Týdeník Kulturní noviny

11. číslo pondělí 13. 3. 2017

Téma Kultura

Lidé nejen odcházejí, ale i přicházejí

Foto archiv Zuzany Dostálové

Rozhovor s violoncellistkou a literátkou Zuzanou Dostálovou nejen o její debutové novele Proč všichni odcházejí.

Zuzanu Dostálovou můžete nejspíše potkat někdy před večerem v centru Prahy, jak s violoncellem zavěšeným na zádech a se sluneční hřívou vlasů kolem sebe spěšnými kroky míří zahrát si s nejlepšími muzikanty v Praze (ale nejen) do Obecního domu, Rudol ... více »

Společnost a politika Věda

Pýthagorás aneb Prameny evropské vědy

Foto Tomáš Koloc

Schopnost žasnout a vnímat působení krásy stojí nejen u kořene umění, ale i vědy.

Existuje taková prastará mystická tradice, která říká, že celý vesmír harmonicky vibruje, prostě zní v úchvatné harmonii a ti, kteří to dovedou, mohou této hudbě naslouchat. Totéž se říká o starořeckém filosofu Pýthagorovi. To je však pro současnou ... více »

Kultura a umění Kultura

Beránci a vlci aneb není setkání jako setkání

Marian Friedl. Foto Jiří Plocek

Z domácího folklorismu a jazzu se zrodila hudba mezinárodních parametrů. Nová muzikantská generace vystavuje v posledních letech jednu skvělou vizitku za druhou. Marian Friedl a Jitka Šuranská jsou jejími nejviditelnějšími tvářemi.

V posledních letech se v dramaturgii jednoho z našich významných festivalů, Folkových prázdnin v Náměšti nad Oslavou, objevil zajímavý prvek – cíleně tematicky organizované setkání muzikantů, z něhož vzchází každoročně jedinečné festivalové vystoupe ... více »

Společnost a politika Domov

Vyhlášení prvního ročníku Ekopubliky

Obrázek nebo fotografie#19200

Kulturní noviny ve spolupráci s dalšími subjekty vyhlašují novou cenu, jejímž cílem je podpořit a zviditelnit pro-environmentální publicistiku v denním a týdenním tisku. Více podrobností naleznete v následujícím článku.

Kulturní noviny – vydavatelské a mediální družstvo a Nadace Veronica ve spolupráci s Katedrou environmentálních studií FSS MU v Brně a Lipkou – školským zařízením pro environmentální vzdělávání Brno vyhlašují 1. ročník Smyslem ocenění je podpořit a ... více »

Kultura a umění Kultura

Miloš Forman – osud viděný zblízka (3. část – Proč a jak odchází umělci z vlasti)

Miloš Forman v posteli z filmu Hoří, má panenko (1967), odpočívá po natáčení. Foto je chráněno copyrightem knihy BARRANDOV - NEZAPOMENUTELNÍ: MILOŠ FORMAN, kterou vydalo Ottovo nakladatelství a do níž autor článku přispěl svým snímkem.

V sobotu 18. února oslavil své 85. narozeniny Miloš Forman, jeden z tvůrců tří zásadních fenoménů československé kultury padesátých a šedesátých let (Laterny magiky, Divadla Semafor a československé nové filmové vlny), který po svém odchodu roku 1968 kromě americké filmové kultury výrazně ovlivnil i poměry československých umělců v exilu i doma (a to nejen tím, že řadu z nich přizval, aby se stali spolutvůrci jeho amerických filmů, které měly globální publicitu a byly oceňovány Oscary). Autorovi tohoto životopisného eseje byl kromě toho, že film je jeho oborem, osud Miloše Formana přiblížen tím, že se třikrát protnul s osudem jeho rodu i jeho osobně.

Léto 1966. Kulturní zázrak 60. let byl na svém vrcholu. Úspěch filmu Lásky jedné plavovlásky v době, kdy československá kinematografie sklízela mezinárodní pole plná cen, udělal z Miloše Formana pro západní Evropu jednoho z nejžádanějších režisérů ... více »

Poezie Kultura

Viktor Dyk

Obraz: E. Russo, foto: T. Koloc

Viktor Dyk (1877–1931) se nikdy nestal miláčkem národa, jehož verše by se psaly do památníků. Řadu jeho soudů a postojů lze v dnešní době už jen těžko chápat, ale základní otázka, jak může idealista přežít v české realitě, se nezměnila – jako by od té doby neuběhlo celé století…

  Míjejí rušné dny, chce každý nový úkol. Proč jsem tak neklidný, když klidno je tak vůkol? A soumrak, který pad´, mne víc než jindy deptá. Proč chci se ještě ptát, když nikdo už se neptá. A vítr vane z hor, psi, ti se choulí v budce. Má t ... více »

Literární ukázka Dokumenty

Počteníčko: Lidová erotika v šifrách namlouvání a lásky

Obrázek nebo fotografie#19409

Ukázka z knihy o tom, jak se v průběhu staletí měnily v české a moravské společnosti normy společenské přijatelnosti ohledně nahoty a vulgarity.

Honosnost a líbivost svátečního lidového kroje jako by vyvažovaly rozpaky a nechuť k částečně obnaženému a především nahému tělu. V mentalitě 19. století se nahota, nezávisle na společenském rozvrstvení, vymykala dobrému mravu a v etickém schématu b ... více »

Fejeton Domov

Amnestie

Obraz: E. Russo, foto: T. Koloc

Fejeton na pár minut…

Dívám se na inscenaci hry Bolka Polívky Poslední leč, ve které autor svedl dohromady dvě postavy, jejichž vznik dělí sedmdesát let, pana revírníka z Mrštíkovy Pohádky máje a doktora Zvonka Burkeho ze hry Ladislava Smočka Podivné odpoledne doktora Zv ... více »