Kultura a umění Kultura

Sauna v Brně trvá a trvá a trvá

Pekka Halonen: V sauně. Olej na plátně, 1925. Repro Paintingdb.com

V této ne zrovna radostné době, zaskočeni koronavirem, ale i jinak za dost podivného šedého bezčasí, je všechno, co potěší oko i ducha, vítáno.

Taková je i kniha vydaná tišnovským nakladatelstvím SURSUM: Penultima ultima cena. Čtenáře neznalé latiny může poslední slovo v názvu zmást: cena. Literární cena? Komu? Kdo ji uděluje?

Nikdo, moji milí. Abych věci upřesnila, vypůjčím si (jistě s laskavým dovolením) vysvětlení pana Miloše Štědroně:

„Cena je latinské slovo, které pro Římany z doby republiky a císařství znamenalo hlavní a důležité jídlo – někdy odpoledne – čili něco mezi obědem a večeří. V té době také zasedá už po léta saunová skupina. Později získalo toto slovo novou a silnou konotaci a z novozákonní tradice víme, že Kristus pozval své učedníky k tzv. „poslední večeři“ – ultima cena…“

Brněnští saunáři, jak opět vysvětluje Miloš Štědroň, se snaží aspoň trochu pozastavit čas, a protože nikdo neví, kdy nastane ta skutečná, poslední večeře, zvou na večeři předposlední, tedy penultima. Penultima ultima cena znamená česky: předposlední poslední večeře. To je tedy opravdu husté. Nebo cool? Nebo jenom parádně bláznivé?

Než se pustíme do hodnocení, jinak řečeno do soudu uvedené publikace – nevím, proč se mi opět chce napsat předposledního –, musím chvíli pokračovat deskriptně. To proto, že kniha nemá jen jednoho autora, ale zrovna dvanáct. Krutibrko: akorát jako apoštolů! Jmenuji podle abecedy: Milan Badal, Karel Blažek, Pavel Čech, Ivo Dostál, Petr Hloušek, Milan Klapetek, Miroslav Klepáček, Boris Klepal, Lubomír Spurný, Miloš Štědroň, Bohuslav Trojan a Ondřej Trojan. Ilustroval Petr Čech a fotky dodali Karel Blažek, Jan Franců, Vratislav Hnátek a archiv Saunového společenstva. Graficky knihu upravila Ivana Kurucová.

Doufám, že jsem na nikoho a na nic nezapomněla.

Z výčtu jmen je jasné, že jde o knihu maskulinní a mnozí se možná pobaveně usmíváte, že jako… no, o čem si asi budou vyprávět mužští pravidelně se scházející v sauně.

O ženských.

Proč ne? Ale nenechte se zmást. Málokdy se vám dostane do ruky povídání krásné i moudré, osvěžující i podnětné, překvapivé, a přitom tak povědomé. Obsahově je natolik různorodé, že bychom museli opět vypisovat všechny možné motivy, žánry a styly. Převažuje vtipné i laskavé vzpomínání na zajímavá místa, lidi a zážitky.

Hned v úvodu Petr Hloušek vysvětlí smysl, podstatu i tajemství saunového společenství a věru vezme to krásně z gruntu přes italské renesanční umění, v němž nesmí chybět obrazy všech oslavených samodruhých a samotřetích, až se konečně dojde k poslední večeři a Hloušek hned uvádí i vzácnou publikaci Antonína Šmerka: Poslední večeře – organizace a provedení, až už to trochu zavání hromadným uměleckým šílenstvím. Ovšem skokem se přeneseme do reality, kdy se ke slovu dostaly dva nakladatelské domy: SURSUM a VUTIUM a už to jelo! Neuvěřitelné náhody – však se v knize dovíte, co a jak.

Vzápětí se můžeme začíst do Dramatické adaptace Futurologického kongresu od Karla Blažka, na tuto precizní dialogickou formu navazuje všudepřítomný Miloš Štědroň svým Dramoletem s podtitulem Kropacsek Erl, drama je dokonce doplněno notovými fragmenty, dále tu máme další dialog vysoce inteligentní: TGM, Kašpárek, Janáček, potom se ještě dovíme, jak se pan Štědroň seznámil s Arnoštem Goldflamem a nakonec jako bonus dodá Deset černohorských průpovídek, první z nich říká: „Člověk se narodil unavený a žije, aby si odpočinul“.

Milan Badal zase probudí naše chuťové buňky povídáním o toskánském jídle a vínu a taky o březím vlkovi a náboženském životě v Toskáně. Je to, věřte mi, mňamka.

Vyšperkované jsou i příběhy Bohuslava Trojana – takový Lázeňský příběh nebo úvahy-eseje o životě, o první lásce, o čase odejít a vrátit se, tady se poprvé představí i jeho vtipná Pavlač Athéna a Prndálista… Ondřej Trojan zase přidává své mladé, rozpustilé verše – jak jinak, když ho sere i vítr. Básně jsou to dlouhé, protože mladí mají slov na rozdávání a větrnějších než vítr samotný.

O sauně a jak se do ní dostal, potažmo i k panu Miloši Štědroňovi, velice pěkně vypovídá vzpomínka Ivo Dostála, Lubomír Spurný dodává krásné variace na darované oblečení, ale dubeňák je v tomto případě jen roztleskávač, hlavní hrdina je kamarád Honza.

Pavel Čech, který knihu oživuje parádně šťavnatými, rozchechtanými ilustracemi, přidal do literárního košíku povídku Truhlička, mírně nostalgický příběh o věčně čekající nevěstě, tetě Filoméně, pro kterou by chtěl vyprosit hodného zamilovaného ženicha kdesi na nebesích, a posmutní nad neobjevenými krásami ve starých truhličkách.

Samozřejmě nemohou chybět ani osobní vzpomínky přímo spjaté se saunou a jednotlivými saunáři, jak o tom upřímně píše Boris Klepal. Význam a smysl saunářského společenství náležitě názorně vysvětluje ve svém pojednání ThMgr. MUStr Milan Klapetek. Využil k tomu podobenství, neboť všechno moudré, životně odzkoušené se vejde do vycizelovaných podobenství – ovšem v tomto případě nejde o podobenství biblické ani o lidové rčení, toto je převzaté z oblasti vědy a techniky. Řeč je o kohereru. Co je to koherer? Nu, nevíme, ale Milan Klapetek – a my mu naprosto věříme, tvrdí, že: „… je zařízení pozoruhodné. Koherer strčíte hravě do kapsy. Je to skleněná trubička, naplněná obyčejnými kovovými pilinami, které jinak bez užitku padají na zem…“

Co je na něm tak pozoruhodné?

Když na koherer dopadne elektromagnetické vlnění, dojde k mikrojiskření. Dojde k radosti, něco se rozsvítilo. Stačí málo, stačí jiskřička a najednou si můžeme být všichni blíže. Jiskřička v sauně? Proč ne! Všechno je možné, když jsme na to naladěni. Někdy stačí dobrý vtip a je to tu!

K všeobecnému povídání se přidává i pan nakladatel Miroslav Klepáček, ale nikoli vzpomínkou, ale pozdravem do míst, odkud na nás pohlíží věrný saunář Milan Badal. Protože on už o všech tajemných jiskrách ví víc než my.

A kdo si v této knize začal, ten si v ní i skončí: Petr Hloušek v závěru dodá, jak sám říká, Trochu historie, ale kdeže trochu! Zasvěceně připomíná všechny saunové cherubíny i satyry. Najdeš mezi nimi legendárního dálkového chodce, azbestového dědu, filozofa i básníka, vědce i lesníka, antropologa i herce. Obdivuhodní pánové.

A po všech stránkách krásná a laskavá kniha o pevném chlapském přátelství a neprůstřelně zdravém postoji k životu.

Penultima ultima cena. Nakladatelství SURSUM, Tišnov, 2019