Komentář Domov

Lid a jeho prostředí

Agnes Denesová: Živá pyramida (land art)

Ministerstvo životního prostředí vyhodnotilo necelou tisícovku podnětů sesbíraných při veřejné konzultaci v rámci přípravy nové Státní politiky životního prostředí.


V březnu 2019 vyhlásilo MŽP veřejnou konzultaci ke Státní politice životního prostředí (SPŽP) – Kulturní noviny o tom informovaly a k zapojení vyzvaly zde. Během konzultace bylo přijato celkem 963 podnětů. Respondenti uvádějí, že v rámci životního prostředí ČR došlo ke značnému zlepšení v oblasti odpadů, a to díky zvýšenému nárůstu recyklace. Aktuálním problémem a zároveň i budoucí hrozbou však zůstává neuspokojivý stav přírody a krajiny. To mimochodem odpovídá závěrům reprezentativní studie z loňského roku s názvem „Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí“ (J. Krajhanzl, T. Chabada a R. Svobodová, Masarykova univerzita Brno).

Jednotlivé otázky:

1. Ve které oblasti životního prostředí, došlo dle vašeho názoru k nejvýznamnějšímu zlepšení za posledních 25 let?

Nejvíce respondentů (40 %) je toho názoru, že za posledních 25 let došlo k nejvýraznějšímu zlepšení v oblasti odpadů. V odpovědích byl ale zároveň zmiňován nedostatek kontejnerů na kovové obaly a na bioodpad a dokonce i systémový požadavek na předcházení samotnému vzniku odpadů. Dalších 21 % odpovědí nejvýš hodnotí pokrok v oblasti ovzduší a 14 % v ochraně vod.

2. Co považujete za nejpalčivější problém životního prostředí v ČR?

Největší podíl respondentů (38 %) považuje za nejpalčivější problém oblast přírody a krajiny. Konkrétně špatné hospodaření v lesích a zemědělství, intenzivní hospodaření na velkých půdních blocích, pěstování nevhodných plodin, používání pesticidů a tím způsobený úbytek hmyzu a fragmentaci a zástavbu krajiny bez opětovného využívání tzv. brownfieldů – místo toho se staví „na zelené louce“. Na druhém místě (25 %) už je ochrana vod, a to zejména narovnávání a vybetonování koryt toků bez dostatečného prostoru pro zasakování. Třetí (21 %) je oblast klimatu a ovzduší a například oblast odpadů považuje za nejpalčivější problém „pouhých“ 10 % odpovědí, což je v zásadě komplementární s reakcemi na první otázku.

Pro správnou interpretaci odpovědí na první dvě otázky je ovšem nutné zohlednit jednak různý výchozí stav jednotlivých oblastí na počátku 90. let minulého století, jednak „objektivní velikost problémů“ (navzdory velkému učiněnému pokroku může velký problém dosud přetrvávat). Považujeme za metodicky problematické spojení klimatických změn se znečišťováním ovzduší, protože to považujeme za sice vzájemně související, ale prakticky dobře rozlišitelné oblasti.

3. Jaké největší hrozby do budoucna vidíte v oblasti životního prostředí?

V návaznosti na předchozí otázku se i zde nejčastější odpověď (30 %) týkala oblasti přírody a krajiny, kde jako největší budoucí hrozba konsekventně vychází neudržitelné hospodaření v zemědělství a lesnictví.

Současná problematika ochrany vod (narušení přirozených oběhů vody, její nedostatek a špatná kvalita) je vnímána i v rámci budoucích hrozeb – pro 26 % respondentů jako hrozba největší. Na třetím místě (20 %) jsou sdružené hrozby vůči klimatu a ovzduší. Konkrétními problémy jsou nepřipravenost společnosti na extrémní počasí, zplodiny (jednak oxid uhličitý, jednak ostatní znečišťující látky) z uhelných elektráren, spaloven odpadu a z letecké i automobilové dopravy.

4. Existují, dle vašeho názoru, příhodné nástroje pro další zlepšování životního prostředí v budoucnu (např. v oblasti vývoje technologií nebo celospolečenských trendů)? Uveďte konkrétní příklad/y.

Nejčastěji – 28 % - byly uváděné dobrovolné nástroje, jako jsou různé ekologické značky. Dále environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (25 %), až na třetím místě nástroje ekonomické (18 %) a podobně 17 % respondentů za nejpříhodnější považuje nástroje normativní, tedy různé zákazy, příkazy, limity apod.

5. Jaká témata vám ve stávající struktuře SPŽP ČR 2012–2020 chybí?

Suverénně nejpočetnější je kategorie žádné (48 %), do které byly zařazeny všechny odpovědi bez konkrétního doporučení, přičemž jen někteří respondenti byli spokojeni s aktuální verzí dokumentu a někteří navrhovali celkovou revizi dokumentu bez specifického doporučení.

6. Prostor pro individuální podněty a návrhy k aktualizaci SPŽP.

V této části se sešla pestrá škála podnětů, z nich namátkou vybíráme např. větší medializaci problematiky ŽP na lokální úrovni, redukci plýtvání vodou v živočišné výrobě, podporu revitalizace mokřadů, redukci jednorázových plastů apod. Také zde byla zaznamenána doporučení lepší spolupráce mezi ministerstvy (MŽP a MŠMT, MZe, MPO), spolupráce s ostatními zeměmi či s Podniky povodí. Dále bylo doporučeno zaměřit se na inovace na úrovni měst (územní rozvoj, výstavbu, dopravu, energetiku, rozvoj zeleně, potravinovou bezpečnost) a na úpravu legislativy s cílem vyšší ochrany přírody (např. ukotvení problematiky světelného znečištění či ochrany půdy). Zemědělci by měli respektovat krásy naší krajiny a snažit se chovat tak, aby nedocházelo k jejímu poškozování. Česká příroda by měla být přibližována místním obyvatelům již od předškolních let, k čemuž by mohlo dopomoci vytváření přírodních rezervací v těsné blízkosti měst. Dále respondenti apelovali na kontinuální aplikaci celkově šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Vyhodnocení veřejné konzultace je jedním z podkladů pro tvorbu SPŽP 2020–2030.