Fejeton Domov,Zahraničí

Sluny na škvrnci

Slunce 22. července 2004, foto SiriusB, https://en.wikipedia.org/wiki/en:GNU_Free_Documentation_License

Moje žena tvrdí, že jsou letos asi zase nějaké „sluny na škvrnci“. Tak jako v devětašedesátém. Taky se všude ve světě protestovalo. Shodou okolností byl jsem tehdy v Paříži, a tak jsem tam ještě výsledky rozhořčených studentů viděl: příliš mnoho slov na ohořelých zdech…

Že by ty spouštěče všeobecné nervozity, ty „sluny na škvrnci“, měly však poslední dobou delší inkubační dobu? Vždyť já jsem už ve středu 9. února 2011 dostal od jednoho českého revolucionáře e-mail: mili pratele ja vim ze je to pro vas trochu z ruky ale kdybyste byli nahodou tuto sobotu v Bostonu prijdte do restaurace Mobius mezi jednou a patou odpoledni Organizuji tam naborove stredisko pro revoluci proti vlade ve Spojenych Statech Uvidime kolik prijde lidi Zdravim Vas z mesta prvni a doufam ze ne posledni americke revoluce Vas Milan

To není pokus o vtip. Jsou mezi námi různí jedinci rozhořčení setrvalostí a setrvačností té všeobecné asymetrie nás obklopující.

Pan president Bush I. sice tvrdil, že po Pouštní bouři v roce 1991 dojde k novému světovému pořádku, ale co se stalo? Pět procent nejvíce hájených nadále vlastní přes padesát procent světového bohatství. Jsou státy stále nekriticky zvýhodňované, a jsou jiné, o něž ani tiskařský šotek nezavadí. Když nemají ropu. Náš spojenec z Rijádu nadále porcuje lidi, usekává ruce zlodějům, věší mrtvé pro výstrahu, a Petříček z něj odvolá, aby se mu pomstil, jednoho vyslanečka. Izrael co chvíli zbombarduje něco, co se mu nelíbí v sousedním státě, a světová média jednotným smetákem to zametou pod koberec. Zato naše média mají v hubě stále jen zloducha B. I někteří naši umělci se můžou v jeho osočování strhat. Například zpěvák V. Merta tvrdí, že Babiš je prožluklý.  (Nejsem stoupencem pana Babiše. I mně se některé jeho věty zdály tuhle směšné, s některýma nesouhlasím, ale nemám rád hony. Vzpomeňte třeba ten na pana Čunka. I takový schopný novinář jako Jiří Hanák zachytil ze vzduchu ten myšlenkový tehdy hlen a zúčastnil se té trapné „čunkiády“. Jedna moje příbuzná, reportérka Novy, byla během té honitby vyzvána, aby se ve Vsetíně poptala u Romů, a když odeslala svou reportáž, v níž sedm zpovídaných Romů pana Čunka chválilo, tak jí ten příspěvek nevzali. Jelikož „neinvestigovala“ předurčeným směrem?

Ale k té potenciální „revoluci“. Někteří tvrdí, že máme demokracii. Vládu lidu. V Americe vládne miliardář, v Česku taky, nový ukrajinský prezident se dostal do hnízda na křídlech jistého oligarchy, paní Čaputovou prý dotoval pan Soros… a americkým miliardářům hned bylo přislíbeno, že zbrojení v podstatě chudobného Slovenska vzroste na 2 % HDP. Nejde tedy náhodou spíše než o demokracii, o hru na ni, tak jako jsme měli feudalismus, kapitalismus, fašismus a komunismus, máme teď demokratismus? Kdy obyč lid příštipkaří, zatímco bohatý vládne? Obyč lid se povaluje po náměstích (kdo si ještě vzpomene na to dávno vystydlé hnutí OWS – OCCUPY WALL STREET!), zatímco bohatý lid si užívá?…

Ano, demokratismus, a nikoliv vláda lidu, je těžká disciplína. Musíme se s ním naučit žít. Protože lepší systém zatím neexistuje. Ostatně už za I. republiky, za té „ideálky“, podával ministerský předseda Kramář žalobu na Masarykem upřednostňovaného ministra zahraničí Edvarda Beneše, zatímco básník Viktor Dyk pro změnu na pana Edvarda Masarykovi denuncoval…

P. S. Nejsem stoupencem revoluce, miluju spíše reformky. (Kdo si je pamatuje, může se zasmát.)