Svět rozdrobených múz
Nové verše dopisovatelky Kulturních novin, básnířky Zuzany Krejčí.
28. února 2020
POD ČEPICÍ
myšlenky
jak drobky od snídaně
když zaplnily stůl a je jich moc
a je jich nevídaně
Svět rozdrobených múz
Je šílenství být člověkem
být tvůrcem nadpozemské krásy
i neskutečných hrůz
11. července 2020
S večerním sluncem
větrem vyhlášená
Čestná držitelka křídel
Ta vůle získat v letu klid
celý svět oněmila
K čestnému místu
medaile bdělá
být dlouho vzhůru
to aby uviděla
jak černým broučkům
zlátnou těla
31. října 2020
Neposílej žirafu co pláče
když neumím ji přečíst
a vyprávěj
cos viděl ve snu a jaké to tam bylo
Pár zkamenělých hudebníků
se do průchodu skrylo
v té době akrylové
a pak
pak přišla zpráva
Ještě si chvilku hrej
se zatajeným světem
lavíruj nad osiřelým řádkem
výborně
dám odměnu za dalších sto
s pozdravem
jsem spokojený
cestu ti dláždím
máš hezky nakročeno
tvůj služebníček
Mefisto
12. ledna 2021
Když se ptáš
tak otázky jsi našel
Ptej se!
Jestli svět hledá melodie
Jak bída bídu uklidňuje
Jestli chce bolest povznesení
Jak dlouho žije motýl
protože před chvilkou tu byl a
už tu zase není
Jaký má smysl chvíle po snídani
A jestli štěstí desetníku platí
když najdeš ho jen stěží
navíc po pětníku
Co jestli odpověď furt váhá?
Vyšplhej třeba po žebříčku
tak do dvou metrů na chviličku
uvidíš svět jak vidí velcí
dojde ti řada doteď utajených věcí
dojdou ti věci lidské
dojdou ti věci odlidštěné
nakonec i
proč na Zem padající hvězdy jsou
nebeským světlem naleštěné
17. ledna 2020