Čtrnáctideník Kulturní noviny
26. číslo pondělí 21. 12. 2020
Anketa 2020 (I. díl)

Co pozoru-hodného jsi četl/a, viděl/a, slyšel/a v roce 2020?
Jan Spěváček, básník Já když čtu, tak vidím a slyším. Letošní rok bych čtenářsky rozdělil na dva lockdowny – navíc byl pocitově hodně deníkový, ba až autobiografický. Jarní lockdown jsem odstartoval s rozečtenou Solženicynovou Rakovinou. Jasně mi t ... více »
Poslední loučení a poděkování KN roku 2020: Kim Ki-duk, Jiří Štyrský, Jiří Hálek, Sváťa Karásek

Tento rok byl rokem loučení. Odešel popularizátor poezie a objevitel básníka Václava Hraběte Mirek Kovářík, básník Petr Král, herci Jiří Nesvadba a Jan Skopeček, z herců i představitel filmového Limonádového Joa Karel Fiala a 40 let po Janu Werichovi i jeho partner z filmu Žiješ jenom dvakrát Sean Connery, režisér a herec Jiří Menzel, etnolog a spisovatel Miloslav Stingl, který v době, kdy se mínilo, že indiáni v Karibiku jsou stovky let vyhubeni, objevil na Kubě indiánský kmen Yateras, novinářky Kamila Moučková a Tereza Spencerová, z nichž první byla z oficiálních médií vyloučena za minulého, druhá za tohoto režimu, z hudebníků nejstarší světový primáš 106letý František Hamada, světový jazzman Jan Konopásek a autor hudby dětství mé generace Vadim Petrov, psycholožka pevného objetí Jiřina Prekopová, i překladatel a vydavatel světové literatury a popularizátor československého filmu Antonín Jaroslav Liehm. Na ně všechny si autoři Kulturních novin stačili rozpomenout soukromě i veřejně v Kulturních novinách (viz odkazy pod jmény odešlých). O čtyřech z posledních adventních nanebevzatých, kteří odešli do dne uzávěrky tohoto čísla, režisérovi Kim Ki-dukovi, antropologovi, cestovateli a několikanásobném respondentovi KN Jiřím Štyrském, herci Jiřím Hálkovi, písničkáři, knězi a chartistovi Sváťovi Karáskovi, přemýšlí autor v úryvcích ze svých deníkových záznamů – posledních letošních zádušních rozloučeních a poděkováních.
Člověk, kterého celý život baví ponořovat se do skrytých vztahů dějin časem přijde i na to, že jsou země, které – ačkoli spolu zeměpisně, kulturně ani dějinně nijak zvlášť nesouvisí – spolu mají podivný osudový vztah. Teprve poté, co jsem viděl hr ... více »
Krize se nevyhýbá ani Kulturním novinám: Prosíme o podporu!

Milí čtenáři, snažíme se udržet naše nezávislé občanské médium i v této rozkolísané době.
Milí čtenáři, snažíme se udržet naše nezávislé občanské médium i v této rozkolísané době. Jsme vděčni za jakýkoli příspěvek na podporu, abychom udrželi náš provoz ve druhé půli roku 2020. Nejpřínosnější pro nás je zřízení trvalého měsíčního příkazu, ... více »
Občanská společnost v Německu požaduje radikální obrat v zemědělské politice

Svaz německých občanských iniciativ „Máme toho dost!“ opět svolává demonstraci. Účast má být možná i z domova. Možná inspirace i pro Českou republiku?
Pod heslem „Pryč s průmyslovým zemědělstvím – sem s agrárním převratem!“ svolává svaz Máme toho dost! na 16. ledna 2021 už desátou velkou demonstraci . Vedle organizací Chléb pro svět (Brot für die Welt) a Greenpeace, Pracovního společenství rolni ... více »
Spider-Man versus Kapitán Carbon aneb Superhrdinové jako ekomonstra

Když je svět na pokraji propasti, musejí nastoupit skuteční hrdinové. Jak se ale ukazuje, proti naprostému šílenství nepomohou ani supersíly.
Občas se ptám sám sebe: kdo to má vlastně všechno zvládnout? Zprávy o ničení životního prostředí a globálním oteplování mohou nejednoho z nás uvrhnout do zoufalství. Zdá se, že na některé úkoly zjevně potřebujeme supersíly: porazit chudobu, zamezit ... více »
Koronakůrovec

Jaký je rozdíl mezi kůrovcem (lýkožroutem smrkovým) a koronavirem (tedy přesněji virem Covid-19)? A jak s tím souvisí, že smrk byl a stále je masově sázen tam, kde jeho přítomnost podporuje vznik kalamity?
Dovolte mi položit možná trochu nečekanou otázku: Jaký je rozdíl mezi kůrovcem (lýkožroutem smrkovým) a koronavirem (tedy přesněji virem Covid-19)? Z biologického hlediska jde o rozdíl značný: zatímco lýkožrout je brouk patřící do velmi pokročilé sk ... více »
Dobré koronazprávy XVIII.

Poslední letošní díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.
Poslední letošní díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději. Kdo je ohrožen, jaké jsou vhodné strategie léčby a lockdownu a koho očkovat z pohledu profesora epidemiologie Nejkvalifikovanější z těch, jemuž nefandí mains ... více »
Nenapíšeš-li národnímu Ježíškovi v národním jazyce, nedostaneš nic

Jak děti i rodiče naučit mluvit tak, jak jejich národu „zobák narost“.
Baskičtina (některými jazykovědci pokládaná za jazyk všech Praevropanů už za doby kamenné, ještě před příchodem indoevropské rodiny, jejíž germánští, románští, slovanští a další jazykoví potomci Evropě jazykově vládnou dnes) je dnes jazykem horských ... více »
Unikátní kniha je na světě. Můžete ji mít!

Antologie z textů autorů Kulturních novin (2009–2018) s názvem „Člověk a jeho svět“ je hotova. V konečném výběru je zastoupeno 24 autorů, jejichž texty uspořádal Jiří Plocek na 300 stranách do několika kapitol (Člověk a kultura, Člověk a dějiny, Osobnosti, Fejetony a povídky, Družstvo a média atd.). Cílem bylo vytvořit bilanční dokument první dekády existence novin s nadčasovým poselstvím, a především zajímavým čtením.
Tuto unikátní publikaci může získat každý, kdo naše médium podpoří do budoucna (podmínky viz níže). Do běžné distribuce zatím nemíří. Takže neváhejte! Knihu rozesíláme také těm, kteří její vydání podpořili v roce 2018. Pokud ji někdo z tohoto okruhu ... více »
Na střeše: Koljovský film, kde nakonec nehraje Jan Tříska, ale pravnuk Vlasty Buriana

Recenze filmu.
Zhlédl jsem film Na střeše, scenáristickou a režijní druhotinu herce Jiřího Mádla, a byl jsem příjemně překvapen. Film, o kterém jsme se všichni dozvěděli díky smrti Jana Třísky, který byl obsazen do hlavní role, ale ve chvíli, kdy se měl začít pohy ... více »
Život jako Dobré dílo?

Nakolik lze hospodařit s lidmi, aniž bychom vybočili z dobrého díla? Žití v umění těžko oddělovat od umění žít, rozhodně v případě Josefa Floriana.
Kde by byli umělci a intelektuálové dvacátého století bez svých oddaných a pečujících družek, které jim umožnily plně se věnovat vlastním posedlostem! Které svoji konkrétní roli na osvětleném pódiu světa „umenšily“ do monolitického a obecného „díky, ... více »
Odpovědnost umělce IX: Kde se bere (umělecká) nesnášenlivost?

„Kritický dialog uvnitř umělecké scény nahradil otevřený třídní boj.“ V celoročním seriálu úvah o odpovědnosti umělce pokračuje malíř Petr Dub, který spolu s Markem Medunou vede malířský ateliér na pražské Akademii výtvarných umění. Cyklus pak již v novém roce uzavře úvaha ředitelky Společnosti Jindřicha Chalupeckého, Kariny Kottové.
#intro Na jedné z posledních letních vernisáži GHMP jsem poslouchal úvodní slovo autora, do kterého místy vstupoval ex-profesor vlastnímu žákovi. Vlastně šlo o trochu hrubé chování, ale v daný okamžik milé, vtipné a nabourávající onen vodopád slov, ... více »
Miluji sloveso lnout

Deníkové zápisy literárního vědce Zdeňka Kožmína jsou obrazem životního bilancování a hledání řádu.
Zdeněk Kožmín (1925–2007), známý svým působením na brněnské univerzitě, byl autorem literárních kritik, studií, esejů, ale také deníkových zápisů. Posmrtně vydaná kniha nazvaná podle verše Jana Skácela Bubáčci zachycuje období let 1998 až 2002 a nav ... více »
Laskavost

Báseň palestinsko-americké básnířky Naomi Shihab Nye
Než poznáme, co je skutečně laskavost, musíme ztratit věci, cítit, jak se budoucnost během chvíle rozplývá jako sůl ve slabém vývaru. Co jsme drželi v ruce, co jsme počítali a pečlivě ukládali, to vše musí odejít, abychom poznali, jak pustý může b ... více »
Prosinec

Báseň Fráni Šrámka ze sbírky Splav (1916).
Po sněhu půjdu čistém, bílém, hru v srdci zvonkovou. Vánoční země je mým cílem. Až hvězdy vyplovou, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, až noční půjdu tmou. Tu ztichnu tak, jak housle spící, a malý, náhle, dětinný, a v rukou žmole beranici, vča ... více »
Kde se daří ptákům

Italský futurista Corrado Govoni (1884–1965) a jeho malá lekce z birdwatchingu.
Vlaštovkám na telegrafních drátech. Bílým holubicím na okapech. Sokolům ve zříceninách a na katedrálách. Havranům na hlavách oběšenců. Pávům na vévodských schodištích. Papouškům v kuchyních. Kanárům ve venkovských hotelích. Dudkům vzlykajícím v koru ... více »
Počteníčko: Město se probouzí

Praha za svítání očima zuřivého reportéra Egona Erwina Kische.
Už je zase den. Zaznamenáváme tento fakt, když se zavřou dveře a jsme na ulici. Uvnitř hrají na rozloučenou cikáni pochod Rákocziho, avšak vzrušující zvuky cimbálů znějí venku už ztlumeně a ztratily v ranním vzduchu svůj fascinující účinek. Člověku ... více »
Fronta

Fejeton napsaný v nebezpečí života.
Kdysi v Čáslavi, když jsem šel poprvé z gymnázia do jídelny, která ležela až za kostelem, kde byly kdysi nalezeny ostatky Žižky, vystopoval jsem hravě nejen jídelnu, ale i jaké ovoce se tam ten den přidává k obědu: obojí podle ostatků (slupek od ban ... více »
Adventní pohlazení

Fejeton ještě adventní.
Kdysi jsem od přítele dostala k Vánocům malou palmu. Věděl, že mám ráda kytky a chtěl mi dát něco trvalejšího. To se povedlo. Zatímco náš vztah pomalu chřadnul, až dochřadnul, palmička rostla. Když jsem se před šesti lety stěhovala z velkého bytu na ... více »
Obžerstvení

Fejeton vpravdě vánoční
Jako malá jsem nechápala, proč se obžerství řadí mezi hříchy. Domnívala jsem se, že je to něco jako opilství – kdo sní velké množství jídla, je mu špatně, tak se přece potrestá sám. Někdy kolem čtyřicítky mě začala pronásledovat chuť na sladkosti; j ... více »
Dopis Ježíškovi

Jak se píše Ježíškovi
Sousedi šli do kina, a jestli jim prý nepohlídám kluky, bylo jim tak sedm a čtyři roky. Film byl dlouhej a nějak už jsem nevěděla, co s nima provádět. Učit se nechtěli, jít si lehnout nechtěli, ani pařit nechtěli, protože „Blácha, kčičet ne, aby nás ... více »
Vánoční okno

Jak se dělá (a prodává) luxusní byt.
To vám jednou takhle uzrál čas na předvánoční úklid. Znáte to, nestačí jen blížící se Vánoce a vhodná souhra všech možných vhodných okolností, ale v první řadě na to musíte mít vy sami to správné rozpoložení. Musí se vám chtít. Inu, jeden den se mi ... více »
Obyčejná povídka o lásce

"Obyčejná" povídka.
Seděl u baru, pil čaj a klábosil s dlouhovlasou, mírně korpulentní mladou barmankou. Za tu dobu, co sem občas po práci docházel posedět – dnes výjimečně ne na víno, protože jel autem – už o ní věděl ledacos. Chodila s chlapcem, který pracoval jako ... více »
Kdy je vdova veselá

Lechtivý silvestrovský příběh.
V divadle se dost často stává, že režisér dostane takový divný pohled a prohlíží si vás a hodnotí a neřekne nic a když to nejméně čekáte, řekne vám, „hele, tadyhle mi uděláš salto, pak po tom laně vyšplháš nahoru, a jak budeš skákat dolů, tak se ve ... více »