Čtrnáctideník Kulturní noviny
9. číslo pondělí 25. 2. 2019
Osobní dopis československým, ukrajinským i ruským pravoslavným věřícím
Tématem tohoto čísla Kulturních novin je aktuální dění v pravoslavném světě: od nacionalistické nevraživosti po snahy o vzájemné porozumění.
Drazí pravoslavní bratři! Jak sami nejlíp víte, východní křesťanství není tak jako západní soustředěno pod jednu hlavu, ale sestává ze čtrnácti všeobecně uznávaných autokefálních církví se svrchovanými hlavami, patnáctou Americkou a nyní nově vznikl ... více »
Stručný náčrt relevantních pravoslavných institucí
Dopis Petra Bolfa doplňujeme stručným přehledem uspořádání pravoslavných církví zejména v ČR a na Ukrajině.
Pravoslavná církev v Československou se vyvíjela od založení první obce v roce 1922 až k získání autokefality v r. 1951. V současné době je v ČR řádně registrovaná Pravoslavná církev v českých zemích, z církevně-právního hlediska jedna ze dvou územn ... více »
Krevní skupiny
K cestě českého premiéra do Bílého domu.
Mít ve světě někoho se stejnou krevní skupinou zvyšuje šanci na přežití. Že by to platilo i v politice? Když Andrej Babiš říká, že má stejnou krevní skupinu s Donaldem Trumpem , nemusí to pouze znamenat, že mají stejnou zálibu v hromadění peněz a v ... více »
Mezinárodní den mateřského jazyka: Jaké lidi (ne)potřebuje jazyk, který má přežít
Co a proč se slaví 21. února.
21. února jsme oslavili Mezinárodní den mateřského jazyka. Každých 14 dní na světě vymírá jeden jazyk – a stejně jako živočišný či rostlinný druh vymírá se svým posledním příslušníkem. Víme, že pobaltská slovanština vyhynula roku 1756 se smrtí Emer ... více »
Má vzpomínka na jednu neobyčejnou dílnu a jeden malý betlém (věnováno Miloši Vlčkovi)
Dne 12. února se dožil 80 let brněnský sochař Miloš Vlček. Zdravotní stav mu v posledních dvaceti letech neumožňoval tvořit, ale jeho výročí by nemělo zapadnout, protože Vlček je autorem úctyhodného sochařského a řezbářského díla, které je rozeseto jak ve veřejném prostoru, tak v soukromých objektech. Vytvořil portréty řady významných osobností – např. Jana Skácela, Jana Zahradníčka, Alfonse Muchy, Emanuela Vlčka, Jakuba Demla a dalších. V roce 2010 získal Cenu města Brna za oblast výtvarného umění. Následující vzpomínka vracející se na počátek 80. let 20. století se vztahuje k neopakovatelnému a inspirativnímu prostředí dílny, v níž Vlček působil.
Pamatuju si to jako dnes, když se vešlo dovnitř: Prostor dílny s dvěma pracovními stoly podél pravé stěny a malými kamínky s velkým kouřovodem v rohu hned za vstupními dveřmi. Tam se rozehříval klíh, ohřívaly párky i opékala slanina nebo prejt. Vlev ... více »
Složitá knížka složitého osudu
Dvě vydání v odstupu třiadvaceti let, deset ne zcela vyrovnaných kapitol, zlomky středověké kultury v detailu i s nadhledem a v autorském kolektivu dva profesoři a pět docentů, toť spunarovská Kultura středověku.
Pokud si říkáte, že snažit se popsat celou středověkou kulturu na 226 stranách formátu 145×205 mm2 je troufalé a vede nutně ke hrubému zjednodušení, máte pravdu. I tak si ale myslíme, že pro leckoho má smysl si tuto sborníkovitou knížku (editor přiz ... více »
Guido Gozzano: Zimní
Skutečný básník může najít inspiraci i na kluzišti.
„…kri…i…i…ik…“ Záludná prasklina se plíží ledem, každou chvíli větší. „K břehu!“ A velký úprk počíná z nejisté chladné krusty do bezpečí. „Hej pospěšte…!“ Bruslařská rodina zděšeně na nás hledí zpovzdálečí. „Zůstaň!“ Můj loket prudce popadla a šepta ... více »
Počteníčko: U staročeských výtečníků
Pražskou pivnici U Pinkasů zná kdekdo. Daleko méně lidí ví, podle kterého Pinkasa je vlastně pojmenována – přitom to musela být pozoruhodná osobnost, alespoň podle toho, jak ho vylíčil Josef Holeček ve své autobiografii.
Od Zlaté husy k Pinkasovi je nedaleko. Dům dosud stojí, ač trochu zmodernizován, a dosud je v něm plzeňská pivnice, jen hostinským už není starý Pinkas. Tehdy ta pivnice byla šerá a špinavá. Na ulici vedla dvě okna, jež dobře nepřiléhala a byla zaka ... více »
Cukrová puberta
Další dvě aktovky pro zemřelého tátu Káju
Další dvě aktovky pro zemřelého tátu Káju Ahoj Kájo, je až k neuvěření, jak často mi přilítneš na mysl. Dneska jsem si vařila k snídani vajíčka. Na měkko, jak taky jinak. A u toho jsem si vzpomněla na svoje nejhnusnější vajíčka, co jsem kdy ochutnal ... více »