Čtrnáctideník Kulturní noviny
16. číslo pondělí 2. 8. 2021
České olympijské příběhy: o jednom zakladateli, šesti sportovcích a smutném konci olympijského ideálu
Olympijské hry v Tokiu jsou prvními v dějinách, které se odehrávají rok po roce, k němuž se oficiálně hlásí (2020). Dnes už olympiáda, tak jako ve starověku není provázena všeobecným mírem a vítězové nejsou osvobozeni od daní a až nadosmrti živeni domovským státem, i když dnešní olympionici si taky přijdou na své - ačkoli na nynější olympiádě si z důvodu pandemie musejí věšet medaile na krk sami. Pojďme si povědět neznámé či málo známé příběhy našich olympioniků, kteří v minulosti mezinárodní sportovní hry silně ovlivnili – ale velký prospěch z toho neměli.
Prvním českým olympionikem byl středoškolský učitel a známý propagátor bontonu Jiří Guth-Jarkovský (1861 – 1943), který krom jiného byl i spoluzakladatel Klubu českých turistů. Jeho stejnojmenný potomek , člen redakce Kulturních novin, ho charakter ... více »
Zbořte pomníky – a napište jiné
Léta bez přihrádek: současná literatura je tak moc svobodná, že ji nelze popsat zavedenými pojmy. Co se přitom děje s literární kritikou?
Mám pocit, že se o literaturu už nějakou dobu zapáleně zajímá snad úplně každý. Moje každodenní zkušenost: „Tak vy jste lektor,“ říkají mi nejrůznější lidé někde ve frontě, v odstavném pruhu na dálnici nebo uprostřed tmavého lesa, jakmile náhodou do ... více »
Landsmanšaft nejsou naši Němci aneb kdo vymyslel slovo Sudety
Je před volbami, a tak se v českých médiích opět začíná objevovat „reprezentace“ naší německé menšiny v zahraničí, tak zvaný Sudetoněmecký landsmanšaft – letos už 71letý nestor, určený k plašení československé a české předvolební politické scény. Povězme si, jak se předkové těch, „o které se stará“ do naší země dostali, proč byli v roce 1903 z českých, moravských a slezských Němců přejmenováni na sudetské, a jak s námi i po hrůzách 20. století stále žijí. I bez landsmanšaftu.
Na přelomu letopočtu, kdy Slované ještě žili ve své východní pravlasti, žil na území dnešní České republiky germánský kmen Markomanů, který zde vytvořil tak zvanou Marobudovu říši. Dle klasického dějepisu k nám přišli na přelomu letopočtu poté, co o ... více »
Mezi lokální a globální spravedlností
Glosa k tématu sociálně spravedlivé uhlíkové daně, kterou autor, dlouhodobě se zabývající možnostmi ochrany klimatu, reaguje na dva články z minulého čísla.
Se zájmem jsem si v minulých KN přečetl dva články německých autorek Klimatická politika a otázka sociální od Ulriky Hermannové a Ochrana klimatu a sociální spravedlnost? Proč ne – například cena benzínu je sociálnější, než si leckdo myslí od Susann ... více »
Mateřské srdce moravské lidové písně dotlouklo
Za Vlastou Grycovou
Po mamince podědila Vlasta Grycová nejen vlohy ke zpěvu, ale i zázračnou paměť. Slyšela píseň jednou a když se jí líbila, už si ji pamatovala. A mohla to být i velmi dlouhá píseň. „Naša mama si celý den zpívala. Znala balady, které měly trebás dvace ... více »
Tři umělecké živly: Jindra, Marek – a Milan
Od úterka minulého do pondělka tohoto týdne odešly tři české umělecké živly. Pár shrnujících i přátelských slov o překladateli a zpěvákovi Miroslavu Jindrovi (1929 – 2021), loutkoherci a herci Vladimíru Markovi (1951 – 2021), a herci, textaři a scenáristovi Milanu Stehlíkovi (1944 – 2021) pro čtenáře KN shrnul autor tohoto textu i jejich slavní přátelé.
Od úterka minulého do pondělka tohoto týdne odešly tři české umělecké živly. Pár shrnujících i přátelských slov o překladateli a zpěvákovi Miroslavu Jindrovi (1929 – 2021), loutkoherci a herci Vladimíru Markovi (1951 – 2021), a herci, textaři a scen ... více »
Andaluský ples 4: Al-Andalus je granátové jablko, oáza i lunapark fraktálů
Hlubinně poetický cestopis
Ráno nemůžu dospat a běžím se podívat na siluetu andaluských staveb za vycházejícího slunce. Slunce poskakuje po úbočí sněžných hor a sděluje zas tu odvěkou novinu, že král se vrátí. Ráno při probouzení vidím: plynoucí průzračnou vodní hladinu nad p ... více »
Deník Kateřiny Olivové, 19. července – 1. srpna 2021
Jaký bude, je, byl rok od března 2021 do března 2022 z pohledu osobností spjatých s výtvarným uměním? Celoroční seriál, v němž celkem 26 umělkyň, kurátorů, teoretiček a sběratelů umění tvoří společný deník, směs profesních, osobních i celospolečenských reflexí, vždy autorským záznamem dvou týdnů.
Kateřina Olivová (1984) je performerka, umělkyně, kurátorka, od ledna 2019 vede s Darinou Alster ateliér nových médií II na pražské Akademii výtvarných umění. Svými aktivitami upozorňuje na zaťaté problémy společnosti (gender, mateřství, parnerství ... více »
Novátor Ladislav Novák v rajhradském klášteře
Ladislav Novák byl a zůstává vysoko vyčnívajícím duchem. Lhostejno, kolik měl, a stále má, morálních i materiálních odpůrců a ničitelů.
Vybraným dílům umělce experimentátora – básníka a výtvarníka Ladislava Nováka je věnována aktuální výstava, připravená pod názvem Novátor Ladislav Novák Muzeem Brněnska v Památníku písemnictví na Moravě, v rajhradském Benediktinském klášteře. Expo ... více »
Pavla Tasovského Léčba železem a ohněm
Kompaktní prolnutí řemesla a umění je do konce prázdnin k vidění v Náměšti nad Oslavou.
Kovové objekty a skulptury z posledního desetiletí – přes tři desítky děl z ateliéru a dílny uměleckého kováře Pavla Tasovského do konce srpna obohacují přírodní a architektonické prostředí parku a obou nádvoří renesančního zámku Náměšť nad Oslavou ... více »
Katarzyna Kuroczka
Poezie současné polské autorky.
vulpes et vipera liška už opustila noru. šla se v noci nažrat. tiše spěchá, vyhýbá se vlčím stopám a bažinám rozlévajícím se po dešti. řídí se neomylným čichem, který ti chybí. je neviditelná. proběhne hned vedle. bezpečně. hladí tvá lýtka vousy ... více »
Kráso holubičí
Poezie biografů pod širým nebem, jak ji popsal čerstvý sedmdesátník Barış Pirhasan.
V letním kinu jsme seděli proti sobě ona živá jak štír tranzistor v ruce si něco šuškal a bylo nám fuk kdo koho proč zabil v tom filmu dav šel alejí tmou vedrem a rádio v ruce už mělo vybité baterky Všichni šli domů spát řekl jsem „kráso holubičí“ ... více »
Počteníčko: V teplé vlně tučných zápachů
Ze vzpomínek Emilia Vedovy – být začínajícím malířem v Benátkách nemusí být tak romantické, jak to zní.
Při svém toulavém živobytí jsem potkal divného malíře – úděsného divouse bez nohy, s berlami, apokalyptický zjev… – který rozbil svůj hlavní stan – a povím proč – ve smažírně ryb. Byla to pitvorná figura, jeden pomocník mu připravoval barvy a jiný f ... více »
