Kultura a umění Kultura

Tiredness Quotes v Karlín Studios

Tiredness Quotes, pohled do instalace, foto_archiv autorek Tiredness Quotes, pohled do instalace I, foto archiv autorek Tiredness Quotes, pohled do instalace při performativním zahájení. Foto archiv autorek Tiredness Quotes, pohled do instalace při performativním zahájení. Foto archiv autorek Tiredness Quotes, pohled do instalace při performativním zahájení. Foto archiv autorek

Hudební jam jako protest a současně symbolická paralela s tlakem společnosti na vysilující stále se zrychlující výkon – ve výstavním projektu Barbory Zentkové a Julie Gryboś.

Toho dne klesla teplota až ke dvaceti stupňům pod nulou. Bylo to na začátku bouřlivého roku 1972, kdy se Západním Německem ozývaly výstřely Frakce rudé armády, a proto policie a úřady bedlivě střežily i undergroundové koncerty. Krautrocková kapela Can tehdy 9. ledna hrála na kampusu berlínské Technische Universität, který byl epicentrem studentských radikálů. V zemi platilo, že policie má zákaz vstupu na studentskou půdu, pokud se něco nesemele. Auta a pěšáci museli hlídkovat venku. Can se utrhli ze řetězu, oddávali se rituálním jamům s monotónními rytmy a mezi nimi probublávaly psychedelické syntezátory. Přidávali jednu hodinovou skladbu za druhou, aby otestovali trpělivost policie. „Byli jsme jako fotbalový tým, ale netušili jsme, kam míč skočí,“ popisoval Holger Czukay z Can až telepatické napojení na spoluhráče. Uvnitř sálu se kouřila tráva a jointy se provokativně vystrkovaly z oken směrem k mrznoucím strážníkům. „Po dvou hodinách hraní byli už Can úplně vyčerpaní, ale taky v dobré náladě – a přisadili další hodinový přídavek,“ vzpomínal jeden z účastníků. Koncert nakonec trval 6 hodin, a když se lidé rozcházeli, z policejní hlídky už nevydržel na pozicích skoro nikdo.

Naplno se tu demonstrovala síla jamující kapely. Nemusí to být jen hypnotický zážitek a projev semknutí publika s hudebníky, ale taky politické prohlášení a projev neposlušnosti. Nebo všechno dohromady a mnohem víc. S kolektivitou se pojila také únava a ta se projevovala na několika úrovních: v napnutých svalech bubeníka, nebo v řadách stále omámenějšího publika a na druhé straně u na kost promrzlých policistů. Podobných detailů, příznaků vyčerpání, opotřebení a degradace materiálu si všímají ve své tvorbě také Barbora Zentková & Julia Gryboś, které často pracují s médiem jamující kapely a zkoumají jeho další rozměry.

Jejich aktuální výstava Tiredness Quotes rozpracovává stejné téma a je pokračováním ostravského projektu Potential Causes of Afternoon Tiredness, který dvojice zasadila do jedné z opuštěných budov v centru města mezi rezivějící věšáky a zašlé mobiliáře. Ze zkrachovalé prodejny si umělkyně pro instalaci v Karlín Studios vypůjčily nepatrnou část vybavení a doplnily ji o nové vypletené objekty. Mezi nimi nechají Zentková & Gryboś hudebníky hrát motiv písně Dancing in the Dark, aby dokumentovaly, jak se v důsledku únavy skladba nesouměrně deformuje. Výstava je přiznanou citací skladby Bruce Springsteena z roku 1984, v níž se vypisoval z frustrace, kreativního bloku po úspěšné desce, obav jak na ni navázat a úzkostí pod tlakem nahrávací společnosti. Najatí hudebníci se budou během čtyřhodinové performance vracet k songu a zároveň se mu vzdalovat. Sdělení je ale i jinde než v melodiích a tónech: v krůpějích potu na tvářích hudebníků, rozedraných prstech kytaristy, prasklých strunách nebo u přešlapujících návštěvníků výstavy.

Není to jen koncert na vernisáži, ale také svérázná zpráva o aktuálním nastavení zacíleném na neustálý výkon a zrychlování produkce. Současná sociologie pracuje s tzv. indexem dřiny, který takovou akceleraci přepočítává počtem hodin, které musí člověk s průměrným platem odpracovat, aby zaplatil nájem v průměrném bytě ve velkém městě. Za posledních 70 let vzrostl jenom v severní Americe ze 45 na 101 hodin a vlivem globalizace nebude situace jinde v prvním světě výrazně jiná. Stávající neoliberální systém tak konstantně a plošně vytváří vysilující úzkost, kdy hlava velí pracovat, ale tělo odmítá vykonávat úkony, selhává a protestuje. Nezbývá nám nic jiného než „jamovat“ do vyčerpání?

I come home in the mornin’ I go to bed feelin’ the same way I ain’t nothin’ but tired Man, I’m just tired and bored with myself

Tiredness Quotes, Zentková & Gryboś, Karlín Studios, Praha, 7. března 2020 – neupřesněno.