Čtrnáctideník Kulturní noviny
44. číslo úterý 29. 10. 2019
Kéž by
Bez naděje na oporu ve faktech se prodíráme nesmírně zajímavou a vášnivou wishreality! Kéž žijete v zajímavých časech, zní také název letošní, již pomalu končící mezinárodní přehlídky současného umění v Benátkách.
Snad všichni si něco přejí. Možná si dokonce přejí něco velmi podobného. Ale čaroděj ze země Oz se každému zjeví v jiné podobě. A tak kupříkladu spíláme Gretě Thunbergové za to, že se jí něco malého povedlo, protože je to nedokonalé a ukrajuje z toh ... více »
Pajda na Bienále
Nejen o environmentálních starostech na Benátském bienále s autorem knihy Zelené ostrovy a organizátorem univerzitní spanilé jízdy do města na laguně.
Texty o benátském bienále již strávily mnoho papíru a ještě více digitální paměti. Matěj Forejt, který na Artalku po právu zkritizoval nešťastný Český a Slovenský pavilón, za to mezitím stihl obdržet i Cenu Věry Jirousové pro začínající kritiky. Co ... více »
Jitka
V pondělí 28. října zemřela ve věku 41 let houslistka a zpěvačka Jitka Šuranská.
Poznal jsem ji po hlase. Zasvítila na mne z nahrávky Cimbálové muziky Stanislava Gabriela a přijala pozvání zpívat v improvizovaném vystoupení se mnou a s houslistou Stankem Palúchem na Filmovce v Uherském Hradišti. Brzy poté jsem ji oslovil pro svů ... více »
Jaderná elektrárna v Zwentendorfu: Příběh síly veřejného mínění v demokratické zemi (2. část)
V těchto dnech uplyne 41 let od jedné ne nevýznamné rakouské události: lidového hlasování o mírovém využití jaderné energie v Rakousku a o uvedení atomové elektrárny v Zwentendorfu do provozu. Kniha nazvaná „Kein Kernkraftwerk in Zwentendorf!“ („Ne jaderné elektrárně v Zwentendorfu!") a stejnojmenná výstava ve Štýrském Hradci chtěly toto výročí oslavit příběhem tehdy vzniklého hnutí bojujícího s etablovanými institucemi a jeho vítězství v boji proti civilnímu využívání atomové energie v Rakousku, který dosáhl svého vrcholu referendem 5. listopadu 1978. Přinášíme druhou část výboru z textu, který může ukázat cestu i mnohým občanům dnešní České republiky…
Pochodem kolem rozsáhlého prostoru jaderné elektrárny lze zabít dvě mouchy jednou ranou: „Cizí“ lze – také pro případ obsazení – obeznámit s prostory a poměry ploch, lze jim ukázat dimenzi gigantických rozměrů plánovaných atomových reaktorů a posíli ... více »
Všímat si pomáhá
V posledních letech zažívá ve světě nebývalého rozmachu pojem mindfulness, který se do češtiny překládá převážně jako všímavost, někdy i jako bdělá pozornost. Rozvíjení této schopnosti má celou řadu pozitivních dopadů v oblasti vzdělávání, v běžném životě (např. zvládání mezilidských vztahů) a v neposlední řadě také v psychoterapii. Posledně uvedené oblasti se věnuje kniha Jana Bendy Všímavost a soucit se sebou (Proměna emocí v psychoterapii), vydaná v roce 2019 v nakladatelství Portál.
Před několika lety jsem se zúčastnil semináře britského učitele meditace a psychoterapeuta Roba Preece. Tam jsem se poprvé setkal se slovem mindfulness (všímavost). Náš lektor jej zmínil mírně ironickým tónem jako určitou všudypřítomnou a do jisté m ... více »
Jan Rudolf Demel
K významným postavám českého družstevnictví patřil také pedagog, redaktor, novinář a poslanec Jan Rudolf Demel (7. 4. 1833 Prostějov - 1. 10. 1905 Praha).
Jan Rudolf Demel pocházel ze zámožné katolické rodiny. Navštěvoval německou školu a později německé gymnázium v Olomouci. Po jeho úspěšném ukončení odešel studovat na polytechniku do Prahy. Odtud přestoupil v roce 1851 do Vídně, kde se zaměřil na st ... více »
Pár osudů z milionu
Román Guzel Jachinové se vyrovnává s obdobím stalinismu v tradici ruské realistické literatury i s použitím motivu ženské emancipace.
Tragické a mnohdy i tragikomické zvraty v historii Ruska dvacátého století jsou nepochybně plné silných námětů pro umělce. Otázkou spíš je, jak téma správně uchopit, vyhnout se laciné exploataci, vytloukání politického kapitálu, sebelítostivému pato ... více »
Rýnská podzimní
Vůči dušičkové náladě nejsou zcela imunní ani rouhaví avantgardisté, jak dokazují následující verše Guillaumeho Apollinaira.
Zemřelých děti na hřbitov jdou si hrát Hanuš a Jindřich Martin Gertruda dnes kohout ani nezpívá kikeriki Stařeny plačící cestou se ubírají a oslové dobráci hýkají ia a do chroustání se dají pohřebních věnců a kyticí Dnes je den zemřelých a ... více »
Počteníčko: Mariáš v Reykjavíku
Jeden z dopisů, které na počátku normalizace psal scenárista Vratislav Blažek ze západního Německa režisérovi Václavovi Táborskému do Kanady. Korespondence vyšla knižně pod názvem Mariáš v Reykjavíku a obdržela Cenu Egona Hostovského.
Milý Václave, píšeš, že Tvoje maminka, původem Ruska, má teď v Praze potíže s nakupováním. Je až s podivem, že se ohlížíš tolik dozadu, abys vzpomínal, že maminka je Ruska. To není dobře. To svědčí o tom, že se v sobě příliš hnípeš. Můj tatínek byl ... více »
