Fejeton Kultura

Křeček gůglem lapený

Obálka zmíněné Haškovy knihy Aféra s křečkem.

Patřím ke generaci, která moc dobře ví, co to znamená, když někdo řekne: „Tak na tohle bych potřeboval Arabelin prsten.“ Vím, že to znamená, že by bylo potřeba udělat to co nejrychleji a pokud možno bez osobní účasti toho, kdo vysloví své přání a kouzelným prstenem otočí. Prostě, aby to bylo hned teď a je úplně jedno, jestli se jedná o vyžehlení hromady prádla, vypletí zahrady po dovolené nebo výstavby nového rodinného domu.

Ačkoliv jsem součástí té skupiny obyvatel, která ještě vyhledávala informace v knihovnách lidových i univerzitních, sledovala inzertní rubriky novin a pídila se po informacích u osob blízkých i vzdálených, tak křečka pro syna-druháka jsem pořídil prostřednictvím internetu v nedalekém okresním městě, paradoxně od tatínka holčičky, která chodí do stejné školy a jen o jeden ročník výše než můj syn. Jak má vypadat klec pro křečka a vůbec všechna chovatelská doporučení jsem také vyhledal prostřednictvím informačního fenoménu dnešní doby.

…jednoho dne prchl křeček z klece, protože dvířka byla špatně zavřená. Do pokoje se vřítil jindy statečný, ale nyní uplakaný synek. Věděl jsem, že musím jednat. Zavelel jsem: „Přestaň brečet a do každé místnosti dej talířek s deseti granulemi, abychom věděli, kde to zvířátko je. A všude zavři dveře!“ Synek to promptně provedl, aniž postřehl, jak ho vedu k praktickému využití matematiky. Zato však si všiml, že nejsem schopen velet dál. „Jak toho křečka lapíme, když budeme vědět, ve které místnosti je?“, zeptal se oprávněně, a hned navrhl řešení.

„Tatínku, vygůůůgli, jak chytit křečka! Vygůůůgli to!“ Tak jsem to tedy vygůglil… a syn o tom dnes vypráví: „Když jsem přišel asi podesáté do ložnice, kde křeček sežral granule z talířku, tak byl v pasti, a sice v kuchyňském hrnci, do kterého se propadl, když vylezl po prkénku na kapesník s pampeliškovými listy a granulemi“.

A tak jsme díky kouzlení gůglem nedopadli jak ve známé Haškově povídce Aféra s křečkem.