Kultura a umění Kultura

Uměním za práva žen

Z výstavy Women can save the World (Ženy mohou zachránit svět), Itálie, Rovereto. Foto Roberto Ronca Z výstavy Women can save the World (Ženy mohou zachránit svět), Itálie, Rovereto. Foto Roberto Ronca Z výstavy Women can save the World (Ženy mohou zachránit svět), Itálie, Rovereto. Foto Roberto Ronca Petr Vlach: Ona, první část diptychu, akryl a olej na plátně, 148 x 179 cm, 2014.  Foto: Jan Dočekal Petr Vlach: Její duše, druhá část diptychu, akryl a olej na plátně, 148 x 179 cm, 2014.  Foto: Jan Dočekal

V italském Roveretu se koná čtrnáctý ročník výstavy s tématem lidských práv.

Další ročník mezinárodní výstavy v tradičním uměleckém projektu Human Rights (Lidská práva) uspořádala v Roveretu na severu Itálie nadace Fondazione Campana dei caduti pod záštitou mezinárodní asociace výtvarných umělců Associazione Internazionale Arti Plastiche (AIAPI). Oficiálním partnerem je UNESCO. Letošní expozice nese název Women can save the World (Ženy mohou zachránit svět).

Rovereto, ležící v provincii Trentino, je nazýváno Městem míru. Galerie, kde se nachází výstava, sousedí na vrchu Miravalle s památníkem La Campana della Pace (Zvon míru) věnovaným všem obětem válek, bez ohledu, na které straně bojovali. Obří Zvon míru, údajně druhý největší zvon na světě, váží přes dvaadvacet tun, výškou přesahuje tři metry. Odbíjí každodenně večer, o nedělích též v poledne. Text turistického průvodce říká, že byl odlit v roce 1924 z roztavených kanónů z první světové válce. V následujícím roce, 24. května 1925, byl zvon pokřtěn jménem Maria Dolens a v roce 1965 požehnán papežem Pavlem VI.

Události I. světové války v provincii Trentino, jejich ohlas v poválečných mírových snahách, vznik Nadace Zvon míru, vybudování památníku Zvon míru, to vše vytvořilo základnu projektu výstav současného umění orientovaného na lidská práva, Human Rights.


Z vystoupení Roberta Ronca

Při slavnostním zahájení přítomné výstavy promluvil Roberto Ronca, v jedné osobě prezident, umělecký ředitel a kurátor. Z jeho vystoupení si všimněme hlavních částí:

V tomto čtrnáctém ročníku mezinárodní výstavy vyjádřilo sto jednačtyřicet umělců z jednatřiceti zemí prostřednictvím výtvarných děl rovnost žen a mužů. Letošní ročník je prvním, který se zabývá lidskými právy směřovanými na rovnost žen a mužů. Téma se zrodilo v hlavních rysech před řadou let. Už v roce 2009 o něm s naléhavostí hovořila viceprezidentka projektu Human Rights Debora Salardiová.

Letošní expozice nese název Cena za lidská práva – ženy, ženy mohou zachránit svět. Chceme podnítit zamyšlení nad skutečností, že člověku se dosud nepodařilo zachránit svět úsilím mužů. Z toho vycházíme v přesvědčení, že je nezbytná existence součinnosti obou pohlaví, mužů i žen. Jsme si jisti, že společně mohou pomoci světu.

K výstavě jsme vybrali díla sto jednačtyřiceti umělců z jednatřiceti zemí. Pandemie koronaviru nás přinutila vzdát se účasti umělců ze zemí, kde způsobuje největší obtíže, k nimž patří nemožnost expedice uměleckých děl. Avšak i tak je autorská účast silná. Téměř půl druhé stovky tvůrců reprezentujících tři desítky zemí volá uměleckými projevy za rovnost žen a mužů.

Zmíníme-li lidská práva, je naším cílem, aby umělecké jazyky hovořily společně v rozličných tvůrčích formách. Účastníci jsou autory videoartu, fotografií, obrazů, soch, vytvářejí originální instalace. Považujeme za důležité, aby prostřednictvím toho všeho vznikla cesta k porozumění naléhavému příběhu, jímž návštěvníci výstavy procházejí.

O rovnosti pohlaví bychom v civilizovaném světě snad neměli vůbec mluvit v kontextu s porušováním lidských práv. Rovnost žen a mužů by měla být ctností samozřejmou pro všechny lidi. Náš tradiční projekt Human Rights však musí po nezadatelnosti lidských práv nadále silně volat. Svou společenskou, uměleckou a organizační práci děláme s plným nasazením. V tomto krizovém období měli by takto jednat všichni, nejen vystavující umělci a organizátoři výstavy. Zvláště v těchto těžkých časech je zapotřebí nevzdávat se. Vyspělost umění lidská společnost potřebuje vždy zesíleně v překonávání kritických okamžiků.


Jediným českým účastníkem výstavy je malíř Petr Vlach. Zeptal jsem se ho:

Posledních sedm osm let se vaše tvorba vyznačuje formovým pohybem mezi subjektivním přehodnocením nového realismu a imaginativním přístupem k malířské, kolážové a asamblážované skladebnosti velkých závěsných formátů s vesměs nefigurativními obsahy. Neřekl bych, že jste typem výtvarníka reagujícího na aktuální tematická společenská zadání.

To opravdu nejsem. Ale v Roveretu, na tamních mezinárodních výstavách, jsem zastoupen už posedmé. Všechny z dosavadních výstav měly vyznačené téma postihující postupně různé aspekty lidských práv. Přesto nebyly, řekl bych, striktně tematické. Uznávaný Roberto Ronca, prezident Human Rights, stále prokazuje vyvážený smysl pro sestavení mezinárodní kolekce z děl vyjadřujících zvolené téma ve veliké šíři. K tomu dbá, aby nikterak neomezil autorská tvůrčí specifika vyvěrající z uplatnění autorské svobody.

Přihlásil jsem obrazový diptych s názvy částí She a Her Soul (Ona a Její duše). Diptych jsem udělal v roce 2014 kombinovanou technikou. Prvně jsem použil vlastně netradiční způsob. Do akrylové barvy jsem namáčel silný provaz, jímž jsem na zemi položené plátno „bičoval“. Tak jsem mohl být alespoň částečně emočně přítomen námětu fyzického týrání. U mne obrazu, samozřejmě. Pak jsem domaloval olejovými barvami detaily. K námětu jsem nepřišel až z pozvánky k účasti na letošní výstavě. Oba obrazy byly v té době už dávno hotové, ale nevystavené.

Neměl jsem úmysl nezávazně zkusit společensky a politicky angažovanou tematiku. To opravdu nebyla má parketa. Ale měl jsem tehdy skličující myšlenky, které nyní souznějí s aktuálním roveretským zadáním. Dospěl jsem k nim subjektivně po zhlédnutí tragického televizního filmu. Je to, myslím si, potvrzení, že vážné téma letos zvolené Robertem Roncem a jeho spolupracovníky je stále aktuální.

Mezinárodní výstava Women can save the World je v italském Roveretu po prodloužení přístupná až do 25. listopadu.

 O loňském ročníku jste si mohli přečíst zde.