Kultura a umění Kultura

Pavla Tasovského Léčba železem a ohněm

Pavel Tasovský: Ptáci, kovaná ocel, kámen, 2020. Foto Jan Dočekal Pavel Tasovský: Na bidle, kovaná nerez, bronz, 2007. Foto: Jan Dočekal Pavel Tasovský: Spirála, ocel, 2013. Foto Jan Dočekal Pavel Tasovský: Vlna, svařovaný corten, 2012. Foto Jan Dočekal

Kompaktní prolnutí řemesla a umění je do konce prázdnin k vidění v Náměšti nad Oslavou.

Kovové objekty a skulptury z posledního desetiletí – přes tři desítky děl z ateliéru a dílny uměleckého kováře Pavla Tasovského do konce srpna obohacují přírodní a architektonické prostředí parku a obou nádvoří renesančního zámku Náměšť nad Oslavou. Výstavu uspořádali pod titulem Léčba železem a ohněm Národní památkový ústav, správa státního zámku Náměšť nad Oslavou, kastelán Marek Buš a autor.

Inspiraci k přenesenému názvu výstavy autor získal v dávné minulosti, u Hippokrata z Kóu: Co nevyléčí léky, vyléčí železo, co nevyléčí železo, vyléčí oheň, co nevyléčí oheň, je třeba pokládat za nevyléčitelné.

Činná možnost léčby

V utěšeném prostředí zámeckého parku nabízejí se k vnímání hlavně ocelové objekty větších měr. Technologie jejich vzniku jsou z gruntu originální, vyskytující se v daných dimenzích, tvarech a vyzněních solitérně. Jejich podstata je z různých kovových materiálů. Nejméně dvě specifická označení nebude od věci ozřejmit. Corten je slitina oceli, vyvinutá pro odolnost korozi, užívá se bez nutnosti nátěru. Roxor je prostá betonářská výztuhová tyč, použitelná, jak zřejmé, i bez betonu a nadto v uměleckém projevu.

Tasovského objektů se lze při aktivní účasti osobní duchovní kultury uměřeně dotýkat. Pro člověka senzibilního to může mít účinek i léčivý, neboť oheň, usazený v objektu po splněném „zadání“ tvořivé práce, a suma zhmotněné energie umělcových rukou mohou na příhodného dotykače účelně přeskočit. A když ne takto, pak pozitivní úkol jistě splní oči, intelekt a introvertní emoce.

Prolnutí řemesla a umění

Myslím si, že každý současný kovář s alespoň špetkou umělecké ambice si zasluhuje pozornost. Tasovského projev však stojí výš, možno jej měřit nejvyššími měřítky vymezujícími obor. Stěžejním znakem je tu kompaktní prolnutí řemesla a umění. Jistota výstavby na fundamentu řemeslné dokonalosti zvedá se k bohaté mluvě umění. Na dvou zámeckých nádvořích, vnějším a arkádovém vnitřním, nacházejí se díla méně masivní, spíše štíhlá, hojně obtékaná ovzduším, které na místě instalace jako by živě pojímala v akcentaci sumarizovaného autorova uměleckého a řemeslného vkladu. Pod arkádami, v kruhu kolem renesanční Neptunovy kašny, je dvanáctero originálně, přitom z oceli rozpoznatelně interpretovaných složek zvířetníku.

Vždy je přítomná původnost

Uvedené soudy se pokusím shrnout a snad i zobecnit v touze po jejich stálejší platnosti. Ne pro samotná slova, ale s výhradním zřetelem k umělcově práci.
Pavel Tasovský je předním reprezentantem našich sochařů, vyjadřujících se v kovových materiálech. Kovaná, eventuálně i svařovaná, socha (zde skulptivního charakteru) vzniká potřebným spojením fortelu a vnímavosti. Jedno bez druhého se neobejde. Tasovský myslí v konceptech objemu, prostoru, formy a vnitřního sjednání dimenzí zobrazovaného. S renomé zde i v cizině ho dopředu vysunula výtvarná způsobilost, vtělená do svéráznosti projevu rozvinuté od základní hmoty do přitažlivých tvarových detailů. Je dobrým kreslířem, což náleží do nadstavby řemesla označené za deskriptivní invenci. V tužkové skice svede iluzivně zhmotnit trojrozměrné dílo i s atributy kovářské technologie. K otázce po eventualitě vytvoření abstraktní kované sochy přísluší souhlasná odpověď. Avšak nezobrazující skupenství oceli prosté předmětu bylo by artefaktem obtížně akceptovatelným. Tasovského díla ze záběru volné tvorby jsou v sumě své krásy svérázně zobrazující, nesená v harmonii tradiční rukodělné práce, nových technologií zpracování kovu, tvůrčího důvtipu, možností vztahu hutných objemů a lyrizovaných plasticky působících detailů, jež definují námět. V sdruženém estetickém úsudku Pavla Tasovského je vždy přítomná původnost.
-
Pavel Tasovský (*22. 11. 1960 v Brně, adresu má v sousedství náměšťského zámku, na témže místě je Galerie 12 jeho manželky Ludmily Tasovské) absolvoval v roce 1978 Školu uměleckých řemesel v Praze, O čtyři roky později kurz konzervátorů v Moravském muzeu v Brně (specializace kov, dřevo), v roce 1999 Mistrovskou školu uměleckých řemesel v Praze. V letech 1978–1989 pracoval v kovářské dílně Uměleckých řemesel. Následně založil vlastní kovářskou dílnu v Náměšti nad Oslavou a započal autorskou užitou a volnou tvorbu. V roce 1992 ji přivedl k premiérové samostatné výstavě. Hlavní náplní ateliéru a kovářské dílny jsou zakázky do historických objektů a současné architektury. Většina děl s raženým autorovým signem vzniká dle umělcových návrhů a konzultací s architekty. Tasovského kovárnou prošla řada absolventů uměleckých škol, z nichž někteří si později založili vlastní praxi. V roce 2010 byl pozván v roli reprezentanta evropské řemeslné tradice na konferenci kovářů v americké Kalifornii. O rok později byl členem odborné výstavní komise v toskánském Stiu a před nedávnem po tři sezóny lektorem kovářské školy v Bruselu, iniciované pro zachování řemesla belgickou královskou rodinou. V roce 2018 v Richmondu, hlavním městě americké Virginie, reprezentoval evropské uměleckořemeslné hodnoty tradičního kovářství.

Léčba železem a ohněm, Pavel Tasovský, kovové objekty. Národní památkový ústav, správa státního zámku Náměšť nad Oslavou a kastelán Marek Buš, zámecká nádvoří a park. Výstava potrvá do konce srpna, přístupná je od úterý do neděle od 9. do 17. hod., v pondělí je zavřeno, www.zamek-namest.cz