Společnost a politika Zahraničí,Věda

Filtry namísto otvírání oken

Foto Tomáš Koloc.

Co si počít v době koronaviru, když už v chladném ročním období nebude možné větrat v kancelářích a halách? Alternativou by mohly být mobilní čističe vzduchu.

Mnoho zákazníků si těch přístrojů okamžitě všimne. „Zvědavě pak reagují a ptají se, co je zač ta věc, která hučí uprostřed místnosti,“ říká Kristina Schulzová, majitelka kadeřnického salonu Kiezschnitt v Berlíně. Když se zákazníci dozvědí, že je to čistič vzduchu, ptají se většinou se zájmem dál: opravdu to pomáhá proti koronaviru?

Ano. Odborníci ze všech dotčených oborů se shodují na tom, že interiérové čističe vzduchu budou v nadcházejících měsících součástí řešení. Karl Lauterbach, epidemiolog a sociálnědemokratický politik zaměřující se na zdravotnictví, je na Twitteru už doporučuje používat ve školách. „Pravidelně a dostatečně větrat už v lednu nebude možné,“ varuje Lauterbauch. Ve svém doporučení se opírá o výsledky vědeckých studií, které potvrzují vysokou účinnost čističů vzduchu.

Čističe hodnotili vědci, kteří zkoumají chování jemných částic v proudění vzduchu. „Z mého hlediska se jedná o velmi dobré a vysoce účinné technické řešení, jak dobře přestát zimu,“ říká fyzik Christian Kähler z Univerzity bundeswehru (armády SRN) v Mnichově, jeden z předních expertů na aerosoly.

Čističe vzduchu jsou kompaktní stojací přístroje, jejichž ceny se pohybují od sta do několika tisíc eur. Většinou nasávají dole vzduch v místnosti, proženou ho přes vícevrstvý filtr a nahoře ho znovu vypustí do interiéru. K částicím, které filtr zachytí, patří i kapičky vody, slizu a soli, v nichž obvykle putuje koronavirus z hostitele na hostitele. „Tyto aerosolové částice jsou mnohem větší než samotný virus a lze je pomocí filtrů ve vysoce výkonných čističích vzduchu dobře oddělit,“ říká Kähler.


Dostupné, a to i cenově

Podle expertů spočívá obrovská výhoda čističů vzduchu v tom, že jsou dostupné, a to i cenově. Mnoho výrobců sídlí v Německu a EU, a proto není třeba se tolik obávat případných výpadků v dodávkách, jako tomu bylo zpočátku v případě roušek vyráběných v Asii. Politik Lauterbach na Twitteru přesto upozorňuje, že rozhodnutí používat vzduchové filtry musí padnout brzy, aby bylo možné jimi vybavit všechny německé školy.

Majitelka kadeřnického salonu Schulzová může mezitím potvrdit, jak snadné je se k tomu odhodlat a začít tuto užitečnou technologii používat. Na informace o vzduchových filtrech narazila už během prvního nouzového stavu v březnu, když četla článek o zkoumání kvality vzduchu v letadlech. Po opětovném uvolnění v květnu vypracovala ucelenou hygienickou koncepci kadeřnického provozu. Jsou v ní stanovena pravidla pro zákazníky a zaměstnance jako je udržování odstupu a nošení roušky – a také trvalé používání čističů vzduchu jako důležitý prvek.


Mnoho účinných čističů vzduchu na trhu

Kadeřnice Schulzová se rozhodla pro modely americké značky Dyson. Výrobce slibuje účinné filtrování aerosolů; kromě toho přístroje v salonu díky svému designu dobře vypadají. „Zákazníci, kteří teď čističe vzduchu uvidí, budou vědět, že sem mohou bez obav přijít znovu i během podzimu,“ říká Kristina Schulze. Celkové náklady: 700 eur. Pakatel proti výpadku tržeb byť i jen za jediný den nouzového stavu.

V segmentu účinných vzduchových filtrů si konkuruje řada dodavatelů. Cenovým trhákem je firma Xiaomi z Číny, která nabízí přístroj „Mi Air Purifier 3H“ za pouhých 125 eur. Spotřebitelská nadace Warentest hodnotí jako nejlepší Philips AC2889/10 (350 eur) a Soehnle Airfresh Clean Connect 500 (250 eur). Univerzita Bundeswehru v Mnichově provedla úspěšné experimenty s čističem Trotec TAC V+, profesionálním přístrojem za 4290 eur. Svou způsobilost tam prokázal i čistič Viromed Klinik Akut V 500 za přibližně 3600 eur. Dalšími zavedenými značkami jsou švédský Blueair a švýcarský IQair.


Roušky jsou potřeba i nadále

Fyzik Kähler potvrzuje, že je přístup majitelky kadeřnictví naprosto správný. Za důležitou považuje především integraci do dobře promyšlené koncepce. To proto, že čističe vzduchu fungují nejlépe ve spojení s rouškami. „Musíme především rozlišovat mezi přímou a nepřímou infekcí,“ vysvětluje. Čistič vzduchu bude k ničemu, když poběží na druhém konci velké místnosti, zatímco si dva lidé bez roušky budou během intenzivního rozhovoru prskat aerosolové částice rovnou do obličeje. Ochrana úst a nosu je tedy i nadále žádoucí.

Aby bylo možné aerosoly zachytit dříve, než se ve velkém množství dostanou na sliznice nějaké osoby, musí přístroj vzduch měnit dostatečně rychle. Kähler uvádí jako minimální výkon čističe vzduchu šestinásobek objemu vzduchu v místnosti. Pokud má místnost výšku tři metry, šířku pět metrů a délku šest metrů, má objem 90 kubických metrů. Čistič tedy musí profiltrovat přibližně 600 kubických metrů vzduchu za hodinu, aby byl účinný.


Filtrační třída minimálně H13

Rovněž důležitá věc: standard filtru. Kählerova měření v laboratoři mluví v tomto ohledu jasnou řečí. Přístroje musí být vybaveny částicovými filtry třídy H13 nebo H14. „Nic pod tuto úroveň není dostatečně účinné,“ říká Kähler. Jako vědec zkoumající aerosoly doporučuje bezpodmínečně respektovat tyto údaje. Často slýchané označení „HEPA“ není chráněno, a v některých případech je proto pouhým reklamním sloganem, který nic nevypovídá o účinnosti filtru proti částicím koronaviru.

Lauterbach zatím jako politik zaměřený na zdravotnictví vyjadřuje znepokojení nad tím, proč se tímto tématem už dávno nezabývají zemská ministerstva školství – především vzhledem k enormním nákladům, které už pandemie způsobila. „Děti pro nás nesmí mít menší hodnotu než ekonomika,“ tweetuje epidemiolog.

Také Kähler dělá propočty: i kdyby stál jeden profesionální přístroj, který dokáže udržet vzduch čistý v plně obsazené třídě, 3000 eur, mluvíme-li o pořizovacích nákladech, je to jen přibližně 100 eur na žáka. „To je velmi dobrá investice do ochrany obyvatelstva,“ domnívá se fyzik. Také v kancelářích, obchodech, čekárnách, na úřadech, v klubovnách, fitness centrech, společenských místnostech a jídelnách by použití těchto přístrojů značně zmenšilo riziko nákazy přenášené aerosoly.

Kadeřnice Schulzová nejprve zamýšlela čističe vzduchu po skončení krize zase prodat. Teď přemýšlí o tom, že si je ponechá. Od doby, kdy přístroje v salonu běží, jsou její zaměstnanci rádi, že tam vzduch působí čerstvěji a přes roušku se lépe dýchá. Úlevu představují rovněž pro lidi trpící pylovou alergií. Paní Schulzová se jen diví, proč na tuto možnost přišla až teď.


Text, který původně vyšel v deníku taz, přetiskujeme díky laskavosti (družstevní) redakce taz. Pro Kulturní noviny jej přeložil Pavel Mašarák.