Poezie Kultura

Píseň zvonku při křtu

Vlasatý básník Jean Richepin. Repro Le fil d'Archal

Báseň Jeana Richepina v překladu Jaroslava Vrchlického.

Filištíni, kramáři,
již na měkkém polštáři
ženy své,
ženy své

Líbáte a myslíte
na děti, jež zplodíte
v sprostotě,
v sprostotě,

Jak budou mít velký břich,
holou bradu, budou z nich
notáři,
notáři!

Ale běda! jaký klam,
co se jednou za trest vám
narodí,
narodí.

Osudové proklatí!
Stanou se z nich vlasatí
básníci,
básníci!

Neb ti vždycky přijdou v svět,
jak se zrodí růže květ
z hnojiště.

Jean Richepin (1849–1926) byl francouzský spisovatel a dramatik, jehož dílo je inspirováno prokletými básníky i naturalismem. V mládí byl tulákem, dokařem, námořníkem i dobrovolníkem v prusko-francouzské válce. Po vydání první sbírky La Chanson des gueux, šokující otevřeností sociálních témat i hovorovým jazykem, byl uvězněn, v roce 1908 byl zvolen do Francouzské akademie.