Komentář Domov,Věda

Vyhoď to!

Foto Tomáš Koloc.

Jedna z běžných floskulí o ochráncích přírody: k smrti rádi sbírají po lese odpadky. Tak jako údělem datla je prý proťukávat a léčit stromy (mimochodem pěkná pitomost), tak je prý údělem i koníčkem ochránců přírody sbírat odpady, které vyhodil někdo jiný. Jako letitý ochránce přírody mohu prohlásit, že to dělám výjimečně a nerad. Mnohem raději vyhazuji!

Jsme obaleni věcmi denní potřeby i nepotřeby, ale také nehmotnými strukturami, které se nazývají aplikace nebo software anebo taky floskule, fráze a předsudky. Jsme jimi obaleni natolik, že už je třeba ani nevnímáme, tak jako nevnímáme šaty, které máme dlouho na sobě. Ale i šaty, které zrovna nemáme na sobě, tak stále nějak máme. Vlastníme. Majetkujeme. Skladujeme. Shromažďujeme! Knížky, které nečteme, hudbu kterou neposloucháme, nádobí, které nepoužíváme. Co s tím? Nehmotné struktury můžeme smazat nebo ignorovat. Co ale s těmi hmotnými? Vyhodit!

Ano, zjistil jsem, že jediná cesta je každý den něco vyhodit. Mnozí lidé by nešli spát, pokud by si nevyčistili zuby či neumyli nohy. Prostě rituál. A podobně je třeba přistoupit k vyhazování. Zkuste to taky. Entetýky, dvašpalíky a z kola ven. Ne, ne – vyhodit včerejší noviny či kelímek od jogurtu, to by uměl každý. Vy máte na víc! Musíte si vybrat nějakou věc, kterou již delší dobu někde skladujete, schováváte, deponujete. Věc, která má podle vás nějakou cenu. Váza, talíř, obraz, kabát, kniha. Musíte ji vzít do ruky, podívat se jí do očí a říci: už tě nepotřebuji, půjdeš. A co pak? Vrhnout ji do popelnice? No to už vůbec ne. To by uměl každý dement.

Je třeba vymyslet co s tím. Možností je několik. Nejjednodušší je to někomu darovat. Pokud ovšem dotyčný začal taky praktikovat filosofii Vyhoď to, věc nevezme. Ocitl by se totiž v roli převozníka, který od vás převzal veslo. Můžete to zkusit darovat přes portál Nevyhazuj to a pokud má ta věc nějakou hodnotu, tak ji můžete zkusit prodat v nějakém internetovém či kamenném bazaru. Výborné je dát ji do charitativního obchodu, nejlépe takového, který zřídila nadace zaměřená na ochranu přírody. Třeba Nadace Veronica (Nadaceveronica.cz), která provozuje síť charitativních obchodů a z jejich výtěžku financuje zajímavé projekty neziskových organizací čili spolků.

U polámaných věcí je možno vyzkoušet opravu. Pokud se podaří, můžete věc používat dál nebo ji nabídnout někomu jinému. Pokud je věc neopravitelná, lze ji většinou odevzdat v tom obchodě, kde ji prodávají. Další možností je věc nějak využít, třeba: dřevěnou přepravní paletu rozebrat na prkna a vyrobit z ní budku pro ptáky. Starou duši od kola je možno rozstříhat na gumičky s mnohostranným využitím.

Samozřejmě zůstává možnost zbavit se věcí recyklací. To jistě ano a každý by měl vyzkoušet co všechno může separovaně odevzdat. A teprve nakonec to poslední – otevřít víko popelnice se směsným komunálním odpadem a věc tam vrhnout.

K bestsellerům dnes patří knížky o úklidu a zbavování se věcí. Také se na to téma dnes dělají kurzy. Je to drahé a časově náročné. A tak mohu jen doporučit zařadit do rituálů vyhodit jednu věc denně. A ještě jednu navíc, pokud něco nového koupíte. Je to jednoduché, nemusíte nic motivačního číst ani navštěvovat kurzy. Stačí když si dáte ke dveřím tašku s nápisem Vyhoď to a za týden v ní najdete 7 věcí, které odnesete. Jak osvobozující.