Čtrnáctideník Kulturní noviny
4. číslo pondělí 17. 2. 2020
Antropolog Štyrský: Řešení pro Kurdistán i celý Blízký východ? Kdo je najedený, není radikální.
Dokončení rozhovoru z minulého čísla o aktuálních mezinárodních otázkách s předním českým znalcem politické geografie Doc. Jiřím Štyrským.
Na přelomu minulého a současného roku jsme zaznamenali další dvě události, které změnily mapu Blízkého východu: vpád Turecka do syrského Kurdistánu a prohlášení USA o stažení se z Iráku, a tedy i z iráckého Kurdistánu. Dřív, než si k nim něco řeknem ... více »
Němec o svém životě ve Wu-chanu: Balíčky s jídlem u brány
Timo Balz, profesor na univerzitě ve Wu-chanu, se kvůli koronaviru nechce vracet do Německa. S omezeními v každodenním životě se vyrovnává dobře.
Po celé týdny byl Timo Balz v kontaktu jen s manželkou a svými dvěma dětmi. Rodák ze Švábska chodí pouze jednou za několik dní ke vstupní bráně sídliště, kde bydlí, aby si tam vyzvedl dva balíky plné vajec, řepy a papriky, které si objednal pomocí s ... více »
Sdílené vzpomínky, reálie a naděje
8. února zemřel filosof Erazim Kohák, člen Družstva Kulturní noviny. Vůbec první číslo Kulturních novin v roce 2009 otevíral právě rozhovor s ním, který pořídil Jan Šícha. Reprodukujeme ho nyní jako vzpomínku na tuto osobnost, která zanechala stopu v mnoha oborech. Nejlepší poctu filosofovi vzdáme tím, že se zamyslíme nad jeho slovy.
Na počátku devadesátých let jste při svých přednáškách šokoval slečny, když jste tvrdil, že „dikobrazi jsou fajn lidi“, a že někdo přinese na podnose „pečené děťátko, a to má v ústech citron“. Děláte podobné věci pořád? Pracuji nyní ve Filosofickém ... více »
Znovuzrození Mkrtiče Naghaše (1394 - 1470)
Soubor The Naghash Ensemble of Armenia odvážně a snad až kongeniálně zpřítomňuje dílo středověkého arménského básníka. V lednu zavítal i do Prahy. Kromě vzpomínky na tento koncert přinášíme i – nejspíš první úplný – překlad jedné Naghašovy básně do češtiny.
Americký skladatel, klavírista a dirigent arménského původu John Hodian (svět je malý: je to mj. autor hudby k původní inscenaci Goldflamovy revue Sladký Theresienstadt v pražském divadle Archa, 1996) prý při své návštěvě antického chrámu v Garni ... více »
Angažovaností se kazí byznys
Před třiceti lety bylo v Brně založeno hudební vydavatelství Indies, zaměřené na nekomerční tvorbu. Jako připomenutí tohoto výročí přinášíme rozhovor s jedním z umělců spojených s touto značkou, Tomášem Kočkem.
Jsi vyznavač pohanství, konkrétně slovanských bohů. Ti byli potlačeni křesťanstvím. Vytýkáš to této víře, že potlačila původní náboženství? V Tibetu se původní náboženské tradice zkombinovaly s nově příchozím buddhismem. Není Ti líto, že se něco pod ... více »
Umění je svobodné, nikdo je nedělá z donucení
Nekrolog výtvarníka Milana Nestrojila, doprovázený krátkým rozhovorem s tvůrcem.
Farmaceut, kreslíř, malíř, grafik a kolážista Milan Nestrojil zemřel v Třebíči náhle 30. ledna ve věku 72 let. Jeho život sestával ze dvou profesních složek – farmacie a výtvarné tvorby. Třebíčský rodák (16. listopadu 1947) studoval ve Střední všeob ... více »
Ruská a česká stopa Kirka Douglase
Kirk Douglas a – Hugo Haas, Miloš Forman, Karlovy Vary…
5. února ve 103 letech zemřel nejstarší hollywoodský herec a taky nejslavnější americký Rus – tedy vedle jeho syna Michaela, který je dnes už přirozeně slavnější. Narodil se už v USA z běloruských židovských rodičů jako Isur Danielovič. To mezi Rusy ... více »
Deset nejlepších za třicet let
Česká filmová kritika bilancovala polistopadové období. Asi nepřekvapí, že výsledek je dost rozpačitý.
Součástí letošního vyhlášení Cen české filmové kritiky byla také anketa o nejlepších filmech natočených od roku 1990. Třicet let je nejen kulaté číslo představující jednu generaci, ale také odkazuje na historický předěl, kdy o českém filmu přestali ... více »
Vlastimila Tomana okouzlení cestou domova
Na 19. únor připadá 90. výročí narození akademického malíře Vlastimila Tomana (19. 2. 1930 – 11. 12. 2015). Byl nejznámějším v Třebíči působícím krajinářem, vzdávajícím vymezený, vytrvale oživovaný hold příměstské a blízké okolní krajině. Byl z té příčiny oceňován příznivci dostatečně sdělného výtvarného umění, ale i četnými lidmi, kteří lásce k obrazům nepropadli, ale stačilo jim vědět, že o panu Tomanovi z Týna (pomístně z Tejna) se říká, že si vážnost zaslouží.
Někteří výtvarní umělci jsou mlčenliví. Slov potřebují málo, protože o světě a sobě v něm dost říkají svými obrazy, sochami, prostě tím, co dělají. Jiní jsou z odlišného těsta, rádi a poutavě hovoří při besedách, večírcích, vernisážích svých výstav ... více »
Všemožně se snažím vymanit a obrnit proti té bandě kolem mě
Knižní vydání textů Radima Husáka není jen lacinou kuriozitou, ale také příležitostí k zamyšlení nad rolí solitérů a provokatérů v naší současné kultuře.
Kolem prokletých básníků už nevznikají kulty, to ale neznamená, že dnes žádní neexistují. Pokud se mladý člověk cítí jaksi nepříliš kompatibilní se svým okolím, je stále ještě obvyklou reakcí zkoušet se z toho vypsat. Jenže právě tím se propast mezi ... více »
Kateřina Komorádová: Jak zahradník jablka
Básně z autorčiny připravované sbírky.
svítám zčerstva zčesaná jak z podzimku list přihlížíš zblízka dokud neshoříš podvečerní dlouhý stín v zádech nesmělý večer klepe do okenic našich víček přivřených životu do rozorané ornice zornic sázím semena k vyklíčení až se mě jednou zeptáš nepov ... více »
Zásady podpory české duševní činnosti (na základě společné intelektuální politiky EU)
Satira spolupracovníka a bývalého šéfredaktora Kulturních novin Jiřího Gutha, jinak ekologa a nelítostného kritika současného systému evropských zemědělských dotací.
Všechny navržené zásady mají svou obdobu v současném zemědělství ... více »
Počteníčko: Osmý stupeň
Jared Diamond se domnívá, že všelidská záliba v požívání zdraví škodlivých látek vznikla z potřeby demonstrovat svoji odolnost – a přináší dosti výstřední doklad své teorie.
Užívání drog nezačalo až s průmyslovou revolucí. Tabák patřil mezi plodiny původních amerických indiánů, domorodé alkoholické nápoje jsou ve světě všudypřítomné a kokain a opium se k nám dostaly z úplně jiných společností. Už nejstarší zachovaná sbí ... více »
Jak jsem se stal dojížděčem
Fejeton cestovní.
Bylo to jednoduché: přestěhoval jsem se, aniž jsem změnil pracoviště. Cesta do práce se mi prodloužila „jen“ o půl hodiny – a zpátky jakbysmet. Jenže pocitově jako by se pracovní den zkrátil o dost víc; řekl bych, že aspoň o dvě hodiny, možná o víc ... více »