Dotace a podpory. Jak na ně? Daně!
Několik návrhů, jak pomoci státní pokladně i životnímu prostředí.
Pod heslem nastartování ekonomického růstu se roztrhl pytel s nároky a žádostmi o dotace a podporu ze státního rozpočtu. Zároveň se začíná uvažovat, na čem všem by se dalo ušetřit. Ale nějak mimo hlavní proud je debata, kde peníze získat. Mohly by se zvýšit daně! Než si začnete ťukat na hlavu, přečtěte si následující řádky.
Tabáčnické firmy říkají, že jim zákaz kouření v hospodách až tak nevadí, že mnohem citelněji je postihuje zdanění cigaret. Je tedy zřejmé, že speciální daně uvalené na cigarety a tabákové výrobky skutečně snižují prodej cigaret a také (mírně) snižují množství kuřáků.
Je ovšem také možné pomocí daní snížit prodej a konzum dalších nežádoucích komodit. U alkoholu je to zřejmé. Prohibice se nikde na světě neosvědčila. Největšího úspěchu ovšem dosahují státy (například skandinávské), které alkohol omezují prostřednictvím speciální daně. I u nás to funguje, i když metanolová aféra odhalila těžké trhliny tohoto systému.
Je docela jasné, že tzv. zábavní pyrotechnika je zdraví škodlivá nejen při nevhodné manipulaci (úrazy, požáry), ale i při zcela „řádném“ používání (hluk, světelný smog, šířeni těžkých kovů a dalších polutantů). Ani zde by se asi „prohibice“ neosvědčila, a tak u tohoto jistě zbytného produktu by měla nastoupit speciální, stoprocentní daň.
Zcela nepochopitelně byl hazard zproštěn daně a teprve nyní se postupně zdaňuje. Stále ovšem není zdaněn dostatečně. Jestliže míníme boj proti hazardu vážně, pak daň musí být odrazující a její placení musí sledovat finanční stráž.
Také uhlíková daň je výborná věc. Začít by se mělo u leteckého benzínu. Letecké společnosti natahují ruku pro podporu od státu, ale léta vzdorovaly tomu, aby kterýkoliv stát na světě kerosin zdanil.
Samostatnou kapitolou jsou pesticidy. Jejich škodlivost (obecně) je jasná a jediný způsob, jak se omezují, je to, že po prokázání nebezpečnosti konkrétního preparátu (kde za pokusné králíky sloužíme my všichni) je příslušný pesticid postupně zakázán a stažen z trhu. Tento postup jistě je třeba zachovat či zpřísnit, ale zároveň bude prospěšné zatížit pesticidy progresivní daní tak, aby ty nejjedovatější byly nejdražší.
Hluk je zcela jasně složka ohrožující zdraví, a tak by bylo docela vhodné zatížit daní všechny hlučné přístroje určené k použití venku (sekačky, pily, křovinořezy), která by byla tím větší, čí více decibelů by přístroj vydával. To by se mohlo týkat i aut a motocyklů.
Znečistění ovzduší a vody je již zdaněno, například formou poplatků za vypuštění odpadních vod či kupováním emisních povolenek. Ale obecně by měly být znečisťující firmy a domácnosti zatíženy vyšší daní. Jde to zcela jednoduše formou pozitivní daně. Daň z nemovitostí se plošně zvýší, ale ty domy, živnosti a továrny, které splňují limity (jsou napojeny na funkční čistění, mají moderní kotle na kvalitní paliva) mohou uplatnit slevu na dani, která daňové zatížení vrátí na původní úroveň. No a ti ostatní se mohou snažit, aby se tam dostali taky.
Léta se snaží ochránci přírody a osvícení myslivci prosadit zákaz olověných broků na lov zvěře. Každoročně se do přírodního prostředí dostane kvůli lovcům mnoho tun olova, které se stává toxickou zátěží hlavně v mokřadních ekosystémech. Hlavním argumentem zastánců olova je, že ocelové broky jsou dražší a dražší jsou i nové brokovnice, které jsou speciálně vyráběné pro užití ocelových broků (ocelové broky lze používat i ve starých brokovnicích, ale není to prý ono). Zdanění olověných projektilů by přineslo do státní pokladny jistě slušné peníze a zároveň by zvýhodnilo ekologicky příznivou alternativu.
Velmi podobné je to i s olůvky, tj zátěžemi na rybářských prutech. I když množství olova z utržených a ztracených olůvek při sportovním rybaření je o několik řádů nižší než u broků, i zdanění těchto výrobků by bylo přínosem pro naše zdraví i pro přírodu.
Ano! Jistě! Samozřejmě! Došlo by k pokusům o obcházení či přímo podvádění. To ovšem neznamená, že to nebude fungovat. Když se v dávné minulosti zavedla daň z oken nebo daň z komínů, začali lidé zazdívat okna a strhávat komíny. Zavede-li se daň z olova, budou se prodávat místo olověných broků třeba „tradiční těžké broky“ a budou z olova. A přesto se prodej olova sníží, na to vemte jed (třeba olovo)! Daně totiž nejsou jen tupým nástrojem k naplnění státní kasy, ale i nástrojem ekonomického ovlivnění společensky nežádoucího chování.