Společnost a politika Zahraničí

Postřehy z koronavirové Ameriky

Foto autorka.

Shrnutí toho, co se dnes děje v USA.

Minulý týden jsem si myslela, že New York ztichl, tenhle týden si myslím, že to tu nemůže být tišší. Co napsat. Jsme v průseru, všichni v USA. Koronavirus odhalil ty nejzákladnější nedostatky, které tady v USA máme. Jak se to stalo?

Náš průser se skládá z několika velikých částí. Můžeme začít třeba politikou.

USA je vlastně federace států vedená guvernéry a volenými zástupci; nad guvernéry států už je pak jenom federální vláda v čele s prezidentem.

No a náš prezident, stejně jako většina federální vlády, nevěří vědě, informace, pokud nejsou ve formě chvály vlády a prezidenta, jsou falešné, doktoři jsou liberálové a za poslední 4 roky vláda sebrala 80 procent rozpočtu CDC (Center for Disease Control, něco jako hlavní hygienik v ČR). V únoru a březnu se náš prezident rozhodl, že koronavirus je demokratický hoax a nemusí se jím tudíž zabývat. Odmítl zavřít USA, jako se to dělo v Evropě, a vzkázal guvernérům, ať si to vyřeší po svém.

Guvernéři států postupně pozavírali celé USA. Federální vláda, která má na starosti zásoby materiálů v době nouze, se rozhodla až po velikém nátlaku začít zásoby rozesílat a také poslat armádu.

Jak víme, stát New York má nejvíce případů koronaviru v USA, které má zase nejvíce případů na světě, tak tady se Trump trefil, náš virus je opravdu ten největší a jak to tak začíná vypadat, i nejsmrtelnější. Guvernér našeho státu se rozhodl jednat poměrně brzo a uzavřel Newyorský stát.

Jsme v „shelter in home“  neboli "chraňte se doma".

A teď nastává ten opravdický průser. Neexistence univerzálního zdravotního pojištění, Obamacare je po čtyřleté vládě republikánů jedním velkým vtipem, neexistence podpory v nezaměstnanosti, neexistence jednotné nemocenské, každý zaměstnavatel si ji dělá po svém a velké procento ji neuznává vůbec, propouštění bez jakéhokoliv odstupného, jak se třeba stalo 1200 zaměstnancům letiště JFK.

A pak tu máme lidi, kteří tohle všechno musí navigovat. Dejme tomu, že si platíte zdravotní pojištění, jste tedy ten, „co má štěstí“, jak se tady říká. Pokud vás propustí z práce, musíte si začít platit zdravotní bez procenta od zaměstnavatele, a to se může s přehledem vyšplhat na 2000 dolarů měsíčně. Pokud nemáte práci, tak se to těžko platí. Stát za vás nezaplatí nic, vůbec nic.

Prvního dubna nemělo 40 procent Newyorčanů na zaplacení nájmu, někteří majitelé domů odpouštějí nájem za duben, plno ale ne. Pokud nezaplatíte, začnou se vám sbírat penále, a pak je vyhození z bytu hodně jednoduché, pokud vás vyhodí z bytu za neplacení nájemného, je možné, že už vám byt nikdy nikdo nepronajme.

Pokud nemáte pojištění a odveze vás sanitka do nemocnice, je možné, že se zadlužíte na hodně dlouho. A tak mnozí nemocní raději volí zůstat doma nebo se pak těsně před přechodem na ventilátor, který tu nepřežije 90 procent pacientů, ptají lékařů, kdo za ně zaplatí nemocnici. Umírají tak nejen naprosto sami, ale i s pocitem toho, že zadlužili rodinu.

Pokud zemřete jako jedna sestřička, která měla rodinné pojištění přes zaměstnavatele, rodina o něj do 30 dnů přijde a nikoho nezajímá, že se sestřička nakazila od pacientů, o které se starala.

Lidé umírají doma hodně, tak moc, že po New Yorku jezdí vojáci ve speciální nenápadné dodávce a sbírají těla. K dnešku zemřelo doma a v nemocnicích skoro 11 000 lidí.

Pokud onemocníte a máte to štěstí, že máte nemocenskou, která poskytuje v nejlepším případě 7 dní marodění na rok a vy ji přesáhnete, jdete na neplacenou nemocenskou, tam si platíte zdravotní pojištění v plné formě. Jo, a taky vás můžou vyhodit z práce.

Federální vláda se rozhodla nabídnout podporu v nezaměstnanosti, 1200 dolarů jednorázově, což stačí tak možná na jeden nájem, možná, hodně možná.

Za dva dny musíme všichni povinně nosit roušky, už tak je stejně nosí většina lidí.

Předminulé pondělí se Trump rozhodl, že v úterý řekne datum, kdy se USA otevře, v pondělí odpoledne utvořili guvernéři sedmi států na východním pobřeží a tří států na západním pobřeží alianci, prý se rozhodnou, kdy otevřít svoje státy podle vědy, lékařů a rozumu. Od té doby se připojují další.

Šach!