Čtrnáctideník Kulturní noviny
10. číslo pondělí 10. 5. 2021
Čech, který vystudoval v Minsku: Bělorusko byla země největších tragédií v Evropě, dnes je to rybníček obehnaný lesem, jehož obyvatelé si hrají na to, co je za ním
Rozhovor s dr. Miroslavem Jouklem
V letech 1983 – 1988 jsi absolvoval vysokou školu v běloruském Minsku a dodnes jsi s ní a se svými tamními spolužáky ve styku. Přes hromady mediálních příspěvků o Lukašenkově režimu český čtenář neví o Bělorusku a jeho kultuře téměř nic. Jak bys cha ... více »
Výstava o Bělorusku s programem putuje po ČR
Tisková zpráva
11. května odpoledne zasáhl obrovský požár slavný běloruský kostel Nanebevzetí nejsvětější Panny Marie v Budslavi, jehož každoroční slavnost je zapsaná na světový seznam UNESCO. Běloruská biskupská konference apeluje na pomoc při obnovení kostela ... více »
Nechte nás slavit tento den!
Osmého května 1945 skončilo nacistické Německo – žádné historické datum není důležitější. Proč je ale dnes tento den v Německu prakticky bezvýznamný?
Třicátého dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu. O osm dní později nacistické Německo v sovětském hlavním štábu v Berlíně-Karlshorstu kapitulovalo. Zemřelo přibližně 60 milionů lidí, toho dne ale byli nacisté konečně poraženi a druhá světová vá ... více »
Kam míří písně?
Jedním z možných kritérií, podle nichž lze přemýšlet o písnich, je otázka směřování obsahu jejich textů: Zda-li do budoucnosti, či zda se ohlížejí zpět a případně reflektují minulost.
„Ten život utekl jako voda.“ Jak často jsem už slyšel tuhle větu a jak často v ní bylo cítit hlubokou melancholii. Nebo dokonce i pocit prázdna, zmaru. Na začátku dětství obtížené úzkostmi, jejichž původ byl v existenční nejistotě, hrubých vztazích ... více »
Koruna nad níž Slunce nezapadá
Miniesej inspirovaný jedním královským rodem a televizním seriálem o něm
Přes mizernější a mizernější znalost geografie v České republice (která je bohužel daná momentálním přichýlením rodné země prvního moderního pedagoga dějin k systému anglosaských zemí, na jejichž veřejných základních a středních školách předmět země ... více »
Dobré koronazprávy XXVIII.
Další díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.
Paměti z karantény https://www.cbmpolicka.cz/cz/18-uncategorised/1401-vyzva-pameti-z-karanteny Muzeum v Poličce vyzývá seniory, aby pobyt v izolaci využili k zapisování svých zážitků. Co s pandemickým odpadem? https://pozitivni-zpravy.cz/kam-s-pouzi ... více »
Dva z ohrožených: Vydra říční a Netopýr velkouchý
Dvě studentky Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně v rámci svého projektu pojednávají v KN o ohrožených druzích živočichů a o tom, jak je chránit.
Když se řekne Vydra říční, může se nám vybavit mnoho asociací. Pro mne to je vzpomínka z dětství na krásný výpravný večerníček o vydřím mláďátku Vydrýskovy, který žije na řece Vydra u Turnerovy chaty. Je obecně známo, že tito živočichové obývají vod ... více »
Curating Online: Kulturní scénu online prostor nezachrání
O aktuální proměně uměleckého provozu prostředím „online“, o jeho možnostech, přínosech, a také kriticky o chybném nastavení institucionální podpory, diskutovali Karina Kottová, Marek Pokorný, Michal Novotný a Tomáš Hrůza na konferenci v rámci brněnského festivalu Brno Art Week.
Nikdo neuteče kvantifikaci. Trapné, přesto zjevně nezbytné, kontinuální upomínání na základní funkci kultury, nekonečné ozřejmování, že není, nebyla a nebude ekonomicky výdělečným sektorem, přítomnost tabulkového kapitalismu a náhled na kulturní ins ... více »
Dvě kratší politglosy
K dnešku…
„Česká centra“ jsou (bývala?) báječná věc. Ty z Prahy řízené instituce rozšířené kromě Patagonie a Antarktidy snad po celém světě. I v Moskvě měla donedávna svoji pobočku: Český dům - a v domech k Českému domu přifařených byty pro české obchodníky, ... více »
Deník Petra Kováře, 26. dubna – 9. května 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Začal jsem si psát deník, protože jsem to jako redaktor začal chtít po ostatních: Co když ten skvělý celoroční dokument selže na tom, že někdo vypadne?! Že někdo slíbí, ale nedodá?! Zároveň mě to ale chytlo, a tak jsem jen doufal, že jako záložník z ... více »
Pětkrát v Rusku: Třetí cesta do Ruska (2009): Zpívající písmena
Když nejsi rusofob, jsi tedy rusofil?, ptal se mě před jednadvacátým srpnem roku 2018 básník a kritik Radim Kopáč v rozhovoru, který měl vyjít toho času v Lidových novinách, a který nevyšel, protože toho času bylo zvykem na Rusy plivat – v rámci té bohulibé třaskavé směsi, která si zcela záměrně plete Sovětský svaz s Ruskem, Putinovy snahy se Stalinovými výsledky apod. K čemuž připočti glorifikaci nevinného Západu (jeho „humanitární“ bombardování Srbska třeba) a klasické užívání dvojího metru: na jedné straně odporná anexe Krymu a na druhé straně shovívavé očko nad připojením Golanských výšin k Izraeli. Na rozdíl od některých mám však za to, že tak jak čile obcujeme s Němci, kteří nám ve své fašistické epizodě ublížili násobně víc než Rusové ve svém sovětském balení, že bych neměl přisýpat sůl do ran, které jsem nezpůsobil. Osmašedesátý rok Sovětskému svazu (a jeho komunistickým spojencům) odpustit nejsem s to, ale na Rusko jsem se snažil dívat pokud možno bez předsudků.
V pondělí 1. června jsem konečně dostal víza. A cestou na nádraží pro lístky jsem potkal známého, známého antikomunistu (a po svém návratu z JAR i zaníceného rasistu), jemuž jsem se zmínil, že v pátek jedu do Ruska. „Tak v tom Sovětském svazu pozdra ... více »
Šťastní normální
Postřehy Roberta Fernándeze Retamara o básnících a těch ostatních.
Šťastní normální, ty zvláštní bytosti, Ti, kdož neměli matku bláznivou, otce ochlastu, Domov nikde, neznámou chorobu, syna provinilce, Ti, kdož nezprahli na troud od žhavé lásky. Ti, kdož zažili sedmnáct podob úsměvu a ještě o něco víc. Ti, kdo mají ... více »
Za poslední Újezdskou branou
Vzpomínka Karla Hašlera na nepříliš populární pražskou památku, která vyšla v Národních listech 8. května 1938.
Těchto dnů zbourali pod Hladovou zdí na Újezdě poslední zbytky bývalé újezdské brány, toho jména již čtvrté. První stávala v malostranské hradební zdi na konci dnešní Karmelitské ul. a byla postavena r. 1257 Přemyslem Otakarem II. Za Karla IV. byla ... více »
Májový sen
Všechno v jednom snu
Byl pozdní večer... teď přesně vím, co čekáte, ale nepřijde to, i když je máj a někde možná i lásky čas. Byl pozdní večer. Dojedl jsem pár obalených kuřecích křídel a stripů (ani jsem netušil, že něco takového kuře má) umístěných ve výhodném kyblíku ... více »
Květnové dny
Z autorova deníku.
Od roku 1561 (kdy francouzský král dostal pro štěstí konvalinku) svátek lásky a od roku 1886 (kdy při demonstraci za osmihodinovou pracovní dobu v Chicagu bylo 11 mrtvých) svátek práce. Ačkoli jsem měl vymyšlený důležitý program, za celý den jsem ne ... více »
Pod svatou Annou
Obrázky z rozvolňování našinců
Pod svatou Annou Matěje Václava Jakuly štráduje trojice, matka, otec vláčí se za ruku, dcera drží si zodpovědný pubertální distanc dvou metrů, muchlá v náruči štěně, občas se po rodičích nahněvaně ohlédne a štěpná energie uniká z celé rodiny jak z F ... více »