Čtrnáctideník Kulturní noviny
8. číslo úterý 14. 4. 2020
Umění pod rouškou II.
Dokončení ankety tentokrát s důrazem na situaci nakladatelství (Větrné mlýny, Baobab, Galén, Host), ale také reflexi samotnými umělci (Denisa Krausová, Šárka Basjuk Koudelová, Jaroslav Kovanda…).
Všechny články knižního trhu jsou spolu těsně propojené, říká Miroslav Balaštík z Nakladatelství Host, když vysvětluje, že finanční výpomoc ministerstva malým nakladatelstvím situaci nevyřeší. Malá nakladatelství se již v březnu spojila do cechu (CM ... více »
Kdo přežije a kdo bude obětován?
Literatura v koronavirové krizi. Jaké příběhy budeme sledovat? Od Alberta Camuse až po zombie filmy: v časech koronaviru záleží i na tom, co si vyprávíme.
Na začátku tohoto románu zavolá Jeevanovi, jednomu z protagonistů, jeho jediný kamarád, ošetřovatel. Pracuje v nemocnici a Jeevana vyzve, aby ihned opustil město, ve kterém stejně jako v celé zemi řádí vysoce nakažlivá a smrtící chřipka: „Jeevanovy ... více »
Otázka, na kterou nemám odpověď
Diskuse o možných vládních opatřeních v důsledku pandemie se velmi často redukují na buď–anebo, promořit (od slova mor), nebo udržet tvrdá opatření, anebo také: ekonomika versus lidské životy. Pro méně kontrastní reflexi se Petr Salamon inspiroval v jedné diskusi na sociální síti.
„Otázka, na kterou nemám odpověď,“ tak nadepsal přispěvatel Kulturních novin a úspěšný podnikatel Jiří Hlavenka svůj facebookový příspěvek, ve kterém se ptal, jak by měla naše vláda rozhodovat v aktuální fázi pandemie koronaviru. Máme podle něj n ... více »
Dobré koronazprávy II.
Druhý díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.
Výrobce hraček z Lipníku nad Bečvou začal dva dny po požáru dílny opět šít roušky Lidé zaměstnaní u výrobce hraček Noe z Lipníku nad Bečvou se po pondělním požáru dílny vrátili k výrobě roušek, které si pro místní obyvatele objednala radnice. Město ... více »
Kudy komu pomoci?
Lékařům a zdravotním sestrám? Drobným živnostníkům? Svobodným matkám? Výběr zajímavých finančních sbírek, které pomáhají zvládat současnou epidemii.
Zdravotníci z Fakultní nemocnice v Motole, Fakultní nemocnice na Vinohradech a z Institutu klinické a experimentální medicíny dostávají díky společnosti Fruitisimo každé ráno čerstvě odšťavněné drinky. Imunita je důležitou součástí boje s nemocí COV ... více »
Tulák nejen po hvězdách odešel ku blankytu
Za Janem Lacinou, mužem mnoha zájmů a talentů.
Letošní první jarní den odešel ku blankytu, který tolik miloval, vzácný člověk doc. Ing. Jan Lacina, CSc. Vzděláním lesník, hlavním povoláním vědecký pracovník z oboru geobiocenologie v Ústavu geoniky Akademie věd (dříve Geografický ústav ČSAV), vys ... více »
Jak může občanská neposlušnost zabránit klimatické katastrofě
Přemoci pocit bezmoci. Přinášíme druhou reflexi knihy Vzpoura proti zkáze, která, jak píše autorka, „nás všechny nutí, abychom se zamysleli nad svou vlastní úlohou při řešení klimatického globálního problému“.
V těchto nejistých časech si uvědomujeme křehkost vzájemně protkaných přírodních i společenských systémů, na nichž všichni závisíme, abychom přežili. Podobně jako klimatická krize, i ohniska COVID-19 nás vyzývají k přemýšlení o odolnosti a sociální ... více »
Muzeum družstevnictví DA ČR a Vladimíra Vávrová
Cyklus článků KN o historii družstevnictví s důrazem na české země připravovala snad vůbec nejpovolanější osoba, totiž zakladatelka a dlouholetá vedoucí muzea družstevnictví Mgr. Vladimíra Vávrová. Ve svém posledním příspěvku z tohoto cyklu představuje samotné muzeum a Naďa Johanisová aspoň v několika větách „představuje“ ji.
Muzeum družstevnictví bylo založeno v roce 1980. Měla jsem to štěstí, že jsem stála u jeho zrodu, neboť jako vedoucí tehdy rozsáhlé knihovny družstevní literatury a historického archivu jsem byla pověřena vypracováním návrhu na scénář a libreto stál ... více »
Koněv
Měnová reforma v roce 1953 taky přišla v červnu, kdy je lid náchylný už víc k opalování na plovárnách než k držkování.
Bože můj, jak se mně do té glosy nechce. Jak se mně nechce přilívat oleje do ohně vzájemných nenávistí. Ano, Koněv byl – jako každý generál – lump, který hnal své vojáky na smrt. Lumpem byli Paulus, Guderian, Žukov, Patton… a tak bychom mohli jmenov ... více »
Chvála pěti autorských ctností Zdeňka Svěráka
Pár slov na okraj o tom, že „železná“ technika a hodnotová logika s(S)věráku(a) se hodí nejen v krizové situaci.
Korona nám prostřednictvím společnosti Magic Box, která zareagovala legálním dočasným vyvěšením některých českých filmů po dobu karantény, dala na YouTube legendárního Kolju . Když jsem ho po mnohokráté zhlédl, vzpomněl jsem si přitom na jednu ze s ... více »
Odpovědnost umělce III
Celoroční seriál úvah o odpovědnosti umělce pokračuje úvahou Barbory Zentkové a Julie Gryboś, které tvoří uměleckou dvojici, životně i pracovně rozepjatou mezi Berlínem a v Brnem. K tématu se dále vysloví například teoretik a kurátor Jan Zálešák, umělkyně a kurátorka Marta Fišerová Cwiklinski či šéfkurátor Moravské galerie v Brně Ondřej Chrobák.
Nejsme si zcela jisté, zda lze na problematiku odpovědnosti umělce nahlížet jako na specifickou kategorii. Je snad odpovědnost umělce jiná nebo větší, než odpovědnost kohokoliv jiného? Kterékoliv jiné osoby? Otázka ovšem také zní – odpovědnost ke ko ... více »
Tiredness Quotes v Karlín Studios
Hudební jam jako protest a současně symbolická paralela s tlakem společnosti na vysilující stále se zrychlující výkon – ve výstavním projektu Barbory Zentkové a Julie Gryboś.
Toho dne klesla teplota až ke dvaceti stupňům pod nulou. Bylo to na začátku bouřlivého roku 1972, kdy se Západním Německem ozývaly výstřely Frakce rudé armády, a proto policie a úřady bedlivě střežily i undergroundové koncerty. Krautrocková kapela C ... více »
Luboš Drtina: Aby to všechno harmonovalo
„Já jsem začal dělat knížky proto, že je mám rád. Dvě tři za rok, ve třiceti kusech s originální grafikou. Pak to se ženou ručně sešijeme. Nespěcháme, neříkáme nikomu žádné termíny,“ říká grafik, typograf a vydavatel Luboš Drtina. Péčí Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě vyšla koncem loňského roku kniha rozhovorů s umělci „z Českomoravské povýšeniny“ s názvem Tam u šraňků bude přístaviště. Některé z nich postupně představujeme i na stránkách Kulturních novin.
Ptala se LENKA DOLANOVÁ Do Chlov mě dovedla navigace po spletitých cestách, silnička na návsi končí. Vesnička na Pelhřimovsku usazená v kopcovité krajině, s udržovanými domy okolo návsi, na které se pasou krávy a volně pobíhají perličky. Hledala jse ... více »
Nové číslo Bulletinu Společnosti Otokara Březiny
Otokar Březina a Jan Zahradníček – osobnosti, jejichž odkaz přináší stále nové poznatky.
Památku básníka a spisovatele Otokara Březiny (13. září 1868, Počátky – 25. března 1929, Jaroměřice nad Rokytnou), představitele symbolismu, šíří už třicátý rok ve svém Bulletinu jaroměřická Společnost Otokara Březiny. Každé vydané číslo, nynější je ... více »
Počteníčko: Rasovisko
Každá dědina má svůj rub – i Habrůvka z klasického díla Rok na vsi.
Na den sv. Kalixta. Rasovisko je Habrůvka v Habrůvce, dědina na dědině, ve státě stát. Je to rub Habrůvky — „poslední království na zemi“ — „néspodňéší peklo tehoto světa“ — propast. — — — Kdo nepřešel Rasoviskem v tající zimě nebo za podzimních deš ... více »
Anatole France: Vzpomínka
Nobelista Anatole France (vlastním jménem Jacques-François-Anatole Thibault, 1844–1924) nebyl jen autorem polemických děl jako Ostrov tučňáků, Epikurova zahrada nebo Vzpoura andělů či rozsáhlého životopisu Jany z Arku. Do literatury vstoupil jako křehký lyrik blízký hnutí parnasistů.
Vícekrát už jsem ji nespatřil. Tehdy, za dne, kdy v tiché ulici dubnové nebe sládne, kdy šeřík zavoní přes věkovitou zeď, zdálo se mi, že čas přijímá právě teď svou čirost od štíhlé amazonky, jež září a kolem šíří jas, pyšný jas bledých tváří, zatím ... více »
Vážený pane prezidente
Fejeton o tom, proč letět do Ruska.
Vážený pane prezidente, chtěl bych jet s vámi do Ruska. Chtěl bych se, bude-li ve vašem speciálu místo, přitřít do vaší svity. (Myslím leteckého speciálu; ale pojede-li se vlakem, i na to bych si udělal čas.) Na rozdíl od vás, jemuž bylo v květnu pě ... více »
Moje neteř píše vládě
Příběh jednoho rodu a humoru za všech časů.
Smysl pro humor je u nás v rodině částečně dědičný i naučený. Se sestrou jsme vyrůstali v blízkosti našeho strýce, který se narodil v roce 1958 v porodnici v Podolí v den, kdy v Praze byla na státní návštěvě jordánská královská rodina s těhotnou pri ... více »
Existují policajti?
O hledání odpovědí na dětské otázky.
V rádiu právě říkají, že probíhá další restrukturalizace policejních útvarů. Po škatulatech s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu z roku 2016, kdy se policie takovou ultrarychlou změnou struktury připravila o řadu zkušených lidí ve svých ř ... více »