Rozhovor s držitelem (velké) ceny Ekopublika za rok 2019 o životním prostředí, ekologickém hnutí, úloze sdělovacích prostředků ve společnosti a jedné malé, skromné a svobodné redakci.

Aktuální dopisy Lubomíry Moudré Andreji Babišovi a Ditě Protopopové

Dne 6. října 2020 proběhla konference Jaderná energetika v čase globální změny klimatu, která se z důvodu pandemie odehrála jako videokonference. Přednášejícími byli rakouský analytik a politický konzultant se zaměřením na výzvy v oblasti energetiky a klimatu Georg Günsberg, Benjamin K. Sovacool – profesor energetické politiky na katedře vědecké politologie ekonomické fakulty britské Univerzity v Sussexu, rakouský jaderný fyzik David Reinberger, který nyní pracuje ve Vídeňském ombudsmanském úřadě pro ochranu životního prostředí, kde má na starosti obor technické ochrany životního prostředí a Oda Beckerová – absolventka oborů fyzika a pedagogika na Univerzity v Hannoveru, dnes nezávislá německá konzultantka v oblasti jaderné bezpečnosti. Autor přináší svůj souhrn jejich referátů.

Klimatická krize vyžaduje ekonomická řešení. Ekonomové však toto téma ignorují – je tomu tak i kvůli jednostrannému zaměření studijního oboru ekonomie.

Přinášíme prohlášení českých angažovaných přírodovědců k projednávání nové Společné zemědělské politiky (EU) v Evropském parlamentu. Jejich varování bohužel oslovení europoslanci nevyslyšeli a kromě příznivého, ale spíše jen symbolického zastropování v ostatních parametrech a podmínkách ustoupili lobby velkých „průmyslových“ agropodniků v evropské zemědělské politice

V této pandemii se neustále dostávají do centra pozornosti pro a proti německého federalismu. Jedná se přitom o zásadní otázku: má 16 spolkových zemí raději rozhodovat samo, nebo je lepší větší jednotnost? Bylo tomu tak i v březnu, kdy šlo o zavírání škol. Bylo tomu tak i počátkem léta, kdy šlo o uvolňování opatření. Je tomu tak i v aktuálně doutnajícím sporu o úpravu vnitrostátního cestování po Německu. Spolkové země se brání proti zákazům ubytování.

Deníková (s)kororeportáž autora-občana českého státu a čtenáře českého mainstreamového tisku těchto dnů.

Čtrnáctý díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.

Spisovatelka (tehdy uklízečka) Lenka Procházková, redaktor (tehdy školák) Tomáš Koloc, herečka (tehdy učitelka konzervatoře) Jana Vaňková a herečka Slávka Hozová vzpomínají na herce, kterému by 17. října bylo sto let.

Na konci loňského listopadu se v pražském Divadle na prádle uskutečnila česká premiéra muzikálu NE/NORMÁLNÍ. Hlavní postava, matka a manželka Diana, se snaží zvládat život s bipolární poruchou. Život s touto diagnózou je ústředním tématem představení. V zemích uvedení se muzikál setkal s velikým úspěchem u publika i umělecké kritiky a pomohl zmírnit předsudky veřejnosti vůči bipolární afektivní poruše. Jedná se o současné, moderní, pop rockové dílo, jehož autory jsou Brian Yorkey a Tom Kitt. Přinášíme rozhovor s Markétou Schröckovou, předsedkyní spolku art4rent, který zajistil produkci muzikálu v Praze.

V italském Roveretu se koná čtrnáctý ročník výstavy s tématem lidských práv.

„Projděte se prosím kolem chrámu Sagrada Familia v Barceloně. Prohlédněte si fasádu, její strukturu, detaily. Vstupte dovnitř (normálně by vás bolelo mnohem víc za krkem, takže jestli chcete, opatrně zdvihněte monitor nad hlavu… nebo raději ne). Dobře prozkoumejte pilíře a světlo. Už jste venku? Dobře. Nyní si prosím vyberte jedno z následujících prostředí a popište svoji návštěvu v něm. Popisem, úvahou, emočními zážitky nebo objevy a zjištěními. Můžete při tom být sami sebou, nebo někým zcela jiným, jiným typem člověka, zvířetem či čím vás napadne. Pokuste se pro tento popis prostředí použít něco ze svých vlastních zážitků z předešlé návštěvy barcelonského chrámu,“ znělo zadání distanční výuky v předmětu Dějiny umění (na střední škole). Doplněno ovšem odkazem na krátký videodokument a výčtem s chrámem korespondujících prostředí; krápníková jeskyně, palouk, plíce… vesmírná loď. Touto cestou sdílíme nesamozřejmost jednoho z výsledků, který literárními prostředky překračuje školní představu ohledávání secesní architektury i jakoukoliv učební distanc.

Záznam karanténního snu, jak jej do podoby divadelní miniaktovky autor zpracoval  již 16. března tohoto roku – ale na aktuálnosti mu od té doby příliš neubylo. Spíše naopak...

Dušičková báseň Artura Lundkvista.

Vzpomínání Franty Sauera (1882–1947) na to, jak ho 28. říjen 1918 zastihl v hradčanské vojenské věznici.

O jednom z nových fenoménů našich životů.

Fejeton o apartheidu všeho druhu.