Klaatu barada nikto
Pár slov o naší době.
Někteří lidé měli před touto zatáčkou výhodu bezpečného přístřeší. Na této Zemi jsou ale miliardy lidí s malou nebo žádnou zdravotní péčí, pro které je a zůstane většina běžných životních příhod v kategorii na hraně života a smrti. Jejich problémy nejsou méně bolestivé, skutečné nebo ohrožující než problémy těch, kteří byli nebo budou obětí tohoto viru. Existují uprchlické tábory, kde lékaři, kteří přežijí, nyní čelí volbě mezi prací za pandemie bez lékařského vybavení a pokračující operací dětí, které právě ztratily končetiny kvůli nekontrolovatelnému bombardování. Jsou lidé, kteří jsou svědky existence ostrovů, na nichž bydlely generace jejich rodin, dokud je nespolklo stoupající moře. Jsou lidé, kteří uvězněni v oblastech světa, kde jim jediná voda, kterou mohou pít, způsobuje nemoc.
Než pandemie Covid19 ukradla titulky, mnoho lidí na této zemi v mnoha závažných měřítcích zápasilo s opravdovými problémy života a smrti. Patříme k nim všichni. Přesto relativně málo lidí jedná, žije nebo volí, jako by tomu tak bylo. Podle úhlu pohledu, který mi včera navrhl jeden přítel, podle pomyslné stupnice žijeme v jednom směru dva stupně od Vyvolených a na druhou stranu dva stupně od apokalyptického filmu Šílený Max. Souhlasím s ním.
Všichni teď čelíme skutečné oběti a jednání se skutečnými ztrátami, pokud selžeme. Tomu se nelze vyhnout. Nemáme na výběr, zda chceme být v našich činech čestní a skuteční. Být, či chtít být, silní. Na tom závisí životy. Dobré úmysly nestačí. Pouhá slova to neudělají. Naparování se nebo sociální imidž nic neznamenají. Ani myšlenky a modlitby samy o sobě věc nezastaví.
Jeden z nejmenších organismů na Zemi, sotva životní forma sama o sobě, roztahuje oponu a odhaluje nás lidi, k čemu a čím skutečně jsme. Jsem pro to, abychom se dobře a padni komu padni podívali na vše, co vidíme. Abychom to, co se naučíme, používali na víc, než jen na porážku této pandemie. Čas začít tento boj byl včera, a čas uvolnit druh bdělosti, zájmu, nesobeckosti a jednání, které může zachránit životy, by nikdy neměl odejít. Pokud se Covid19 stane mlhavou pamětí, to, co jsme byli a udělali pro naše bližní, už nikdy nemůže být přehodnoceno nebo odvrženo. Pokud máme druhou šanci, musíme ji bezpochyby pochopit a žít tak, jak jsme hodni.
Klaatu barada nikto.
Z angličtiny přeložil Tomáš Koloc.
Poznámka překladatele: Poslední (a titulní) věta pochází z amerického filmu Den, kdy se zastavila Země (1951, znovu zfilmováno 2008). Klaatu, vesmírný vyslanec vyspělejší kultury, než je lidská, přistane s kosmickou lodí ve Washingtonu. Provázen robotem Gortem chce přimět lidstvo, aby se zbavilo atomových zbraní – jinak mu hrozí zánik a sebezničení. Místo aby mu lidé naslouchali, střílejí po něm. Nakonec lidem předvede malou ukázku své moci: na hodinu zastaví všechny elektrospotřebiče na Zeměkouli, aby lidmi otřásl a přesvědčil je. Fráze je ekvivalentem golemova šému: ten, kdo ji vyřkne, může Klaatua, jehož energie je neomezena, zastavit v jeho jednání.
Ke stejnému tématu a ve stejném duchu, jako autorův článek, bylo vytvořeno video Ascolta (Poslouchej), jehož jazykem je báseň, hudba a obrazy. Není náhoda, že se zrodilo právě v italštině, jazyce Dantova Pekla, Očistce a Ráje, i země, která byla zatím nejvíc postižena současnou pandemií.