Za občanskou spravedlností půjdu raději do Budapešti: Otevřený dopis řadového občana ČR evropské vicepremiérce Věře Jourové
Dopis české političce, která je znepokojena stavem justice v Maďarsku, o stavu justice v Česku
V Hradci Králové 14. října 2020
Vážená paní magistro, bývalá eurokomisařko pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví a současná evropská vicepremiérko pro hodnoty a transparentnost!
Dozvěděl jsem se, že jste v německém deníku Der Speigel vyjádřila svůj strach o justici v Maďarsku. Nemyslím, že by to nebylo namístě, ale divím se, že se nebojíte o justici ve své vlastní zemi. V roce 2016 jsem nemohl v Mostě pohřbít vlastního otce, který byl za života stíhaný několika exekutory a jeho sociální pracovnice mi vysvětlila, že vypravení pohřbu místní exekutorští právníci podpoření exekučním zákonem 120/2001 Sb. pravidelně spojují s přijetím dědictví (v jeho případě minus osm set tisíc korun), což jsem odmítl. Celou kauzu popsal jsem zde. V roce 2017 se před nástupem trestu zabil Ing. Jaroslav Janota, který od okresního soudu ve Zlíně dostal dvanáctiletý nepodmíněný trest vězení pouze za to, že vypálil dva výstražné výstřely, když si spletl exekutora (který dle platného zákona směl chodit do domu exekvovaných bez výzvy a bez policejní asistence) s lupičem. Jeho kauza je popsána zde. Okresní soud v Hodoníně letos vynesl rozsudek šesti let vězení nepodmíněně za pěstování konopí na zahradě, a po stížnosti obviněného rozsudek potvrdil ústavní soud, a okresní soudy v Brně a v Ústí nad Labem vynesly trest jednoho a půl a dvou let plus dvou měsíců za krádež čtyř housek, respektive dvou koblih a patnácti čokolád. Čeští soukromí exekutoři, jediní světoví exekutoři kromě Slovenska, Chile, Gabonu a Thajska, kteří nejsou v gesci státu, si za své služby pravidelně berou dvacetinásobek konečné dlužné částky se soudními poplatky, a k této lichvě běžně odsuzují nejen občany v produktivním věku, ale i občany nezletilé (včetně kojenců, kteří třeba "zapomenou zaplatit poplatek za komunální dopad"), nesvéprávné či důchodce, ale také příbuzné či spolubydlící zesnulých dlužníků, kteří s nimi nebyli v žádném příbuzenském poměru, respektive s nimi léta nežili. Celou technologii české exekuce jsem z pohledu exekvovaného chronologicky popsal zde, její souvislosti podrobně popsal mimo jiné v rozhovorech pro deník Hlídací pes zde a zde a pro švýcarskou státní radiostanici SRF zde.
Jako prostý občan naší společné vlasti – o jejíž justiční praxi vy očividně v Bruselu mnoho nevíte – se někdy zamýšlím, zda mi by co do justice nebylo lépe v Budapešti.
Tomáš Koloc
řadový občan České republiky
a editor jediného českého družstevního média www.kulturni-noviny.cz