Literární ukázka Kultura

Počteníčko: Hudec – polní hlídač

Foto archiv

Život bývá občas složitý, jak dokumentují osudy jedné rázovité postavičky ze slovácké vesnice Mistřína.

Hlídač Hudec byl ženat, dětí však nebylo. Bydlel u silnice k Šardicím. Těžká práce mu nevoněla, a tak se chytil hlídačství. Posedat na sluníčku, poléhat na mezích a bafat faječku, pane, to bylo něco jiného než okopávat nebo chodit do světa, házet příkopy nebo pole drenážovat. V neděli zasedl v obecní hospodě a blaženě pokuřoval a popíjel. Jenomže tetka ho nenechala dlouho v hospodě vysedat. Přiběhla proň, a že měla jazyka dar, spustila tak, že se milý strýc, aby ušel hanbě, raději vytratil. Jednou v létě, když zas tak blaženě pokuřoval a popíjel, přihnala se bouřka. Hrom bil, až se hospoda otřásala. Najednou se zablesklo, že celý Mistřín zalilo nafialovělé světlo, a vzápětí zarachotil hrom, že všichni v hospodě zbledli a jen se křižovali. Uhodilo do chalupy strýce Hudce, která stála v okamžiku v plamenech. Tetka byla doma. Leknutím omdlela a ztratila řeč. Když ji sousedé vynesli ven a vzkřísili, vydávala ze sebe jen nesrozumitelné skřeky. S pomocí občanů byla zase chaloupka upravena a nyní nastaly Hudcovi blažené časy. Neměl se s ním kdo vadit. Tetka sice hrozila rukama a lomila, šermovala strýcovi kolem uší, ale strýc nedbal a seděl v hospodě dál, blaženě se usmívaje a pokyvuje hlavou. Celých 40 let to trvalo. Říká se sice, že dějiny se neopakují, ale na strýcovi Hudcovi se tato věta neosvědčila. Jednou zase tak blaženě pokuřoval a popíjel v hospodě, když se zase přihnala bouřka. Blesk zase udeřil, ne však do chaloupky strýcovy, ale v její blízkosti. Tetka, která byla jako obvykle sama doma a v duchu se modlila, při zablesknutí se tak lekla, že nabyla řeči. Sotvaže to zjistila, skokem za strýcem do hospody a tam spustila. Měli jste vidět strýce, jak se tvářil. Na slovo se nezmohl, jen udiveně kroutil hlavou. Při dobré chvilce prořekl, že co se v tetce za 40 roků naskládalo, všecko že mu vysypala na hlavu a že ho už ani svět netěší; také brzy potom umřel.

Martin Ševela: U žúdra. Vyšlo nákladem Brněnské tiskárny v edici Petrov v roce 1943.