Poezie Kultura

Ernst Jandl

Náhrobek Ernsta Jandla na Ústředním hřbitově ve Vídni. Foto Wikimedia Commons

Z tvorby rakouského básníka (1925–2000), mistra jazykových experimentů, jehož hříčky však nikdy nebyly samoúčelné.


Úspěch


úspěchem leckdo vyroste

svět ho vynáší

vynáší mu to peníze

všichni jsou na něj zvědaví

všecko si může koupit nese se jak páv

a nakonec je hýn a paf


Noční autobus


žena z hospodské kuchyně

nastoupí s nákupkou do nočního autobusu

ztěžka usedne

a řekne sousedce:

jsem mrtvá


zítra až do půlnoci

bude zas pobíhat v pokřiku kuchařů

pak naplní svou nákupku zbytky jídel

pak v nočním autobuse řekne sousedce:

jsem mrtvá


Dvojí znamení rukou


pokřižuju se

před každým kostelem

pošvestkuju se

před každým sadem


jak dělám to první

ví každý katolík

jak dělám to druhé

vím jen já sám


Místo


tady si sednu

a napíšu báseň

tady sedím

a píšu báseň

tady jsem seděl

a napsal báseň

tady vznikla

tady se nepovedla


Nasycení


být hladov

změnit svět


být syt

svět je změněn


žrát dál

svět je beze změn


prahnout po hladu

na všecko už je pozdě


Z výboru Mletpantem (Odeon, Praha, 1989). Přeložili Josef Hiršal a Bohuslava Grögerová.