Kultura a umění Domov,Kultura

Česko jako kulturní periferie

Hrabalovy a Menzelovy Ostře sledované vlaky se svou mezinárodní proslulostí staly jedním z vrcholných úspěchů kultury 60. let.

Kdy se dostávalo málem do centra kulturního diskursu:

Když se v období mezi dvěma světovými válkami stávalo tehdejší Československo jakoby i za jiné ztělesněním otázky o možnosti existence malých či menších států s vlastní kulturní iniciativou, uplatňovanou v rámci západního demokratického zřízení. Bylo to ovšem uprostřed fašizující se či autoritářské střední a středovýchodní Evropy sousedící s totalitním Ruskem: tehdy se ze subjektu, jímž se snažilo i ve Společnosti národů být, stalo objektem aliance západní hlouposti se světovládnými ambicemi nacistického Německa a mělo jako kulturní subjekt zaniknout.


Podruhé v 60. letech 20. století, kdy se dostávalo do středu pozornosti díky ojedinělému (a v daných podmínkách v politické rovině předem odsouzenému) pokusu o nalezení jakési třetí cesty, a to v atmosféře pokusů o možnou spolupráci států s různými politickými systémy, koketujícími občas s myšlenkou možného ukončení studené války tváří v tvář hrozícímu jadernému konfliktu: zde se (jako by definitivně) ukázalo, že se jeho sebezajímavější kulturní iniciativy nemohou prosadit v delším časovém horizontu, je-li poddanou součástí jednoho velmocenského bloku, kterému ten druhý vždycky dovolí je obětovat ve jménu zachování daného stavu.

 

Jako možné východisko pro získání sebevědomějšího (kulturního) postavení se rýsovala Evropská unie coby sdružení rovnoprávných států, ovšem v globálním světě, ve kterém tyto státy – a zvlášť evropské – znamenají čím dál míň: připojení k tomuto seskupení se uskutečnilo na neoliberální bázi v globalizovaném světě plném ohrožení, před nímž se samo Česko uteklo do provinciální izolace umožňované vahou několika podobných států, spojených tzv. visegrádskou smlouvou; tj. do postavení, ve kterém už není ovládáno (také kulturně) nějakou velmocí, ovšem za tu cenu, že se stalo širší základnou soukromého podnikatelského impéria, pro které je jeho postavení provincie (a to provincie ve všech ohledech) nejlepší možnou základnou.