny. Obyčejné zeminy, jen tak halabala nasypané na plachtě, která mu asi připomene kupy, jaké může vidět u kdejakého výkopu. Možná na něj v té chvíli zapůsobí kontrast ... více »
Deník Šárky Basjuk Koudelové, 13. – 26. září 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Šárka Basjuk Koudelová (1987) studovala na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Grafika II prof. Vladimíra Kokolii, Kresba Jiřího Petrboka a diplomovala v ateliéru doc. Vladimíra Skrepla. Absolvovala studijní stáž v Ateliéru abstraktní ma ... více »
Deník Petra Nikla, 30. srpna - 12. září 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Petr Nikl (1960) je výtvarník, hudebník a divadelník. Studoval v malířském ateliéru Arnošta Paderlíka na Akademii výtvarných umění v Praze. Člen umělecké skupiny Tvrdohlaví (1987–1991) a loutkového sdružení Mehedaha (1985–dosud). V roce 1995 se sta ... více »
Hlavně se o nic nesnažit
V rámci mapování umělecky a ekologicky zaměřených aktivit mimo klasická centra měst, které již tradičně provádí iniciativa RurArtMap, vzniká kniha s podrobnějším vhledem do inspirativního dění na venkově. S dovolením z ní publikujeme krácenou verzi rozhovoru s umělcem Martinem Jelínkem.
Hanka a Martin Jelínkovi žijí v malé vesničce Krásné u Sněžného. Seznámili se na katedře výtvarné výchovy olomoucké pedagogické fakulty, Martin poté absolvoval brněnskou Fakultu výtvarných umění, ateliér Environment pod vedením Vladimíra Merty a Mar ... více »
Fragment úhrnného fenoménu František Skála
Výstava obrazů a grafiky renomovaného tvůrce je povzbuzujícím činem Galerie 12 po pandemické odmlce.
Mezi moravskými soukromými galeriemi nelze přehlédnout Galerii 12 v Náměšti nad Oslavou, jejíž majitelkou je Ludmila Tasovská. Stojí v sousedství zámeckého parku, má pohledný interiér a uzavřený dvůr s kovovými sochami a objekty Pavla Tasovského a j ... více »
Přibyslavský plenér (také) rusko-izraelským okem
Teprve podruhé, ale s mimořádnou zahraniční účastí, se uskutečnil Přibyslavský plenér organizovaný malířským párem Hanou Sommerovou a Jaroslavem Grodlem.
Když před necelými dvěma sty lety vyrazili francouzští malíři soustředění kolem Théodora Rousseaua do „plenéru“ poblíž vesnice Barbizon, aby se od ateliérových klišé zpodobňování přírody dostali k jejímu „reálnému“ obrazu, otevřeli také téma „sociál ... více »
Deník Petra Vaňouse, 16.–29. srpna 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Petr Vaňous (1975) je nezávislý kurátor, teoretik a publicista, jedna z klíčových osobností spojených v tuzemsku se znovuobnoveným zájmem o malbu po roce 2000, a s objevováním jejích proměn v postmediální době. Podílí se na koncepci Galerie Dům v Br ... více »
Deník Radka Horáčka, 2.–15. srpna 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Radek Horáček (1959) je teoretik a historik umění, publicista, vedoucí Katedry výtvarné výchovy PdF MU a oblíbený pedagog. V letech 2002–2006 byl ředitelem brněnského Domu umění. Je propagátorem galerijní pedagogiky a neúnavným zastáncem a vynálezce ... více »
Příloha Kulturních novin Příloha Poiésis
říjen 2021
PŘEČTENO
.
S Vladimírem Mikešem sdílím rodné město Choceň a jeho okolní krajinu. Poznávám některé postavy jeho próz i básní, poznávám místa v lesích táhnoucích se k Hornímu Jelení, poznávám místa u Tiché Orlice. Je to další rozměr čtení, rozměr, který je čte ... více »
JAKUB KOSTELNÍK: zvěčněn v pomíjícnu
ze semen jmen / vzejde osud / přeorávaný bolestí
Krátké znělé verše a odvaha stavět na slovech jako jsou svět, duše, láska – nejfrekventovanějších básnických slovech. Jakub Kostelník dokáže vytvořit ve slokách, básních tenzi, která nedopustí chátrat , vkládá abstrakta do neobvyklých spojení až na ... více »
