Kultura a umění Kultura

Entropie: funguješ, ale nežiješ

Alina Yessimbeková Obrázek nebo fotografie#40396 Obrázek nebo fotografie#40397 Obrázek nebo fotografie#40398

Alina Yessimbeková a Tereza Kučerová otevírají svým výstavním projektem letošní VýTěr v galerii OFF/FORMAT. VýTěr je společensky prospěšná událost usilující již sedmým rokem o praktické seznamování a spolupráci výtvarných umělkyň a umělců s teoretiky a teoretičkami.

Žiješ, nebo jen přežíváš? Duševní živoření, setrvačné fungování v nouzovém režimu a potýkání se s extrémní psychickou zátěží spolu s rapidně zhoršujícím se psychickým zdravím populace nabývají na alarmující aktuálnosti především v posledních pandemických letech. Zatímco se vážné psychické dysfunkce a problémy donedávna týkaly každého pátého z nás, nyní se jedná téměř o každého třetího. Jaký k této problematice zaujímáme postoj a nepotřeboval by zrevidovat? Zatímco někteří lidé dokáží mluvit o svém duševním rozpoložení otevřeně, jiní svůj vnitřní svět před okolím schovávají a někteří své psychické prožitky a problémy skrývají i sami před sebou. Jak moc je legitimní podceňovat úzkostné stavy, mávat nad nimi rukou, hodnotit je jako ‚normální‘ a sezení u psychologa vnímat jen jako záležitost pro ty, co mají „problém”?

Výstava Entropie: funguješ, ale nežiješ pracuje s těmito otázkami především ve dvou hlavních rovinách. Na jedné straně se jedná o hru s vizuálními podněty, které při zběžném pohledu mohou působit nevinně, líbivě, hravě či sladce. Jejich bližší zkoumání ovšem přináší reflexi témat psychických dysfunkcí, problémů a nutnosti nového úhlu pohledu na ně. Kladou si za úkol vzbudit u diváků větší citlivost k lidem, kteří jimi trpí, a vést je k přemýšlení o psychických problémech jako o velmi obecných jevech a každodenním fenoménu značné části populace, a nikoli jako o něčem výjimečném, co v „normálním životě” neexistuje.
Na druhé straně instalace představuje osobní zpověď autorky, formulovanou vizuálními prostředky, které výmluvně vystihují psychické stavy, procesy, emoce a špatné sny, se kterými se sama repetitivně potýká, pracuje s nimi nebo je analyzuje. Dává tak najevo, že není zač se stydět, že je třeba o nich mluvit nebo je řešit.

S tím úzce souvisí i interaktivní část výstavy, která diváky vyzývá k vizuální diskuzi prostřednictvím jejich kreseb vlastního duševního rozpoložení, úzkostí či děsů, které zanechají v expozici. Postupně vznikající rozmanitost jejich osobních svědectví tak bude významně koexistovat a rozvíjet celkem čtyři vystavené autorské reflexe, vytvořené v posledních třech letech, které experimentují s nejrůznějšími výtvarnými technikami a médii. Ať už to je problematika roztříštěnosti myšlenek, vyplouvajících z hlubin mysli, a jejich prolínání se se zkratkovitostí asociací, přeskakujících od krásného k traumatizujícímu v díle Thinkingprocess (2018, koláž, UV tisk, kov 100×100 cm, laser), bezvýchodného a nekonečného procesu odpuzování pozitivních podnětů myslí zahalenou do negativity a vnitřních problémů ve videu Iridescent (2020, objekt, performance, video) nebo projekce vědomých i nevědomých trápení a děsů do tíživých snů v instalaci Subconsciousflow (2021, textil, modrá tuš, kresba, instalace – postel, video, zvuk) či vizualizace opakující se duševní sebevraždy v Never-endingdead (2021, cyklus 16 fotografií), jejímž výsledkem je úplná emoční blokáda, odosobněné vnímání života a okolní reality a jakési „žití pod vodou”, kde sice nic nebolí a nic neubližuje, ale dotyčný stagnuje, není schopen nic plně prožívat a přestože automaticky funguje, nežije… Všechna díla společně představují svědectví, že skutečný duševní stav člověka je nesdělitelná, neoddělitelná a nejintimnější oblast lidského bytí. Každý prožíváme zcela odlišně, a jelikož psychické problémy mohou fatálně zasáhnout do života nás všech, neměly by se podceňovat.

Entropie: funguješ, ale nežiješ, Alina Yessimbeková, kurátorka: Tereza Kučerová, v rámci projektu VýTěr, galerie OFF/FORMAT, 3. – 21. listopadu 2021


Alina Yessimbeková (*1995, Kazachstán) vystudovala v ateliéru Volné grafiky na Ostravské univerzitě, pod vedením profesora Zbyňka Janáčka. Již během studia se zabývala experimentální tvorbou grafiky a uměleckých objektů. Nyní tvoří především intermediálně, přestože grafickému pojednání, fotografii a videu zůstává věrná téměř v každém svém projektu. Velkou tvůrčí inspirací pro ni byly i zahraniční pobyty ve Francii a v Jižní Koreji. Díky měsíční stáži v uměleckém centru Fabrica (Treviso, Itálie), se seznámila s procesem tvorby videa a jeho použití v rámci sociálních médií. Aktuálně se ve své volné tvorbě zabývá mimořádnými psychologickými stavy, emocemi a sny.

Tereza Kučerová (*1991, ČR) se během studia na Semináři dějin umění při Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně zabývala především starým uměním. K bližšímu seznámení se s moderními a současnými díly nebo aktuální tvorbou začínajících umělců se dostala až v posledních letech díky práci na studentských projektech a pro výstavní instituce. Téma lidské psychiky, jejích proměn, vrstev, dokonalosti i poruch ji fascinuje celý život.