Fejeton Kultura

Dopis vnukovi

Foto Tomáš Koloc.

Úryvek z rukopisu 

Telefonoval mi přítel, říkal jsem mu o tvé nezvladatelnosti. On se zas chlubil vnukem svým, má asperges: Problémy s komunikací, se sníženou přizpůsobivostí, s nedostatkem empatie. Má abnormální pohled na svět, výstřední zájmy, opakující se řeč, ulpívavý zájem o určité předměty a detaily; neobratnost a problematickou motorickou koordinaci a zvláštní držení těla. Asi ne všechno tak doslova a do písmene, jak jsem si vygúgloval, ale nějaký nezvladatelný vztek v sobě zřejmě nosí, někdy se projeví a s chlapcem není pořízení. A proto jezdí z jejich města do našeho na konzultace s psycholožkou S., tvojí „dvorní“ psycholožkou tam u vás, kde teď celodenně pobýváš. Legrace je v tom, že její vnuk, té psycholožky S.!, teď utekl z domu, a paní psycholožka přišla včera večer za tebou, mým vnukem, který už třetí týden kvůli svým psychickým problémům pobýváš na jejím oddělení!, se zeptat, kde by ten její vnouček asi tak mohl být. Včera jsem se stavil v Lidlu pro mé oblíbené rybky v tomatě. Měli je ve slevě – konzervu za dvacet pět korun.V soutěsce mezi pokladnami jsme byli tři. Já už jsem to svoje dával do kabely, vprostřed koridoru vybíral na běžící pás zboží z žebřiňáku muž s velikým pupkem, na začátku oběžné dráhy postával starší rozpačitý s fouskem, tak asi sedmdesát sedm let; načež ten s tím břichem začal řvát na celý Lidl: „Nevíte, že máte dodržovat dva metry? Co se na mě cpete, kam spěcháte? Do hrobu? Když včera bylo zase přes pět tisíc nakažených kovidem!!!!! Hergot." Ale pánbůh mu asi nepomůže. Neměl by radši ten pupkatý pán zajít taky k té vaší psycholožce, co myslíš?

Ještě ti musím, Vojto, oznámit, že včera ráno v sedm hodin umřel můj soused v Halenách, pan Ondra, vidíš, ani nevím, jak se jmenoval křestním. Jeho manželka mně to přišla oznámit k plotu. Skrz plaňky jsme si podali ruce a já jsem jí vyjádřil upřímnou soustrast. Paní říkala, že měl slabé srdíčko. Nevím, jestli jsi ho vůbec znal. (Loni umřel soused Pavlík, v únoru básník Franta Horka, teď v říjnu Ondra, všechno moji sousedi, a všichni byli mladší než já, Franta o dvacet.) Promiň. To já si jen tak trochu v sobě klestím stezku. Rozloučení s panem Ondrou bude v pondělí ve 12 hodin v kvítkovické „smutéčce“. Slíbil jsem jí, že přijdu. Až doma jsem zjistil, že nebudu mít čas. Že budu v pondělí likvidovat svou výstavu obrazů v Archlebově.

 

Zrcadlový pohled na projev pupkatého pána skrze černou díru Atlantského oceánu zde.