Literární ukázka Kultura

Počteníčko: Strašlivé divy jse ukazovaly

Mikuláš Dačický z Heslova

Mikuláše Dačického z Heslova (1555–1626) známe z filmu Cech panen kutnohorských jako bohéma a rebela; vedle toho byl ovšem také autorem mravoučné poezie a zapisoval si pozoruhodné události z domova i ze světa. Ukázka z jeho Pamětí zachycuje léta 1599 a 1600 a vedle epidemií, drahoty a banditů popisuje i věci, které by se dnes již nejspíš stát nemohly.


Město říšské Aquisgranum, Ach, dáno a vyhlášeno do achtu, pokuty císařské, že stavy nydrlanské, králi hispanskému rebelles protivné, fedrovalo a napomáhalo.

Mustrunk vojenských českých rejtaruov držán v městě Kouřimi proti Turkuom a Tataruom do Uher, při čemž zabit jest v svádě N. Holan od N. Měsíčka.

V Čechách jeden selský člověk na panství chlumeckém našel v nějakém potoku dva kusy rudy zlata dobrého, o čemž když vrchnost zvěděla, dali všudy v tom potoku a okolo hledati, zdali by jse nějaký umproch toho nalezl; ale nic není nalezeno.

Banditové dva, Vlaši zrádní, tejní mordéři, v Praze zutraceni jsou. O takových lidech v Čechách předešle slejcháno nebylo.

Divnou věc tiskli v Čechách, že jedna židovka v Praze porodila zvíře, medvěda živého, a ten že hned, běhaje po světnici a zadrbav jse za uchem, umřel.

Tatarské poselství v Praze bylo, ale nic nezjednali, nebo jim věřeno nebylo. A tehdáž v Uhřích Turky na Dunaji porazili hejduci.

Arcikníže rakouské Matyáš, pan bratr císaře Rudolfa, přijel na poště do Prahy, nebo se v Uhřích k dobrému neschylovalo, jako by Sigismundus Batory, kníže sedmihradský, chtěl k Turku přistoupiti, čemuž aby v cestu vkročeno býti mohlo.

N., baše turecký budínský, jat jest v Uhřích od hejdukuov a vrchnosti dodán jest.

Jeho Milost císařská Rudolf jel z hradu pražského před morovým povětřím a nebezpečenstvím do města českého Plzně a tam drahný čas zůstával; nebo jse v městech pražských morová rána rozmáhala. Jiní také, zvláště bohatí, komu jse kde vidělo, před týmž morovým povětřím jse rozjížděli, chudí jse Pánu Bohu v jeho moc a ochranu poroučeli. Doctores medicinae, světští mudrlantové, traktáty a spisy tisknuté vydávali, jak by jse lidé proti té morové ráně boží chovati jměli, jako by moc boží zastaviti mohli a uměli.

Buď uzdraví neb udusí,

předce doktoru dát musí,

smiluoj jse Pán Buoh nad duší.

Legátové mozkevští k Jeho Milosti císařské do města Plzně přijeli.

Pan Aleš Berka na Bělý, pominuov jse s smyslem, sám jse mečem zabil. Et ne nos inducas in tentationem, o Deus omnipotens!

Tištěno bylo vuobec, že roku tohoto v pondělí po památce sv. Michala archanjela v kraji Hradeckém ve vsi Chotělicích na gruntech pana Markvarta Stranovského jedné ženě Voršile z Vrchlabí chléb v rukou, když jej krájela, v krev jse obrátil.

Měsíce Novembris, listopadu, Tataři pohané s svou zběří do Uher, do Slovák i do Moravy nedaleko Strážnice panuov z Žerotína pálili, lid mordovali, zajímali i dobytek; však brzo zpátkem podle jich obyčeje utekli.

Umřel pan Joachym Novohradský z Kolovrat, pán letitý, jsa purkrabím karlštejnským etc., maje těžké soudy a nesnáze o nářky a zastřelení Davida Rydle s Mikulášem Rydlem, bratrem zastřeleného; což smrt přetrhla, a tejž Mikuláš Rydl ve škodách zůstal.

Noviny tiskly v Praze, že ve středu po druhé neděli postní Reminiscere v městečku Říčanech na gruntech pana Zikmunda Smiřického narodilo jse dítě z Elišky Šicové, kteréž že žádných očí a uší nejmělo, nos jmělo jako indianský kohout morák, ústa velmi široká, u rukou toliko po čtyrech prstech a hrozný hlas vydávalo, a jsa pokřtěno, dvě hodině toliko živo bylo. – Též že v městě germanském Trieru strašlivé divy jse ukazovaly a vidíny jsou.

Též vuobec tištěno bylo o nějaké vodě pramenné, že jse v Čechách zdálí půl druhé míle od města Tábora na gruntech pana N. Rutha s jakýmsi při tom divem zjevila a vyprejštila; kterážto voda že rozličné nemoci zahojila a prospívala, pročež posílali i osobně tam jeli mnozí lidé. Však ta pověst brzo utichla.

V Uhřích umřel pan Mikuláš Balfi, krigsman zkušený. Andreas Batory, kardinál, nepřestával v Sedmihradské zemi bouřiti a obmejšleti proti Rudolfovi, císaři křesťanskému, chtěje zase touž zemi pod vladařství rodu svého uvésti proti smlouvě mezi Jeho Milostí císařskou Rudolfem a Sigismundem Batorym, strejcem téhož Andreasa, učiněné; i vojensky se pozdvihl, ale poražen jest na hlavu a v boji zabit, z něhož hlava sťata a císaři Rudolfovi s jinými kořistmi jest poslána.

Drahota v Čechách v obilí povstala nenadálá, hrozná, nepovědomo bylo z jakých příčin, spíše neřádem a lakomstvím nežli neourodou. Hráchu, pšenice, žita jeden strych pražské míry po půl čtvrté kopě gr. českých, oves po jedné kopě gr. českých prodáváno bylo a platilo. Chudina byla u velikém soužení, avšak Pán Buoh všemohoucí ráčil jse sám smilovati a brzo tu drahotu přetrhnouti ráčil proti vůli mamonou nenasycených lakomcuov. Praveno také bylo, že v Turcích lidé hladem mřeli.

Mustrunkové lidu vojenského do Uher proti Turkuom držáni byli v městě Chrudimi v Čechách; na Moravě v městě Jihlavi při pomezí českém. Při tom mustrunku v městě Chrudimi pan Václav Berka z Dubé a z Lipého, jsa nejvyšším komornikem království Českého a nařízeným mustrherem toho mustrunku, byv vesel, šel zdravý spát na odpočinutí, nalezen jest ráno mrtvý na loži tu, kdež jse položil. Domnění bylo, že by otráven byl, nebo tělo jeho brzo jse rozpuklo.

Nařízením papeže, biskupa římského, řehola mnišská, řečená Capuciani, přízní přitom domácí světské vrchnosti, pomocí a fedruňkem dostali jse do Čech, založivše sobě klášter a byt nad Prahou na Pohořalci za hradem pražským, a tu svuoj religion vedli a řídili s štědrým fedrunkem od přidržejících jse toho náboženství.

V Praze nějaký doktor, medicus přespolní, chtěje dokonale zvěděti o přirození a oudech člověka, vyžádal na právní vrchnosti jednoho zločince k smrti ortelovaného, a jedem jej usmrtivše, všecky oudy jeho pořezal a odevřel, a jak co v těle leželo, zvláště žíly, spatřil. Kteréžto umění medikové anatomací jmenují.

Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. Matice česká, Praha, 1878.