Společnost a politika Domov,Ekonomika,Osobnosti

Ladislav Karel Feierabend

Ladislav Feierabend. Foto archiv

Letos (tj. v roce 2019) v srpnu uplynulo 50 let od úmrtí významného československého národohospodáře a vrcholného představitele meziválečného družstevnictví JUDr. Ladislava Karla Feierabenda, který byl nucen politickými okolnostmi téměř polovinu svého života strávit v exilu.

Po úspěšném absolvování klasického gymnázia v Hradci Králové a následně práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal doktorský titul, pracoval v různých hospodářských funkcích v zemědělství. Byl aktivním členem agrární strany. Již v roce 1917 byl přijat na místo tajemníka Ústřední jednoty českých hospodářských družstev (centrála úvěrních i neúvěrních družstev). Roku 1930 se stal vrchním ředitelem Kooperativy (obchodní ústředí hospodářských družstev při agrární straně) a byl členem představenstva Centrokooperativu (vrcholná organizace zemědělských družstevních svazů). V roce 1932 byl jmenován předsedou Pražské plodinové burzy a o dva roky později se stal z pověření československé vlády předsedou Československé obilní společnosti. Byl rovněž místopředsedou Exportního ústavu. Z pověření prezidenta Edvarda Beneše se stal ministrem zemědělství v druhé vládě generála Jana Syrového i v protektorátních vládách Rudolfa Berana a generála Eliáše do roku 1940. Od počátku německé okupace Československa se Ladislav Karel Feierabend podílel na formování domácího odboje, zastupoval agrární stranu v ilegálním Politickém ústředí a udržoval spojení se zahraničím. Po prozrazení uprchl v lednu 1940 do Anglie. V Londýně se ještě téhož roku stal státním ministrem a o rok později byl jmenován ministrem financí exilové vlády. V roce 1942 se z pozice ministra financí zasadil o řadu měnových opatření, která se měla realizovat po skončení druhé světové války. V témže roce nechal vytisknout i budoucí československá platidla. V roce 1944 zřídil Československý měnový úřad, který měl po osvobození Československé republiky plnit funkce cedulové banky. V roce 1944 vedl československou delegaci na jednáních o mezinárodním měnovém systému v Bretton Woods. V únoru 1945 však z exilové vlády odešel kvůli nesouhlasu s Benešovou politikou.

Po skončení druhé světové války se vrátil do vlasti, netajil se svým protikomunistickým postojem a usiloval o obnovu agrární strany. Když agrární strana nebyla po květnu 1945 povolena, začal se v letech 1946–48 politicky exponovat v národně socialistické straně jako místopředseda zemědělského odboru. Po únorovém komunistickém převratu 1948, v důsledku politické situace, odešel s celou svou rodinou do exilu. Nejprve v letech 1948–50 žil ve Velké Británii, poté odešel do Spojených států, kde působil od roku 1965 až do své smrti jako ekonomický a hospodářský odborník a koncipoval vysílání pro Československo v Hlasu Ameriky.

Byl autorem řady odborných prací z oblasti zemědělského družstevnictví a také rozsáhlých osmidílných pamětí na období let 1938 až 1950. Tyto paměti byly vydány v USA a jejich souborné vydání ve třech svazcích pod názvem Politické vzpomínky vyšly v Česku v období 1994–96. V roce 2007 pak byla díky úsilí (a překladu) Nadi Johanisové nakladatelstvím Stehlík vydána souhrnná publikace Zemědělské družstevnictví v Československu do roku 1952, která ostatně obsahuje mnohé údaje o družstevním hnutí jako celku, resp. o družstevnictví i v jiných oborech.

Na zámku Mirošov, který Ladislav Karel Feierabend vlastnil od roku 1939 do roku 1948, je zřízena expozice věnovaná jeho osobě a dílu.

V roce 1995 mu byl propůjčen prezidentem republiky Václavem Havlem in memoriam řád T. G. Masaryka I. třídy.