Fejeton Kultura

Jak český ekolog amerického houmlesáka na ještě větší mizinu přivedl

Americký stroj na vratné láhve.

Nejen o vratných láhvích.

To bylo tak. V Massachusetts na východě USA sídlí Atlantické centrum pro životní prostředí, na jehož pozvání jsme se dostali s několika českými a slovenskými kolegy na stáž do států. A protože co Čech, to muzikant, o Slovácích ani nemluvě, požádali nás naši hostitelé o večer českých, slovenských a moravských písní. Byli jsme tehdy nedaleko Concordu (rodiště známého filosofa Thoreaua), a protože naše kapela sestávala z jedné mandolíny a pěti vokálů, snažili jsme se ji doplnit o bicí či štěrchací nástroje. Nejlepší způsob – piksla od cocacoly naplněná štěrkem.

Rozhodl jsem se, že takový nástroj opatřím. Jako z udělaní v malém obchodě u benzínové pumpy, kde jsme zastavili, měli kolu jen ve skle nebo plastu. Vyšel jsem před kvelb a můj zrak padl na veliký igelitový žok, plný hliníkových plechovek od nápojů. O žok se nonšalantně v leže opíral typický americký houmlesák (v minulém století bychom řekli tremp) a snad podřimoval. To mne samozřejmě nemohlo odradit od toho, abych se začal v pytli prohrabovat. Rachocení plechu probralo bezdomovce z letargie a bedlivě mne pozoroval. Vybral jsem si krásnou velkou znělou plechovku laděnou do G a strčil jsem si ji do kapsy. V té chvílí se ležící bytost mrštně vztyčila, s despektem mne změřila od hlavy k patě a popadnuvše pytel zmizela, jak když běží liška k Táboru.

Byl jsem samozřejmě překvapen a v průběhu večerní hudební produkce jsem naše americké hostitele počastoval touto příhodou. Od nich až jsem se dozvěděl, že ve státě Massachusetts jsou všechny plechovky („cans“) a další nádoby od nealkoholických nápojů a piva povinně zálohované na 10 centů a že jejich sběrem si bezdomovci přivydělávají na živobytí. V tu chvíli mi došlo, proč se nikde neválejí prázdné láhve, plechovky ani petláhve, a taky mi došlo, že jsem nevybíral z odpadového koše, ale ze soukromého saku amerického houmlesáka a nic jsem mu za to nezaplatil. Skoro to mohlo vypadat, že čeští ekologové jsou tak chudí, že obírají i bezdomovce.

To, jestli se všude válejí prázdné obaly, nebo jestli se vracejí prostřednictvím obchodní sítě, není sice zásadní, ale velmi dobře viditelný environmentálním problém. V Massachusetts ho vyřešila neviditelná ruka trhu vedená viditelným zábradlím zákonů státu. Těžko budeme podezírat jejich zákonodárce ze státního direktivizmu či ekologického fundamentalizmu – přesto to tam prosadili a funguje to. Dokonce jsem se dozvěděl, že toto opatření má nezanedbatelný sociální aspekt – slouží jako přivýdělek bezdomovcům.

Je to divné, že právě naši zákonodárci byli a jsou proti povinnému zálohování lahví od nápojů. Ekologové se snažili povinné zálohování lahví prosadit, ale neuspěli, teď je řada na bezdomovcích. Ostatně je to i v jejich zájmu. A já slibuji, že už je nebudu okrádat.