Společnost a politika Domov

Srdce mezi dvěma zeměmi

Dva životy. Dvě země. Dvě kultury

Nová knížka Dva životy, dvě kultury, dvě země. (Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti) přibližuje příchod Řeků do Československa po 2. světové válce a jejich soužití se zdejší společností. Formou osobních vzpomínek a rozhovorů čtivě přibližuje duši lidí, kteří se vztahují ke dvěma zdrojům osobní identity. Je to ojedinělý a přínosný titul v dnešní knižní nabídce.

V roce 1948 přijely do Československa první čtyři skupiny dětí z Řecka. Za nimi během následujících dvou přijížděly další a pak i dospělí. Celkem zhruba 13 tisíc Řeků. Vzpomínky řeckých dětí na přijetí jsou v drtivé většině krásné a není divu. Přišly povětšinou z extrémně chudobného venkovského prostředí severního Řecka a byly svědkem válečných krutostí, při nichž přicházely o své nejbližší. Dostalo se jim jídla, systematické zdravotní péče, začaly se vzdělávat. Někdo se o ně zkrátka začal v klidném prostředí starat. Občanská válka v Řecku byla pokračováním druhé světové války, v níž proti německým a italským okupantům bojovaly dva odboje, které po válce pokračovaly v nelítostném boji mezi sebou. Levicový, vedený Komunistickou stranou Řecka proti pravicovému, vedenému královským režimem s podporou Velké Británie.

Cesta řeckých uprchlíků do Československa a dalších zemí nebyla vůbec jednoduchá, protože v době rozkolu mezi jugoslávským vůdcem Titem a sovětským Stalinem nemohli zpočátku najít místo, kde by spočinuli. Docházelo také k rozdělení rodin, oddělení dětí a ztrátě možnosti jejich identifikace. Červený kříž se snažil registrovat řecké uprchlíky v různých zemích a obnovovat rodinné vazby, ale ne vždy úspěšně.

V Československu se Řekové postupně začlenili do společnosti, mnozí z nás si pamatují na řecké spolužáky na základní škole či na skvělé řecké umělce, kteří se objevili na československé kulturní scéně. V 70. letech po změně politického režimu v Řecku využilo mnoho řeckých rodin příležitosti a vrátilo se do vlasti. Mnozí tu však zůstali – buď si zvykli, nebo vstoupili do smíšených svazků. V roce 2011 se v České republice oficiálně přihlásilo k řecké národnosti 2043 osob a dalších zhruba 200 Řeků u nás žije na základě povolení k trvalému či přechodnému pobytu. Celkově se odhaduje počet těch, kteří se nějakým způsobem hlásí k řeckému národu, na sedm tisíc.

Osudové otázky: Kde je srdce a kde je vlast

Řekové jsou příkladem menšiny, která se u nás dobře integrovala (což znamená, že jejich začleňování neprovázely z žádné strany násilné aktivity) a přitom si podržela vědomí své identity a kulturní svébytnosti. Dnes má status oficiální národnostní menšiny, reprezentují ji například celostátní Asociace Řeckých obcí, v Jihomoravském kraje působící nadační fond Hellenika či od roku 2000 v Brně působící Lyceum Řekyň. Současně si Řekové udržují vzájemné vztahy skrze celou řadu dalších více či méně formálních aktivit. Působivá jsou kulturně založená společenská setkávání spojená s hudbou a tancem.

Nadace Hellenika stála u zrodu dlouhodobějšího projektu, který vznikl u příležitosti 70. výročí příchodu řeckých uprchlíků do Československa a je uskutečňován ve spolupráci s Etnografickým ústavem Moravského zemského muzea v Brně. Jeho základem je výzkum metodou orální historie, který shromažďuje vzpomínky u nás žijících Řeků, a to napříč generacemi. Vznikly rozhovory s pamětníky dramatických událostí konce 40. let a také s jejich potomky, kteří už vyrostli v českém prostředí a nacházejí formulaci vlastního postoje ke své původní národnosti a k nové vlasti. Z výsledků výzkumu byla nejdříve v roce 2018 připravena výstava Dva životy, dvě kultury, dvě země. Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti. Současně s ní byl na veřejnost uveden i dokumentární film.

Dalším krokem se stalo vydání stejnojmenné knihy etnoložky Jany Polákové z brněnského muzejního pracoviště, jejíž vernisáž se uskutečnila v Moravském zemském muzeu v Brně 11. června tohoto roku. Na knize spolupracovalo Etnografické oddělení Moravského zemského muzea a podpořili jej Jihomoravský kraj a město Brno.

Knížka Jany Polákové Dva životy, dvě kultury, dvě země. Řekové na českém území od 2. poloviny 20. století do současnosti (Nadační fond Hellenika, Brno, 2020) je sice prací akademickou, ale současně i velmi zajímavou pro každého, kdo se chce poučit o dějinách a mentalitě našich řeckých spoluobčanů. V její první části Jana Poláková shrnuje v širším historickém kontextu okolnosti příchodu řeckých uprchlíků a popisuje z různých stran proces jejich začleňování do české společnosti.

Nevyhýbá se ani méně radostným tématům, než je záchrana příslušníků poražené a zdecimované jedné válečné strany. Popisuje, co se stalo se skupinou zajatců z řad pravicové královské armády (200–300 osob), kteří byli v Československu v 50. letech vystaveni persekuci a případně i dlouholetému věznění.

Knížka je však neobyčejně čtivá ve své obsáhlejší části, jíž je soubor rozhovorů s příslušníky řecké menšiny. Je zachována i jejich hovorová dikce, což textu dodává koloritu. Napříč generacemi se tu setkáváme s neobyčejně zajímavými úvahami o národní identitě, o niterném vztahu k řecké a české kultuře. Je tu zobrazen i osud rodiny uprchlíků, která se počátkem 80. let celá vrátila do Řecka, narodily se jí tam děti, a v 90. letech se zas vrátili všichni zpět do České republiky. Proč se vrátili? Jak prožívají skutečnost života tam a tady? – Nesmírně zajímavé čtení.

Na závěr ocituji jednu pasáž z rozhovoru s Kostasem Charalambidisem (1965), který se už narodil v Československu, žije zde a věnuje se udržování řeckých kulturních tradic: „ Moje vlast? Moje vlast je tady. Ale srdce je tam. Cítím se tady doma, ale srdce mám tam. To je nádherné, protože jsem (tady) poznal ženu, kterou miluju, a máme tolik společného, protože je to Řekyně. Cokoli vidíme v televizi o Řecku, tak á – jo, to srdce se rozbouří a jsme šťastni, že vidíme něco o Řecku. Muzika a to všecko… Ale jsme tady, ta vlast je tady.“

 

O řeckém exodu do Československa v KN poeticky vypovídal Statis Kokki zde a ze sociálního pohledu redaktor KN Tomáš Koloc zde