Literární ukázka Kultura

Hřbitovní plevel

Obrázek nebo fotografie#39207

Kuriózní nápisy na náhrobcích, které sebral Antonín Šorm a uveřejnil v časopise Český lid č. 25.

Do teskné nálady dušičkové vnáším několik příkladů, jak podivně bývaly psány nápisy hřbitovní. Ručím za věrnost zápisů. Podávám tím zároveň ukázku ze své bohaté sbírky.

Po válce v roce 1866 postavili u Litomyšle křížek pruskému vojákovi, který zemřel ne právě hrdinskou smrtí, totiž přejedením. Na křížku bylo napsáno:

Zde leží Prus, snědl kozy kus, až mu praskl jeho nácek, pochován je na ten plácek.

Na Plzeňsku v několika obměnách vyskytoval se v minulém století častěji tento, bezděky nedůstojný, nápis: Uvadla růže, uvadl květ, Kateřina Vondráčková, pětadvacet let. Byla malá, ale vostrá, zůstane z ní jenom kostra! Na některých nápisech byla prý tato charakteristika zemřelé delší; mohl by mi někdo sděliti více?

Ve východních Čechách na jednom hřbitově v koutě sebevrahů psány byly do kamene tyto verše: Tady leží Vašáková Otyla, co ten fosfor jedovatý vypila!

K. Dostál-Lutinov ve své sbírce nápisů, otištěných v »Arše«, zaznamenal nápis prý z Prostějovska: Už je po všem. Tělo ztuhlý Anna Macek číslo dvacet, prodej uhlí!

Jeden z vysokoškolských studentů zaslal mi tyto nápisy, neudal však, kde jich získal; tvrdí, že je opsal přímo ze starých omšelých náhrobků. Na hrobě hostinského: Poutníče, postůj u tohoto místa, kde šenkýř Křen spí blahorodý, jenž ve všem následoval Krista, a jak on, víno dělal z vody. Náhrobek ten zříditi dala vdova po kupci Sternu z Prostějova. Jej znal kde který forman z Hané, odpočinutí věčné dej mu, Pane!

Na hrobě učitele: Pod zemí zde dole odpočívá učitel Skočdopole, jenž denně, mimo sobotu a středu, vštěpoval dětem abecedu, pomocí slabikáře a metly, ve zpěvu cvičil mládence a panny a v kostele hrával na varhany. Však dostal souchotě a zhubna, zemřel jest dne 10. dubna. Oplakávají ho v hoři, příbuzní v Chotěboři.

Z doby formanů: Tady leží forman Botka, nevěděl, kde smrt ho potká, v sedm ráno vyjel k nám a v osm byl ten tam.

Antonín Šorm (1890–1947) byl úředník Živnobanky a katolický publicista, autor národopisných studií a vydavatel kalendáře Přítel opuštěných.