Čtrnáctideník Kulturní noviny
12. číslo pondělí 8. 6. 2020
Východní Evropa se nemá před černou rasou téměř zač stydět
Nastalá situace nám mimo jiné říká, že přišel čas vzkřísit listopadové heslo "Nejsme jako oni".
25. května tohoto roku v americkém Minneapolisu proběhlo policejní zabití černého občana USA George Floyda. (Dějinně synchronní je, že ten, který je provedl, se jmenuje Derek CHAUVIN – zatímco dobrovolný voják, z jehož jména vzniklo slovo šovinismus ... více »
Dobré koronazprávy V.
Pátý díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději
Léto by mohlo virus potlačit, věří přední britský epidemiolog Podle jednoho z předních britských epidemiologů profesora Keitha Neala z Univerzity v Nottinghamu by mohlo dlouhé horké léto omezit šíření nemoci Covid-19. Částice viru by se totiž mohly ... více »
Problém, který váží devět metráků
V Rothaarském pohoří (region Sauerland na západě Německa) žijí divocí zubři. Mohou být turistickou atrakcí, ale přitom ohryzávají stromy. Byli jsme tam.
První stopu našla Stefanie Argowová odpoledne. Otisk kopyta v trávě mezi smrky a keři kručinky má velikost dlaně. Měří patnáct centimetrů na délku a jedenáct na šířku. Tato stopa Argowové a jejím průvodcům ukázala, kde mají hledat dál. Argowová volá ... více »
Nechceme platit za Dukovany, říkají Zelení a spouští petici
K hraničním sociálním poměrům, které naší zemi přináší ekonomicko-koloniální postavení a jež ještě prohloubí náklady na koronakrizi, mají nyní přibýt stomiliardy vydané na dostavbu zastaralé a nebezpečné jaderné elektrárny.
Strana zelených spustila petici, kterou upozorňuje na finanční riziko výstavby nových jaderných zdrojů v Dukovanech. Ty by podle odhadů mohly stát daňové poplatníky až 20 miliard ročně. „Energie vyrobená v budoucnu v Dukovanech bude dražší než jakák ... více »
Po pandemii: Evropa a nacionalismus
Chceme pokračovat v neplodném snění o světě, který fakticky skončil před čtyřiceti lety, anebo chceme se zpožděním konečně vykročit do 21. století?
Věnováno Erazimu Kohákovi Na sociálních sítích se dnes ve vztahu k Evropské unii a nacionálním státům setkáme se dvěma nejkřiklavějšími pozicemi: 1) Projekt EU selhal! 2) EU potřebuje více pravomocí! Tyto rychlé výkřiky živené strachem a zlostí, nám ... více »
Ostravica Textilia a její budoucnost: občané usilují o krásnější centrum a obnovu zašlé slávy
Ostravica Textilia, chlouba prvorepublikové architektury v centru Ostravy vypadá posledních 20 let tragicky. Co se za tu dobu vlastně událo? A jaká bude budoucnost této nepřehlédnutelné budovy?
Na uvolněné parcele byl v letech 1928-1929 postaven obchodní dům Textilia (ve stylu art deco s funkcionalistickými prvky) a stal se okamžitě jedním z největších a nejluxusnějších v tehdejší Ostravě, tzv. první Československé republice (ČSR), nejen d ... více »
Myceliem
Základním tématem aktuální výstavy v galerii OFF/FORMAT je sexualita a tělesnost, přičemž název Myceliem odkazuje k spletitosti a skrytosti na jedné straně a prorůstání a široké propojenosti na straně druhé.
Naší realitě v oblasti sexuality dominuje maskulinní heterosexualita. Tato konvence neurčuje jenom uvažování společnosti o tom, co je normální a co ne, ale prosakuje do mnoha lidských projevů včetně jazyka, aniž by to řada z nás vnímala. Související ... více »
Zápisky cestujícího čtenáře
Nad knihou Jiřího Plocka Zápisky potulného lidopisce.
Když mi měla přijít kniha Jiřího Plocka Zápisky potulného lidopisce, věděl jsem o tom předem. V bytě, ve kterém nikdo nezvoní, zazvonil v osm ráno, kdy chodí pošťáci, zvonek. Protože v bytě, ve kterém nikdo nezvoní, není nazbyt ani síly, nechal jsem ... více »
Kouzelnice Sakuma po deseti letech. Proměny malířské tvorby Evy Sakumy
Malířku Evu Sakumu si sám pro sebe řadím mezi kouzelnice. Kouzelníci dokáží představit oku člověka věci, které ne že nevidělo, ale o kterých netušilo, že je může spatřit tady a teď a v této ustrojenosti.
Eva Sakuma pro mne patří do řady výtvarných iluzionistů, jako je Michal Pěchouček, František Matoušek nebo i Pavel Hayek. Tito umělci nenápadně, avšak nápaditě využívají postupy, které představují malířské techniky a předmětnou inspiraci v nové, viz ... více »
Unést tíhu vůně
V knize Klucanina je Jan Lacina pozorovatelem stejně mistrným jako poučeným, poučeným jako dychtivým.
Jsou někdy takové knihy: O kterých se bojíš psát – a o kterých musíš psát. I bojíš se, abys do svých řádků nezaséval semínka citových vazeb k předmětu pojednání, ale také, zdali a nakolik to, co máš nekriticky rád pro ono dané téma , obstojí před p ... více »
Odlehlý glen
Báseň z dob, kdy daleké cesty byly ještě samozřejmostí – skoro pro každého…
letadlo přelétající tak vysoko že je nelze slyšet loď přeplouvající oceán daleko na obzoru část světa cestuje a cestuje v téhle vesnici cestují lidé jen jednou a z kamenů z nichž jsou zdi se stanou kamenné mohyly Zde na vysvětlenou najdete slovníkov ... více »
Jak horník Bulandra přelstil čerta
Z díla Gustawa Morcinka (1891-1963), polského spisovatele a osvětového pracovníka z těšínského Slezska. Překladatel Libor Martinek věnuje svou translaci horníkům dolu Darkov.
Z díla Gustawa Morcinka (1891-1963), polského spisovatele a osvětového pracovníka z těšínského Slezska. Překladatel Libor Martinek věnuje svou translaci horníkům dolu Darkov. Byl jednou jeden horník, chlap jak se patří a k tomu liška podšitá. Jmenov ... více »
Počteníčko: Knoflíková válka
Kniha Louise Pergauda (1882–1915) Knoflíková válka (Román mého dvanáctého roku) vypráví na příběhu klukovských part z dvou sousedních vesnic ve východní Francii o tom, jak snadno vznikají války. (Kniha byla čtyřikrát zfilmována – jak už to bývá, nejlepší adaptace je ta první, kterou natočil v roce 1962 Yves Robert.)
Byl tu Janek, vůdce; jeho první důstojník Hejl, kterému se tak říkalo, protože byl přeborník v lezení na stromy a neměl sobě rovna v nalézání hejlích hnízd; byl tam Gambetta z Vršku, jehož otec, původem ze starého republikánského rodu, sám syn osmač ... více »
Letnice
O vnímání jazyků, kterými mluvíme – a které mluví na nás.
Stejně jako drtivá většina mých českých věřících kamarádů nepocházím z tradičně religiózního prostředí – a když tak vidím svého polského kamaráda Kacpera a svého sicilského kamaráda Tindara, z nichž jejich bigotně věřící rodiny udělaly ateisty, má ... více »