Poezie Kultura

Bílá Rus: Rybářova chatrč

Foto Tomáš Koloc.

Aktuálně z díla zakladatele moderní běloruské literatury Jakuba Kolase


Do okna hledí tiché stíny,

večer se plouží po dvorku.

Mráz, nesmrtelný malíř zimy,

Vyzdobil okna do vzorků.

Země je v bílém, slaví svátek,

křišťály září na větvích.

A mrtvé ticho jinovatek

střeží jen mlčenlivý sníh.

Leč v staré chýši život bliká:

louč, svědek dávno zašlých dnů,

jako zvon visí ze svícnu

a starý žal ji obemyká.


Přivyklý na nouzi a dřinu,

Danila choval v srdci sen:

uprchout hoři životnímu,

nežít jak šváb ve spáře stěn.

Dost před pánem už hrbil záda

a u cizích se dřel jak kůň.

Teď jsou dva. On a žena mladá.

A postaví si nový dům.

Tahleta chatrč očekává

Hospodáře už kolik let.

Nikdo však neví, kde je teď.

Nejde a nejde, marná sláva.


Jakým však směrem má jít k cíli?

Ke komu dnes? Kde začít, kým?

Na dvoře stojí malou chvíli,

vtahuje chřípím mastný dým.

A nos Simona neoklame,

Jak kompas dovede ho tam,

kde kyprých vdolků na smetaně

je plný pekáč přichystán.

Každý ho znal, byl jejich vždycky

a každý rád měl Simona,

že tvrdě jako zákona

držel se obyčejů lidských.

Přeložila Zora Beránková.

Jakub Kolas (1883 – 1956), vlastním jménem Kanstantin Michailevič Mickevič - "běloruský Gorký". Syn běloruského rolníka, který se stal hajným, se už za cara stal hlavní osobou boje za za carství zakazovanou běloruskou kulturu, napsal mimo jiné první běloruskou čítanku. Jako radikální sociální demokrat se zapojil do snah bolševického státu, svoji alma mater, homelský učitelský ústav, v roce 1921 povýšil na vysokou školu. Až do své smrti pracoval v běloruské akademii věd a zároveň byl poslancem Nejvyššího světu SSSR. Jako básník a prozaik psal rusky i bělorusky. Veršovaný román Rybářova chatrč (psaný od roku 1940 a vydaný 1947) je patrně jeho nejznámějším dílem.