Čtrnáctideník Kulturní noviny
17. číslo pondělí 17. 8. 2020
Mnoho cest na horu. Pražskými galeriemi.
Pražskými výstavami, které reflektují výzvu, „která nám neklepe, ale přímo buší na dveře a dům se začíná otřásat.“
Že je enviro trendy, je jasné minimálně od doby, kdy kurátoři začali na nitě svých textů navlékat tři kuličky objektově orientované ontologie a spolu s nimi antropocén, nelidské aktéry, hyperobjekty, posthumanismus, klimatickou změnu, artwashing a d ... více »
Rakouská vláda zavádí celostátní klimatickou jízdenku na všechny druhy veřejné dopravy
Rakousko zavede už od roku 2021 jízdenku na autobusy a vlaky platnou v celé zemi. Roční celorakouská jízdenka bude stát 3 eura denně.
Celorakouská ekologická jízdenka přijde už příští rok. Koaliční vláda lidovců a zelených dala ve středu 29. července 2020 zelenou prestižnímu projektu ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerové (Zelení). Takzvaná roční jízdenka 1-2-3 ( 1-2 ... více »
Bejrút: Valčík nejen s Macronem, Minsk: Létající vláda od Chagalla
Ke kořenům dnešních libanonských a běloruských dějů.
Už dva týdny přemýšlím nad metropolí Bejrútem (v překladu „Studna“) a Libanonem („Bílý“) – zemí, jejíž města Týr a Sidon používal Ježíš jako příklad míst, která přes své "pohanství" (přestože tam žily hebrejsky mluvící kmeny, nepřijaly starozákonní ... více »
Dobrý sluha, ale zlý pán
Co mají společného Wikipedie a Kulturní noviny?
V souvislosti s nedávnou bejrútskou tragédií jsem narazil na doklad toho, že i média s dobrou pověstí mají sklon přebírat nekriticky obsah Wikipedie, který je však z principu bez záruky: podrobnosti najdete v této diskusi . Ovšem, na Wikipedii obča ... více »
Když je dvojka zelená a Orlické hory vysoko bleděmodré
O synestezii všedního dne, na cestách, v povolání i v umění.
Pochopila jsem to při čtení Rimbaudových Samohlásek – nebyla jsem s to přijmout, že A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň atd. Prostě proto, že A je odjakživa temně zelené, B sytě, snad jako slupka borůvky, modré (ale bez bělavého pelu), I sytě ... více »
Přes hranice smyslů
V dalekém Hesensku sešli se na výstavě v Galerii Hoffmann dva umělci překračující svou tvorbou běžné neiluzivní malířství. Pavel Hayek z Brna a Mechtild Frischová z Kolína nad Rýnem, rodačka z Karlsbadu, nevystavují v Ossenheimu u Frankfurtu nad Mohanem poprvé – poprvé však společně.
Mám pocit, že v Německu se galerie a galeristé rozprostření v regionu mimo velká urbánní centra těší dlouhodobě teoretické podpoře i divácké přízni. O jejich výstavách informují nejen místní média, i nadregionální nekomerční noviny jako Kunstzeitung ... více »
Odpovědnost umělce VI
“Užitečnost umělkyň a umělců pro společnost, zdá se, může spočívat v dovednosti vytvářet šablony rámečků profilových fotek na sociálních sítích.” Celoroční seriál úvah o odpovědnosti umělce pokračuje úvahou šéfkurátora Moravské galerie v Brně Ondřeje Chrobáka. K tématu se dále vysloví například teoretik a kurátor Jan Zálešák či umělkyně a kurátorka Marta Fišerová Cwiklinski.
„V následujícím roce chci v Kulturních novinách publikovat takový seriál, v němž se čtenář dozví, jak výrazné a zajímavé osobnosti rozvažují nad tématem: Odpovědnost umělce. Lze v jednadvacátém století hovořit o nějaké odpovědnosti umělce vůči spole ... více »
Utvářet pozorováním
Procesuální malby Jiřího Kamana v sobě kombinují pallovskou podvratnost vážného přístupu k nevážnému s dlouhodobým malířským zájmem o barvu a prostor.
Mívám na věc někdy až čtyři názory naráz, napsal spisovatel Ludvík Vaculík v Sekyře. Je to vzácná věta, a měla by se číst zvláště dnes, kdy euroatlantická civilizace prožívá neschopnost individuí dobrat se pravdy paradoxně tak, že si ji vymýšlí. Pro ... více »
Snažím se vypořádat s každodenností
„Pro mě je nejdůležitější obraz (…) ne ten, co jsem namaloval, ale ten, co je těsně přede mnou. Obrazy, co jsou namalované, beru tak, že jsem je viděl a je mi fakt jedno, jestli je uvidí ještě někdo jiný,“ říká malíř Jaroslav Grodl. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.
Ve skromné podlouhlé místnosti s výhledem na jihlavské paneláky je Jaroslav doslova obklopen svými obrazy. Než jsem jej poznala osobně, setkávala jsem se s jeho prací grafického designéra. Také jsem ocenila jeho snahu o kultivaci veřejného prostoru ... více »
Rurál kulturál
Přibyslavský plenér, Gamoneum v Telči, jihlavské Kvílení a TICHO v Pelhřimově.
Již několik let se sledování nezávislé kultury v regionech věnuje RurArtMap, projekt spolku yo-yo. Spolek vznikl v roce 2009 a sídlí v Praze a na Vysočině. Jeho hybnou určující postavou je kurátorka a teoretička Lenka Dolanová. Také sídlím na Vysoči ... více »
Víc než jen detektivka
Nad psychologickou novelou Daniely Kovářové, Matkovražedkyně.
Musím se přiznat, že příliš nevěřím radám, které mi na přebalu knih vysvětlují, kterak na to, co je skryto uvnitř, vlastně pohlížet. Ještě podezřívavějším jsem tehdy, dozvídám-li se (z autorčina medailonku), že (na obálce inzerovaná) „šestnáctá lehc ... více »
Zmátožené odpoledne upnuté do letadlové dráhy na nebi
Ukázky z poezie Jakuba Racka.
I. V ulicích chodníkové čáry, které prchají na náves a z kalhot trousí jiskry ze svařování. Někde v Zakarpatské oblasti marnost prosáklá v podloží nedaleké krajiny, hledá dostatečně porézní svrchní vrstvu. Všude je cítit lampový olej. Provětrání je ... více »
Text pro be-bop
Báseň postsurrealisty Karla Hynka (1925–1953) o tom, proč je tenis nejkrásnější hra všech dob.
Tenis je nejkrásnější hra všech dob Mé srdce bobtná jako bob Do stratosféry letí bílý bob Na pospas ptákům jako ptačí zob Tenis je nejkrásnější hra všech dob Mé srdce bobtná jako bob Míč skáče jako plavý cop Cop dívky kterou škádlí pop Tenis je nejk ... více »
Počteníčko: Klasické jazyky a estetická kultura
O tom, co by mělo být náplní školního kurikula, se diskutovalo již před sto lety. Proslulý estetik Otakar Zich (1879–1934) v následujícím textu obhajuje výuku latiny a řečtiny.
Čím více se blíží doba, kdy se má reformovati naše střední škola, tím zřetelněji vystupují do popředí dvě základní otázky, proti nimž vše ostatní znamená jen podružné drobnosti: je to boj o náboženství a o klasické jazyky. Chci promluviti několik sl ... více »
Pohádky
Knihovnice, ekoporadkyně a strakonická kulturní hybatelka Mgr. Ivana Jonová, povzbuzena mj. blogy Autismus&Chardonnay a Nočník neohrožené ženy, začala zveřejňovat své především rodinné postřehy, anekdoty a mikropovídky na blogu Mami, napiš knížku. Autorka má dvě svérázné děti, pozorovací talent, ne úplně lehký osud a díky tomu všemu cosi jako životní moudrost (už ve svém poměrně nízkém věku).
Díky přátelským vztahům bude některá svá „čísla“ uvádět premiérově v Kulturních novinách. Zde je počinek.
Děti mají rozpravu o pohádkách, která je hezčí. Jasně, děvče versus kluk, to je apriori jasné, že bude obtížné dojít k nějakému konsenzu… Není jednodušší než si zavolat sudího – maminku a vnést do věci jasno. Jak já tuhle roli sudího nemám ráda… Ale ... více »