Na nošení roušek jsme si už zvykli
Podle bavorského ministra školství Michaela Piazola se zvládání koronavirových opatření na školách vyvíjí pozitivně. Na začátku školního roku hovoří mj. o větrání v zimě a sólo akcích svého ministerského předsedy.
taz: Pane Piazolo, baví vás vlastně ještě vaše práce?
Michael Piazolo: Ano, každopádně. I když bych si samozřejmě přál, aby to bylo za jiných okolností: doba je momentálně velmi vypjatá.
Lidé vám přitom pěkně zatápí. Valí se na vás všechna frustrace a kritika ze strany žáků, učitelů a rodičů.
Ale to mám v popisu práce. Vždycky se vyjadřují především ti nespokojení. To jsou na jedné straně lidé, kteří nechápou, proč se vůbec přijímají nějaká preventivní opatření a že jsme tehdy zavřeli školy. Na druhé straně zase ti, podle kterých jsme příliš rázní. Ty mezi tím neslyšíte.
Můžete rodičům a žákům zazlívat, když to, co zažili v druhé polovině uplynulého školního roku, popisují jako úplný chaos?
Chtěl bych je požádat, aby si vzpomněli na situaci na začátku krize. V té době šlo o to, jestli budeme mít dostatek lůžek intenzivní péče, báli jsme se, aby nenastal scénář jako v Itálii.
Zabránili jsme tomu, aby u nás k něčemu takovému došlo. I teď, když se podíváme na to, co se děje v Rakousku, Česku, Francii nebo Španělsku, musíme být přece rádi, o jakých problémech se tu bavíme. Samozřejmě neproběhl normální školní rok, ale ledasco se také podařilo.
Například?
Například rušení a opětovné obnovování školního provozu nebo maturity bez snižování úrovně. Měli jsme samozřejmě i problémy, především s domácí výukou. Nechci si zde nic namlouvat. Je však potřeba také vzít v úvahu, že digitalizace dosud znamenala vždy digitalizaci ve školách, nikoli mimo ně. Ale ten systém, který máme, se vlastně sám učí. Jsme dnes samozřejmě dál, než jsme byli v březnu.
Jaké poučení jste si od té doby z těchto zkušeností odnesli?
Nejrůznější. Jen jeden příklad za všechny: při opětovném otevření škol jsme původně zamýšleli začít jen s většími žáky, protože dokážou lépe dodržovat povinnost nosit roušku a hygienická pravidla. Zjistili jsme však, že i školáci na prvním stupni se s rouškou velmi dobře sžili a že z psychologického hlediska je pro ně velmi důležité dostat je co nejrychleji zpět do školy.
Před týdnem začala v Bavorsku znovu škola. Žáci od páté třídy teď musí nosit roušku i při vyučování. Jak je to přijímáno?
Nikdo nenosí rád roušku. Ale toto rozhodnutí přijala na takzvaném školním summitu (více o něm v rámečku, pozn. redakce KN) široká většina, i žákyně a žáci řekli: jsme ochotni to podstoupit. Povinnost nosit roušku jsme zavedli hlavně kvůli návratům z různých prázdninových cest a zatím jen na devět školních dní. Kromě toho si už lidé na nošení roušek zvykli, i když při vyučování je to nová věc.
V Bavorsku dnes existuje třístupňový plán. Opatření se uvolňují nebo zpřísňují v závislosti na vývoji infekce v daném okrese – až po návrat k plně dálkové výuce čili tzv. homeschoolingu. Můžeme najisto vycházet z toho, že to bude probíhat už jen lokálně a na krátkou dobu?
Při pandemii neexistují žádné jistoty. Vzhledem k momentálnímu počtu nakažených v to samozřejmě doufám, nemohu ale vyloučit, že některá škola bude muset zůstat zavřená i déle než dva týdny, pokud by čísla byla po delší dobu velmi vysoká. Naštěstí tomu zatím nic nenasvědčuje. Důležité také je, že tyto počty nespouští žádný automatický mechanismus, ale slouží jako vodítko. Rozhoduje pak příslušný hygienický úřad, přičemž zohledňuje specifickou situaci na místě.
Projdeme s tímto plánem i druhou vlnou?
Tak je to alespoň koncipováno.
K obecným doporučením také patří ve třídách po každých dvaceti minutách na pět minut vyvětrat. Je to realistické – zrovna když se blíží podzim a zima?
Větrání je prostě velmi účinný prostředek, to říkají všichni odborníci. A i zde samozřejmě existuje manévrovací prostor. Bude se například větrat často, ale jen krátce, nebo o něco méně často, zato ale déle? Rozhodne učitel podle situace ve třídě. A myslím, že to jde i v zimě. Není to teď přece tak, že bychom měli neustále minus 20 stupňů. Možná bude nutné si obléknout bundy, nebo udělat krátkou přestávku a opustit učebnu.
Teď se mluví i o velmi účinných ventilačních, respektive filtračních systémech. Budou se v Bavorsku používat?
Podle prvního posouzení ministerstva zdravotnictví nejsou tyto interiérové ventilační systémy potřeba. Stále však čekáme na další odezvu.
Co jste se zatím dověděl o roli žáků jako potenciálních superšiřitelů?
Studie už nějakou dobu dost přesvědčivě naznačují, že riziko nákazy je u těch velmi malých opravdu nízké a stoupá s rostoucím věkem. Ale i virologové se každý den dozvídají něco nového.
Ještě počátkem roku jste se obával, že budete na začátku školního roku potřebovat obsadit 1400 volných učitelských míst. Tuto mezeru jste dokázal zaplnit pomocí zčásti nepopulárních opatření, jako je zrušení ročního takzvaného sabatiklu (souvislého studijního volna jednou za několik let, pozn. redakce KN) pro učitele, a teď vám učitelé přesto chybí – totiž ti, kteří zůstávají doma kvůli koronaviru.
Ano, bohužel. Zdraví je ale samozřejmě na prvním místě. Proto jsme osoby z rizikových skupin a těhotné uvolnili z prezenční výuky. Přesto jsou ale stále ve službě. Část práce proto můžeme prostě rozdělit jinak. Kdo nedochází do školy, může například víc opravovat nebo se starat o video platformy, takže se kolegům ve škole trochu uleví a mohou třeba převzít nějakou tu hodinu navíc.
To ale nestačí, proto teď chcete nabrat tzv. týmové učitele. Jak to probíhá?
Vytvořili jsme celkem 800 takových míst. Dotyčný nemusí být vystudovaným pedagogem a pracuje vždy v týmu s učitelem, který musí zůstat doma. Obdrželi jsme už několik tisíc přihlášek. Nyní přichází obtížná fáze, ve které musíme najít vhodné lidi pro předměty skutečně potřebné v příslušných regionech. Ale první lidé už nastoupili do práce a jsem si jist, že velmi rychle obsadíme všech 800 míst.
Za nouzového stavu by se bývala hodila dobrá digitální infrastruktura. To vše se má nyní zlepšit. Váš ministerský předseda mluví o „digitálním turbu“. Je to víc než jen heslo?
Ano, samozřejmě. Beztak jsme v Bavorsku už udělali víc než v jiných spolkových zemích. Nejprve jsme v rámci tzv. digitálního paktu dali k dispozici počítačové vybavení, které si mohli vypůjčit žáci, nyní se k tomu přidá vybavení k zapůjčení pro učitele a něco takového by se mělo uskutečnit i s infrastrukturou pro počítačové sítě (WLAN). Prostřednictvím bavorského zemského turba k tomu nyní přibude dalších téměř 500 milionů eur. To nám především umožní zajistit v budoucnu lepší údržbu a péči, což bylo dosud slabou stránkou.
Uprostřed krizového režimu je těžko myslet ještě na dlouhodobé následky, ale jaké trvalé škody krize žákům způsobí?
Zaprvé hrozí deficit v učení. Žádný žák by ale kvůli koronavirové krizi neměl zůstat pozadu. Existují zde samozřejmě rozdíly: žáci, kteří teď jdou do poslední třídy, si možná dělají větší starosti než ti, kteří mají před sebou ještě dlouhou školní dráhu. Celkově si však jsem jist, že mezery způsobené koronavirovou krizí dokážeme zaplnit. Zadruhé je tu otázka, co tato doba udělá s žáky po psychické a emocionální stránce. To je velmi těžké určit, ale neměli bychom to podceňovat. Začíná to už domnělými maličkostmi, jako jsou oslavy nástupu do školy nebo maturitní zájezdy a večírky, což teď všechno odpadlo.
O koho si děláte největší starosti?
To je těžké říct. Možná o ty nejmenší. Pro prvňáka, který právě poznal školu, je měsíc, dva mnohem delší dobou než pro nás. Je to půl jeho školního života. Zatím vůbec nevíme, co to s dětmi udělá.
Kolik manévrovacího prostoru pro jednání má vlastně člověk jako ministr vedle všudypřítomného ministerského předsedy Södera?
Markus Söder je samozřejmě hodně vidět i v souvislosti se školními tématy. To ale přece také ukazuje, že se ministerský předseda o tato témata zajímá a zabývá se jimi. Ostatně ani já si v poslední době nemohu stěžovat na nedostatek mediální pozornosti. Dobré na tom je, že máme mnoho příležitostí k obsahovým diskusím. Někdy se sice stane, že někdo jde s vlastním nápadem na veřejnost, aniž by se to předtím dohodlo, ale zpravidla se spolu velmi dobře domlouváme.
Kdo to je: Michael Piazolo, 60 let, ze strany Svobodných voličů (Freie Wähler), je od listopadu 2018 ministrem školství a kultury v Bavorsku.
==
Školní summit
Pojem „školní summit“ může mít různý význam. Na spolkové úrovni se jím označují porady kancléřky Merkelové s ministry odpovědnými za školství v jednotlivých zemích. V Bavorsku jsou to opakovaná, byť nepravidelná setkání předsedy vlády a ministra školství se zástupci učitelských odborů, školských úřadů, pedagogických ústavů, rodičovských a studentských spolků a zástupci žáků. Je to velmi neformální, ale respektovaný orgán. Tam dohodnutá opatření následně formálně schvaluje bavorská vláda.
==
Text, který původně vyšel 16. 9. 2020 v deníku taz, přetiskujeme díky laskavosti (družstevní) redakce taz. Pro Kulturní noviny jej přeložil Pavel Mašarák.