Čtrnáctideník Kulturní noviny
12. číslo pondělí 7. 6. 2021
George Grosman: Tátův Obchod na korze nebyl slovenský, ale československý film. Váš děda jeho předlohu skutečně četl jako jeden z prvních
Domácký rozhovor s autorovým rodinným přítelem, jazzmanem, překladatelem, a synem autora prvního čs. oscarového filmu Obchod na korze Ladislava Grosmana, který se narodil před 100 lety, zatímco jeho film získal Oscara před 55 lety
Na začátek „otázka“, respektive příspěvek do našeho dialogu, která bude trochu dlouhá, to ale proto, že musí překlenout řadu desítek let a mnohé vysvětlit. Na pražských Vinohradech ve čtvrti, která proslula jako umělecká už od začátku 20. století, k ... více »
Hokejové reparace
Jako člověk, který je v první řadě fanoušek fotbalu, jsem se doslechl, že Česká republika hraje na MS hokej s Británií. Pomyslel jsem si: Copak Británie má v kolektivních sportech vůbec nějakou "federální" reprezentaci? Hrát na dvě branky můžeme s Anglií, Skotskem, Walesem, Severním Irskem, ale s jakoupak Británií? Napsal jsem to i svému britskému kamarádovi – který mě ale pěkně setřel. Odepsal totiž: "Tak jsem četl, že dneska hrajeme s nějakou Českou republikou. Budu se muset podívat na mapu, kde to je. Pokud se ze svého dětství pamatuju, ať už jako Anglie nebo Velká Británie – vždycky jsme hráli jen s Československem..."
Pro jistotu jsem se podíval do encyklopedií – kde jsem zjistil, že jsme oba vedle jako ta jedle! Před první světovou válkou, když se ještě v hokeji nehrálo mistrovství světa, ale jen Evropy, vypadaly jeho výsledky takhle: ME 1910 v Les Avants (Švýca ... více »
Špatná koronazpráva – chybí data
Už více než rok nás onemocnění covid-19 svírá v kleštích nouzového stavu. Věda mohla za tu dobu odpovědět na mnoho otázek, ale to se nepodařilo.
Věda bývá považována za nejostřejší meč v boji proti koronaviru. Do výzkumu vakcín se pumpují horentní sumy, aby se pandemii učinila přítrž. Méně už se mluví o stinné stránce této hrdinské ságy: o tom, kde věda v koronavirové krizi selhává, nebo se ... více »
Petice proti množení zvířat a utrácení jejich mláďat v zoologických zahradách
V článku Odvrácená tvář zoo, který se stal 8. nejčtenějším textem Kulturních novin za rok 2020, jeho autorka Lubomíra Moudrá popsala vraždící mechanismus některých dnešních zoologických zahrad. V těchto dnech byl protest proti těmto praktikám doveden do podoby následující petice
PETICE podle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním Množení zvířat a následné utrácení mláďat prováděné v některých zoologických zahradách je NEPŘÍPUSTNÉ. My, níže podepsaní občané, odmítáme lhostejně ... více »
Dobré koronazprávy XXX.
Další díl redakčního výboru zpráv a informací, které přinášejí návody i naději.
Závodní okruh jako očkovací centrum Po zrušení Velké ceny Kanady Formule 1 slouží montrealský okruh Gillese Villeneuva k očkování, návštěvníkům nabízí i výstavu závodních vozů. Nová léčba koronaviru Australští vědci vyvinuli metodu, jak v plicích na ... více »
Zblízka a do hloubky, ale převážně nevážně
Jednou z prvních rozsáhlejších reflexí života v kovidové pandemii (v českých zemích) je knížka s fejsbukovým „deníkem“ japanoložky a teatroložky Denisy Vostré. Obstojí i v tištěné formě? Ano.
Je to víc než jen deník, jsou to zuihicu. Črty, které se jako žánr ustavily v dalekém Japonsku už někdy v dávném 9. století (našeho letopočtu). Zní to exoticky, ale i čeští čtenáři je mohou znát ze souboru, který pod titulem Zápisky z volných chvil ... více »
Tenkrát v Brně
Lze „v časech všude dostupných informačních sítí a přelévajících se globálních vln umění“ objevit specifika umění regionu? Nebo jsou to rozdíly náležející spíše „institucionální a provozní rovině“? Úvaha nejen nad kurátorským záměrem velkorysé výstavy Tady a teď v brněnském Domě umění.
O výstavě Tady a teď se v médiích i na sociálních sítích už napsalo pár odstavců. Některé z nich se točily kolem otázek, kdo zde je a není zastoupen, zda toho nevystavili trochu moc, je-li prezentace konzistentní ve svém sdělení či odráží dlouhodobý ... více »
Katalog jako milostný román
V rámci aktuální výstavy malíře Jakuba Sýkory v českokrumlovském Egon Schiele Art Centrum proběhne křest umělcova nového katalogu, do kterého měl autor těchto řádků to potěšení nahlédnout.
Před dvaceti lety byl ve Spojených státech ohlašován konec věku ironie, přestože prý například New York Times jen chvíli předtím používaly ironii v bezmála dvojnásobné míře než v letech osmdesátých. Zpovykané euroatlantické společenství mělo zvážnět ... více »
Deník umělce
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Jitka Chrištofová (1977) absolvovala v ateliéru Vladimíra Kokolii na pražské Akademii výtvarných umění. Získala opakovaná ocenění v oblasti grafiky. Dlouhodobě zpřesňuje zachycení krajiny upouštěním od konkrétní scenérie směrem k nadřazenému „portré ... více »
Kristián Németh a Michal Stolárik: Warm Greetings – ale komu?
Recenzent formuluje tápání a rozčarování diváka uprostřed nepřesvědčivé či nepromlouvající výstavy – environmentu oceňovaného umělce Kristiána Németha
Do samostatné minigalerie Preview ve Fait Gallery je na jaře 2021 instalována expozice s lákajícím názvem Warm Greetings. Divák vstupuje do trojbokého prostoru s růžově vymalovanými stěnami. Co nám vlastně výtvarník Kristián Németh a kurátor Michal ... více »
Víc než malířské záznamy z cest
V Galerii z ruky vystavuje obrazy Boris Jirků.
Křížovice, část městyse Doubravník na Brněnsku, jsou maličkou vesnicí na kopci u lesa s dvanácti obyvateli. Sjízdná cesta, vedoucí sem z údolí od Černvíru (z druhé strany ze Skorotic), zde končí. V Křížovicích byl desetiletí usazený sochař Zdeněk Ma ... více »
Ok-roj
„Určujeme a jsme určováni.“ Nahlédnutí minimalistické, nenásilně aktivizující instalace Okulár ve veřejném prostoru galerie Nonstrop, vytvořené studentkami umění, Eliškou Hanuš a Hanou Sommerovou.
„Pro stromy není vidět les […] lesuje vlastní skrytost […] nikdy jej nenajdu tam, kde zrovna budu.“ Když se ocitneme v lese, les zmizí stejně jako neuchopitelná linka slunce horizontu, k níž spěcháme… Kolkolem nás se kroutí a tyčí kmeny stromů vros ... více »
Pětkrát v Rusku: Pátá (tedy zatím poslední) cesta do Ruska (2016): Nižní Novgorod
Když nejsi rusofob, jsi tedy rusofil?, ptal se mě před jednadvacátým srpnem roku 2018 básník a kritik Radim Kopáč v rozhovoru, který měl vyjít toho času v Lidových novinách, a který nevyšel, protože toho času bylo zvykem na Rusy plivat – v rámci té bohulibé třaskavé směsi, která si zcela záměrně plete Sovětský svaz s Ruskem, Putinovy snahy se Stalinovými výsledky apod. K čemuž připočti glorifikaci nevinného Západu (jeho „humanitární“ bombardování Srbska třeba) a klasické užívání dvojího metru: na jedné straně odporná anexe Krymu a na druhé straně shovívavé očko nad připojením Golanských výšin k Izraeli. Na rozdíl od některých mám však za to, že tak jak čile obcujeme s Němci, kteří nám ve své fašistické epizodě ublížili násobně víc než Rusové ve svém sovětském balení, že bych neměl přisýpat sůl do ran, které jsem nezpůsobil. Osmašedesátý rok Sovětskému svazu (a jeho komunistickým spojencům) odpustit nejsem s to, ale na Rusko jsem se snažil dívat pokud možno bez předsudků.
16. 5. Po/ 12.52 Vyjíždím s básníkem Milanem Libigerem ze Zlína do Prahy. Hned za Wilzoňákem na dlažbě urážím u kolečkového kufru opěrku. Kufr tancuje, trpím. Na hotelu Amadeus debata o poezii, pak jdeme shánět vteřinové lepidlo k Vietnamcům, přilep ... více »
Ulice plná plášťů do deště
Báseň japonského avantgardisty Šigedžiho Cuboie (1897–1975).
Jako by ke mně někdo přiložil Geigerův počítač, náhle to krátce, ostře zabzučelo. Ale nebyl to počítač, to se rozbzučelo moje tělo. Liják v pozdní noci. Myslím na to, že někde tam na venkově určitě bude povodeň, a měl bych už jít se ženou a dětmi sp ... více »
Počteníčko: O poslední morové ráně
Jak probíhala epidemie dýmějového moru v Praze v roce 1713.
Starostlivý císař Karel VI. oznámil reskriptem svým věrným poddaným z obdobně postižené Vídně, že morová rána je boží trest, který na sebe přivolali sami lidé svým nemravným a hříšným životem, a že je od naprosté zkázy může spasit pouze pokání, více ... více »
Sorryjako
Po stopách minulého století v století dnešním
Hele vole, nemáš volnou pajsku na cíga, bitte?" zeptal se mne zdvořile chlapík, který se odtrhl od skupinky podobných zálesáků, sedících na lavičce v parku před poděbradským nádražím a s chutí sajících z třílitrového krabičáku víno, jako tele krávě ... více »