Jeruzalémský dialog
Hlas lidu, hlas boží, jak dokazuje báseň Miroslava Krleži.
- Tak je to? On je tedy z Nazaretu?
- Tak; na rohu v hokynářství prý má tetu.
- A je prý nemanželský, teta neteta.
- A jeho táta, ten ulice zametá.
- A narodil se v maštali, ne? Zkrátka ten kus spratka
má podezřelý původ. Navrch jeho matka
se spustila s jakýmsi starcem, než se nadáli.
Račte si, paní, přebrat všechny tahle skandály.
- A má vůbec maturitu? Co? Má nějaké školy?
- Prosím vás, ptejte se mě na cokoli,
ale na maturitu…? Kdež by, k ďasu…
Tuhle políbil šlapku. Divnou chasu
vybral si; chlastá s flákači, jdou za ním
mrzáci, slepci, samá chamraď, smetí,
teď nám snad ještě začne kazit děti!
Po právu došlo už I na udání
na policii, i ta už na něj zahlíží…
Pamatujte si, milá paní,
ten parchant skončí na kříži.
Miroslav Krleža (1893–1981) byl chorvatský spisovatel, novinář a encyklopedista, člen komunistické strany i kritik Titova režimu. Je autorem psychologických románů Na pokraji rozumu a Návrat Filipa Latinovicze, historické ságy Páni Glembayové, alegorie Banket v Blitánii a satirických veršů Balady Petrici Kerempuha. Báseň Jeruzalémský dialog vyšla v antologii Koráb korálový (Fori, Praha, 2007, přeložili Dušan Karpatský a Jana Štroblová).