Počteníčko: Kniha Blbů
Vyprávění zlínského písmáka Jožky Bati na svéráznou stolní společnost, která se scházela v pivovarské restauraci u zámku.
Ještě za starostování Antonína Batie založil ve Zlíně Dr Josef Malota, pozdější úředník ministerstva zahraničí ve Vídni, spolek Kosů, jehož účelem bylo naučiti členy správnému chování. Do jaké míry bylo účelu dosaženo, nedá se říci, ale spolkové schůze vyznačovaly se obřadnostmi, pokutami za nevhodné chování, neb zanešením do knihy Blbů. To byla velká ozdobně vázaná kniha s třemi těžkými zámky od nichž měli klíče tři různí funkcionáři spolku. Celé legendy byly o tom, kdo všechno je již v knize Blbů zapsán a dokonce jednou musela obec zakročit. Policejní komisař Čistín žádal z moci úřední o nahlédnutí do knihy. Žádosti jeho bylo ochotně vyhověno za plné účasti členstva. Funkcionáři odemkli podle předepsaných ceremonií knihu a policejní komisař dychtivě obrátil první tři tuhé listy za nimiž bylo zrcadlo – v němž se objevil jeho úřední obličej. Beze slova zavřel knihu a zlostně odešel. Spolek Kosů neměl konkurence a marně se pokoušeli mnozí závistivci napodobit jej. Zejména dobrovolná kázeň Kosů byla obdivuhodná. Kosi měli i své kategorie. Čekatelé členství byli Spodní Kosi (unterkosi), pak Rokosi a na řádné Kosy byli pasováni a to zvlášť obřadně. Při takových obřadech bývala místnost Kosů do posledního místečka obsazena. Obřad spočíval v tom, že nový Kos musel nejdříve nahlédnouti do knihy Blbů a naposled musel políbiti sukovici jíž byl pasován. Zapomněl-li někdo při vstupu do spolkové místnosti potřásti rukavicí, která byla se stropu zavěšena, nebo se nějak nepřístojně choval, musel složit do spolkové pokladnice pokutu. Z výtěžku pokut byly pak pořádány společné hostiny (vepřové hody, krocan aj.) a bylo pamatováno i na dobročinné účely. Mezi Kosy byly zpívány výlučně národní písně i v kraji neznámé. Jakýmsi sbormistrem Kosů byl Dr Malota, výborný zpěvák a muzikant. Spolková místnost Kosů byla ve starém panském pivovaře, za nájemce p. Rudolfa Höfra… Odchodem Dr Maloty do Vídně zanikl navždy i spolek Kosů. Ještě před Kosy byl zde spolek Čmeláků, který založili první úředníci Baťovi, ale ten brzy zanikl, neb nebyl dost vtipný a zábavný.
Jožka Baťa: Ze zlínských událostí, pamětí a pověstí. In: Zlínsko od minulosti k současnosti, 16/1999.