Budoucnost evropského zemědělství jako předmět zájmu občanské společnosti



Ochránci životního prostředí se chystají na demonstraci při setkání ministrů zemědělství EU. Jde nám o změnu agrární politiky, říká organizátorka Saskia Richartzová.
taz: Paní Richartzová, vaše sdružení „Máme toho dost“ bude v neděli 30. srpna demonstrovat u příležitosti konference ministrů zemědělství EU v Koblenzi. Proč?
Saskia Richartzová: Budeme demonstrovat za udržitelné a sociálně spravedlivé zemědělství, protože ministři budou diskutovat o reformě zemědělské politiky EU. Požadujeme, aby se dotace, které brzy dosáhnou objemu 55 miliard eur ročně, rozdělovaly jinak.
Kam mají peníze téci?
Musíme přestat s plošným dotováním, kdy se dotace rozdělují systémem „každému něco“ jednoduše podle hektarů. Místo toho by měla EU investovat cíleně do ochrany životního prostředí, přírody a klimatu a také do kvalitních pracovních míst v zemědělství a zachování malých farem. Covid-19 ukázal, že pro potravinovou suverenitu potřebujeme právě hospodaření v malém měřítku, které produkuje rozmanité komodity regionálně.
V Koblenzi bude protestovat i hnutí „Venkov spojuje“ (Land schafft verbindung, LsV). To obviňuje lidi jako vy, kteří požadují přísnější požadavky na ochranu životního prostředí a podmínky chovu zvířat, z likvidace farem. Právem?
Vůbec ne. Chápu, že někdy pro malé farmy není snadné těmto požadavkům dostát. To je ale věcí politiků, aby jim pomohli a podporovali je právě v tom. Místo toho vedení Svazu zemědělců (obdoba Agrární komory ČR, pozn. red.) i ministři zemědělství včetně současné ministryně Julie Klöcknerové razili to strašné dogma „Musíš růst, nebo rezignovat“, tedy: pokud neudržíš krok s levnou produkcí a nemáš na to dost půdy, skončíš s hospodařením. Takže za to nemůžeme my ani ochrana životního prostředí a přírody.
Budete v Koblenzi s hnutím „Venkov spojuje“ mluvit?
Nabídli jsme LsV jednání, ale zatím jsme nedostali odpověď. My ale také požadujeme, aby se každá iniciativa, která si s námi sedne za jeden stůl, jasně vymezila proti krajní pravici. To musí LsV jako relativně mladé hnutí ještě dopilovat.
Proč?
Protože má stoupence z řad extrémní pravice. Může se samozřejmě někdy stát, že se takoví lidé zúčastní nějaké demonstrace. Pak je ale nutné se od toho jasně distancovat. Ani v rámci hnutí samotného není jeho pozice vždy úplně jasná. Mnozí příznivci LsV například používali symbol konzervativního agrárního hnutí Landvolk, které ve 20. letech minulého století stálo za násilnými útoky a profitovalo ze spolupráce s NSDAP.
SASKIA RICHARTZ je mluvčí iniciativy „Máme toho dost“ (s podtitulem „Máme dost agrárního průmyslu“), která v roce 2020 uspořádala několik mnohatisícových demonstrací v Berlíně i jinde.
= = =
Poznámky redakce Kulturních novin:
1) Podle dostupných informací se ministr zemědělství ČR Miroslav Toman zúčastnil pouze závěrečné části tohoto třídenního (!) neformálního setkání ministrů zemědělství členských států. V češtině jazyce informovaly o setkání krátkou úřední zprávou jen Velvyslanectví ČR v Berlíně a server kurzy.cz, nepřímo pak v převzaté zprávě Asociace soukromého zemědělství ČR.
2) „Landvolk“ (Venkované) bylo organizačně komplikované pravicové politické hnutí navázané na nacionalistickou Německou národně lidovou stranu (Deutschnationale Volkspartei, DNVP). Z ní se odštěpila Křesťanskonacionální strana rolníků a vesničanů, významná mj. pro vznik křehké koaliční většiny na začátku 30. let minulého století, která ale brzy zanikla, protože prakticky všichni její voliči přešli k NSDAP. Toto hnutí bylo obzvlášť silné ve Šlesvicku-Holštýnsku. Tam používalo černou vlajku se stříbrným pluhem a rudým mečem. Zemědělci ze severního Německa na demonstraci v červnu letošního roku (proti plánované ekologizaci zemědělské politiky EU) z traktorů a dalších strojů sestavili právě tento symbol – viz obrázky nad článkem.
Text, který původně vyšel 29. 8. 2020 v deníku taz, přetiskujeme díky laskavosti (družstevní) redakce taz. Pro Kulturní noviny jej přeložil Pavel Mašarák.