Turečtí nacisté jsou také nacisté
Aktéři blízcí turecké Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) si uzurpují oběti rasistického teroru v Německu. Bílá většinová společnost to už nesmí dál tolerovat.
Matkou všech problémů je rasismus. Před týdnem zavraždil pravicový extremista v Hanau deset lidí. Byla mezi nimi jedna Romka a lidé s kurdskými, tureckými, bulharskými, bosenskými, rumunskými a afghánskými kořeny. Teroristou nebyl zmatený vlk samotář, ale nacista. Chtěl árijské Německo a hnusila se mu pluralitní společnost. Matkou všech problémů je pravicový extremismus.
Neexistuje však jen německý, ale i turecký pravicový extremismus. A turecký pravicový extremismus v Německu je tak dobře organizovaný a propojený, že to bílé většinové společnosti už ani není nápadné. Erdoğan a aktéři blízcí turecké Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) si už delší dobu uzurpují oběti rasistického teroru v Německu pro svou ideologii. I v Hanau.
Na sociálních sítích mnozí najednou sdíleli tweety bývalého spolupracovníka organizace Seta (nadace AKP) Tareka Baého nebo videa o Hanau vysílaná Erdoğanovou propagandistickou stanicí TRT Deutsch. Jak je možné, že jsou oběti z Hanau instrumentalizovány a tyto propagandistické kanály jsou považovány za společensky přijatelné?
Jak je možné, že je Kübra Gümüsayová zvána k Maybrit Illnerové [moderátorka známé politické talk show na německé televizní stanici ZDF – pozn. překl.] jako „hlas“ marginalizované skupiny? Přesto, že ve své knize „Sprache und Sein“ [Jazyk a bytí] uvádí islamistického spisovatele Necipa Fazıla Kısaküreka (Erdoğanův nejoblíbenější autor, antisemita) jedním dechem vedle Audre Lorde, Schillera a Goetheho?
Kritika islamismu není rasistická
Gümüsayová řekla, že se jednalo o chybu při rešerši. Přitom by stačila pouhá rešerše na Googlu trvající tři sekundy, aby se dověděla, kým tento muž byl: nacionalistou a islamistou. Matkou všech problémů je německá Deutungshoheit, interpretační monopol, který umlčuje kritické hlasy, mezi nimi i hlas Kurdů a Kurdek, Alevitů a Alevitek, Jezídů a Jezídek, tím, že diskredituje kritiku Gümüsayové jako antimuslimský rasismus.
A jde to ještě dál: po teroristickém útoku v Hanau si Angela Merkelová telefonovala s Erdoğanem. Na veřejných shromážděních měly proslov organizace jako Millî Görüș a Ditib. Pro mnoho Němců jsou všichni lidé přicházející z Blízkého východu muslimové, Turci nebo Arabové. Je to i německý rasismus, který způsobuje, že jsou jiné skupiny obětí, mezi nimi Kurdové a Kurdky, neviditelné. V Německu tak pokračuje turecká kontinuita útlaku Kurdů a Kurdek.
Na smutečním aktu za zavražděné oběti z Hanau jsme viděli turecké vlajky a nacionalisty, kteří vyřvávali „Allahu Akbar“, „Bůh je velký“. Zdá se, že to německé většinové společnosti nevadí.
Naopak. Místo toho platí heslo: musíme držet spolu. Ale turečtí nacisté jsou jako němečtí nacisté a s německými nacisty také nechceme mít nic společného! To není žádné dělení obětí do skupin, ale pojmenování matky všech problémů pravým jménem. A tou je každý pravicový extremismus.
Oprava:
V dřívější verzi tohoto sloupku jsme uvedli, že je Tarek Baé spolupracovníkem nadace Seta. Na webových stránkách této nadace je takto uveden, dle svých slov už pro ni ale nepracuje.
Text, který původně vyšel v deníku taz, přetiskujeme díky laskavosti (družstevní) redakce taz. Pro Kulturní noviny jej přeložil Pavel Mašarák. Na totéž téma pro KN před časem do KN napsal text Tomáš Koloc.