Společnost a politika Domov,Věda

Jiří Koželouh: Lidé jsou schopni se dohodnout, že někde dají přednost přírodě před byznysem

Jiří Koželouh. Foto Petr Salamon

Rozhovor o růstu, proměnách a úspěších ekologického a klimatického hnutí v ČR a o snahách a možnostech občanů a různých politiků.

V České republice lidé obecně nejsou moc naladěni na ochranu přírody a životního prostředí. Je to těžké, působit u nás v této oblasti?
Nemyslím si, že lidé nejsou v ČR naladěni na tato témata. Zájem je menší než v západních zemích EU, ale i tak je velký a hlavně roste.


Mohou být hlavním hybatelem toho růstu viditelné dopady klimatické změny?
71 % lidí v ČR považuje změnu klimatu za velmi závažný problém. O 14 procent více, než v roce 2017. 45 % říká, že v posledním půlroce podniklo nějaké kroky v boji se změnou klimatu. Většinou uvádí třídění odpadů, což je samozřejmě užitečné a správné, ale silnou vazbu na snižování emisí to nemá. Ovšem třeba 26 % uvádí zateplení domu (ne samozřejmě jen za posledního půl roku). Celkem správně lidí v ČR vidí, že největší odpovědnost a možnosti něco dělat se změnou klimatu mají vlády států a podniky.


Myslíš, že Greta Thunberg, mladistvá aktivistka proti změně klimatu, která zaujala světová média, může pomoci změnit pohled jak veřejnosti, tak vrcholných politiků různých zemí? Nebo jsou její aktivity spíše kontraproduktivní?
Její aktivita hlavně spustila celé studentské hnutí, které zcela zásadně mění situaci, a to i v České republice. A nejde jen o rozpoutání debaty a přímé reakce politiků, jako bylo třeba založení tzv. uhelné komise v ČR. Jde také to, že dneska i politici a političky i lidé z byznysu mají doma členky a členy Fridays for Future a ti po nich chtějí, aby změnu klimatu řešili. Nevidí jen velké demonstrace v médiích, ale jejich vlastní děti jim svůj postoj demonstrují doma u večeře.


Když jsme u toho klimatu, jsi navíc sám vedoucí programu Klima v Hnutí DUHA. Myslíš, že se podaří s klimatem ještě něco udělat, nebo už je pozdě?
Není pozdě. Ale ani není čas otálet. Potřebujeme snížit emise skleníkových plynů na polovinu do roku 2030. Pro nás to znamená například přestat vyrábět elektřinu z uhlí, a kromě snížení obřích vývozů také zdvojnásobit výrobu z obnovitelných zdrojů. Stejně tak musíme výrazně zrychlit zateplování domů a rozvoj rychlé a pohodlné veřejné dopravy.


Před léty jsi pracoval na kampani Velká výzva, jejímž cílem bylo přijmutí unikátního zákona o snižování emisí skleníkových plynů. Jak to s tímto návrhem nyní vypadá, daří se vám ho prosadit?
Myšlenka takového zákona vzbudila velkou pozornost. Díky kampani Velká výzva se začalo diskutovat o problému se závislostí na fosilních palivech. Samotný zákon ovšem prosazen nebyl, i když jej vláda Bohuslava Sobotky měla v programovém prohlášení. Ministr životního prostředí Richard Brabec nakonec od prosazování ustoupil. Dá se říct, že jsme předběhli dobu, ale také popostrčili stát k řešení uhlí a klimatu.


Byl jsi členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj, jsi tam pořád? Daří se/dařilo se prosazovat environmentální program i na této úrovni?
To byla další agenda Sobotkovy vlády, velmi zajímavý projekt, jak sladit politiky ministerstev, aby celkový vývoj naší země byl udržitelný. Bohužel vláda Andreje Babiše už takto systémovou vizi nemá. Sice je méně náchylná podléhat zájmům uhlobaronů, ale systémový přístup chybí. Snad to změní Uhelná komise, která má ambici řešit průřezový problém těžby a spalování uhlí s jeho ekologickými a sociálními důsledky.


Nakolik souvisí úspěšnost ekologického hnutí s úspěšností zelených jakožto politického subjektu? Dá se bez úspěšných Zelených prosazovat na celostátní úrovni zelený program?
Myslím, že úspěch ekologického hnutí nesouvisí vůbec s nějakou konkrétní stranou. Dnes se téměř všechny strany (až na extremisty) snaží ekologickou agendu zvedat, neboť je pro lidi čím dál důležitější a ekologické hnutí se rozšiřuje. To možná oslabilo Zelené, voliči a voličky nemusí kvůli tomuto tématu volit jen je, ale určitě posílilo ekologické hnutí. Nevíce ekologický program do voleb 2017 měli sice opět Zelení, ale třeba TOP09 či Piráti byli v závěsu a některá témata velmi dobře pojaly ČSSD, KDU-ČSL, STAN či ANO. A celkově byla a je ekologická agenda silnější než dříve.


Jaké jsou podle Tvého názoru největší úspěchy českého ekologického hnutí od roku 1989?

Jedním z nich je určitě to, že podařilo stanovit a (s výjimkou velkolomu Bílina) i udržet ekologické limity těžby hnědého uhlí. Přes velikou sílu, kterou nasadily těžební společnosti, byly Libkovice posledním zbouraným městem kvůli těžbě uhlí. Město Horní Jiřetín se stalo symbolem moci bezmocných. Dneska se hovoří o úplném konci těžby a spalování uhlí. Jinou – ale nikoliv poslední – věcí je prosazení ochrany divoké přírody v Národním parku Šumava a v ostatních třech národních parcích. Nejde jen o nejcennější části naší přírody, aby také připomínku toho, že lidé jsou schopni se dohodnout, že někde dají přednost přírodě před byznysem.


Máš nějaký tip na konkrétní opatření, které je malého rozsahu a dá se tedy snadněji prosadit, ale zároveň evidentně změní chování obyvatel ČR k planetě?

Asi neexistuje žádné jedno zázračné řešení, kdy bychom si mohli říct, že máme splněno. Lidé mohou snížit svoji spotřebu fosilních paliv kroky, jako je větší využívání veřejné dopravy, úsporné spotřebiče, zateplení domu, instalace fotovoltaických panelů na střechu, výměna uhelného kotle za kotel na biomasu a podobně. Stát však musí pomáhat finančně i zjednodušením administrativy.


Většinu emisí však lidé neovlivní přímo, ale mohou apelovat na politiky, aby se měnily zákony, které vytváří prostředí pro podnikání a chování lidí. Mohou žádat lepší podporu obnovitelných zdrojů energie, a naopak rychlejší útlum uhlí, zákaz skládkování odpadů či zemědělská pravidla a dotace, které zajistí šetrné nakládání s půdou a krajinou.

 

Jiří Koželouh vystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Specializoval se na klimatologii a krajinnou ekologii. Od roku 2008 pracuje v Hnutí DUHA jako expert na energetiku a změnu klimatu. V letech 2014–2019 vedl programovou práci Hnutí DUHA jako programový ředitel, nyní zodpovídá za kampaně v oblasti energetiky a odpadů. Má dvě dcery, takže ve volném čase se věnuje zejména rodině – ideálně, když při tom jede celá rodina na jeho oblíbený Balkán.